Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řepky hodně, chmelu málo. Pěstitelé zeleniny dál čekají na „povodňovné"

  17:21aktualizováno  17:21
Pivaři a milovníci dobrého českého chmelu letos nemají radost. Kvůli výkyvům počasí se ho totiž urodilo méně. Naopak se ale urodilo rekordní množství řepky a dobře dopadlo také obilí. Červnová povodeň poškodila hlavně pěstitele zeleniny, kteří stále nedostali slíbené odškodnění od státu.

Lidé mohli na vlastní kůži vyzkoušet nebo se podívat, jak naši předci získávali obživu, jak vypadala tradiční sklizeň obilí, jaké se nosilo oblečení nebo co sekáči a odebíračky pili a jedli při sklizni. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Nad poloraným žateckým červeňákem se sbíhají sliny všem pivařům. Právě z něj vaří pivovary v Česku i po celém světě to nejkvalitnější pivo. Sklizeň této tradiční odrůdy chmele v kraji právě vrcholí. Úroda, na rozdíl třeba od řepky nebo obilí, však pro tento rok nevypadá dvakrát dobře.

Například Družstvo Agrochmel Kněževes na Rakovnicku, které hospodaří na ploše 113 hektarů, čeká podprůměr. Sklizeň u nich skončí během několika dnů. "Určitě to bude pod deset metráků na hektar. Průměr je kolem jedenácti," říká chmelový agronom družstva Ivan Hofman.

A podobné odhady hlásí i další chmelaři. Na úrodě se podle nich podepsaly mimo jiné letní čtyřicítky. "Chmelu svědčí teplota kolem pětadvaceti stupňů a občas déšť. Ne že celý měsíc nezaprší," vysvětluje Zbyněk Polívka z Lupofytu Chrášťany na Rakovnicku.

Polívka už v kraji "chmelaří" čtyřicet let a žatecký poloraný červeňák označuje za světový standard. V kraji jej zemědělci pěstují na Rakovnicku, Mělnicku a Kladensku a jde přibližně o třetinu produkce za celé Česko.

Nejvíc se český chmel vyváží do Asie

Kvůli červeňáku k nám také jezdí degustátoři z celého světa. Největšími odběrateli jsou pak Japonsko a Čína. Velké pivovary naopak často sahají k levnějším chmelovým extraktům, ale pivaři je v chuti piva rozeznají.

Úroda v kraji

Zemědělci v kraji sklidili již většinu ploch obilí i řepky. Jde o 1,47 milionu tun obilovin a 318 tisíc tun řepky

Letošní výnos řepky označují zemědělci za historicky jeden z nejlepších. Chválí si i výnos obilí, které je ale vlivem dešťů méně kvalitní a prodává se také za nižší cenu.

U sklizených obilovin je dosavadní hektarový výnos 5,59 tuny na hektar, u řepky je 3,49 tuny. Loni šlo u obilí o 4,64 tuny na hektar, u řepky o 2,8 tuny. 

Díky vysoké výkupní ceně jsou zemědělci spokojeni i s úrodou zeleniny, která je průměrná. 

Zemědělci, jejichž pole spláchla na jaře povodeň, stále čekají na kompenzace od státu.

Zdroje: ČSÚ, ČTK, ministerstvo zemědělství

Zatímco chmelaři příliš nejásají, spokojeni jsou letos pěstitelé řepky. Někteří označují letošní výnosy za nejvyšší v historii. "Průměr je kolem tří tun na hektar, ale my letos máme 3,8 tuny. A loni to byly dvě tuny," uvádí Pavel Hrdlička ze Zemědělského družstva Luštěnice na Mladoboleslavsku. Naráží na extrémně špatnou úrodu všech plodin v roce 2012.

Tehdy za neúspěchem zemědělců stál především mráz, který v květnu úrodu z velké části zničil. Letos se zase na úrodě podepsaly nekonečné jarní deště a kroupy a vzápětí sucho.

Zemědělce zničily povodně a kroupy

V kraji pak ničivě zapůsobily červnové povodně, které desítky zemědělců doslova "spláchly". Zatímco některým škody způsobila prudká záplava, u jiných dlouhé týdny stály rostliny na poli ve vodních lagunách.

Mezi poškozenými je například zelinář Petr Hanka z Mělnicka, jenž obhospodařuje pět set hektarů a kterému dvě stě zničila voda a dalších sto kroupy.

On i další nyní čekají na odškodnění od státu, které na konci srpna přislíbil ministr zemědělství Miroslav Toman. "Jednat by se mělo o 685 milionů, musí to ovšem ještě schválit Evropská unie. Vypadá to ale nadějně," říká Hanka, kterému při letošních povodních vznikla škoda třicet milionů.

Zelenina jako taková by letos měla dosáhnout standardních výsledků. Velmi dobře dopadlo také obilí. A zatímco zelinářům přejí dobré výkupní ceny, obilí mnozí zemědělci ještě schovávají a vyčkávají na ceny lepší.

Čeho bude letos opravdu málo, budou brambory. I zde zapůsobilo chladné jaro, nadměrné vlhko a hned nato sucho. Navíc se na nich množí hmyz. Jsou tak neprodejné.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.