Akce se ponese ve znamení končícího Evropského týdne mobility. Připravený je barterový trh, živá knihovna, urbanistické procházky, panelové diskuse či animační program pro děti.
"Lidé si mohou zúčastnit komentované prohlídky Smetanova nábřeží a dozvědět se více o veřejném prostoru města a o tom jakým způsobem vnímají tento prostor architekti a urbanisté. " uvedl Adam Švejda z Útvaru rozvoje města.
Minulou sobotu, kdy bylo nábřeží uzavřeno poprvé, na něj podle organizátorů přišlo 15 tisíc Pražanů a turistů.
"Ukázalo se, že zájem veřejnosti o změnu na nábřeží je enormní," řekl Vít Masare z iniciativy Auto*Mat.
Ozývají se i záporné hlasy
"Pěší zóna je krásná myšlenka, ale nejen na Malou Stranu se přesunula veškerá doprava. Jako místní mohu potvrdit, že všechna auta se přemístila jen pár bloků dál od Vltavy," uvedla například rezidentka Jana Novotná.
Na co se zeptat odborníků?* Vyplatí se na Smetanově nábřeží uzavírky pro auta? * Kudy v takovém případě vést tranzitní dopravu? * Jak by se prostor mezi Karlovým mostem a mostem Legií dal lépe či jinak využít? * Jak by se mohlo centrum Prahy v budoucnu proměnit? |
Kritická je i Jitka Folberová: "Bez dokončeného Městského okruhu jsou takové akce jenom aktivistickým gestem, nikoli řešením. A tak za sebe, ačkoli jsem jinak nadšená cyklistka, která by si Smetanovo nábřeží s cyklostezkou dovedla představit, říkám těmto akcím ne. Dokud nebude nalezeno systémové řešení tranzitní dopravy."
Podle Švejdy bylo minulou sobotu v přilehlých ulicích přibližně stejné množství aut jako ve všední den.
"S tím jsme počítali. Proto doufáme, že řidiči zvolí objízdné trasy přes Strahovský tunel či magistrálu, nebo auto nechají doma."
Dodal, že organizátoři nechtějí Pražany ani rezidenty omezovat. "Ale pokud by se dopravní režim v oblasti měl v budoucnu změnit trvaleji, je třeba přistoupit k celému řešení koncepčně a právě několik po sobě jdoucích sobot nám pomůže nasbírat relevantní data."
Nábřeží se pro auta uzavře ještě následující tři soboty.
"Srovnal bych to s Pražským maratonem, který uzavře velkou část Prahy a kde už nikdo neprotestuje, přestože je to ryze soukromá akce pro určitou skupinu lidí, která omezuje dopravu v mnohem širší míře," uvedl Švejda.
Dalším příkladem je podle něj pěší zóna na Příkopech, kde v minulosti jezdila auta a od 80. let zde je pěší zóna a přerod rovněž provázeli pochybnosti.
"Chceme vyvolat debatu o tom, jak se pohybovat po metropoli v 21. století," uzavřel Švejda.
