Co si myslíte o tom, že Praha uznala politiku jedné Číny i tvrzení, že Tchaj-wan je nedílnou součástí čínského území?
První část té věty není v podstatě nijak zvlášť kontroverzní a je v souladu se stanoviskem Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Není neobvyklé, že si Číňané deklaraci o jedné Číně do dokumentů prosadí. Je samozřejmě na místě otázka, zda by měl takový bod být součástí dohody o partnerství mezi hlavními městy. Zvláštní je ale ten dodatek o Tchaj-wanu. To, že je tam takto explicitně zmíněn, je poněkud nestandardní.
Jak to myslíte?
Ten dodatek je tam významově nadbytečný. To, že uznáme politiku jedné Číny, znamená, že neuznáváme Tchaj-wan, pouze Čínskou lidovou republiku (ČLR) jako jedinou legitimní vládu Číny. V dohodě mezi Prahou a Pekingem jde ale o takové vynucené extra potvrzení toho, že je Tchaj-wan součástí čínského území. To není vůbec obvyklé a je zvláštní, že se to objevuje v dokumentu, který není oficiálním vyjádřením ministerstva zahraničí.
Z čeho konflikt mezi Tchaj-wanem a Čínskou lidovou republikou pramení?
V Číně po druhé světové válce probíhala občanská válka, ve které spolu bojoval Kuomintang, tedy Čínská národní strana, a Komunistická strana Číny. Konflikt vyhráli komunisté a Kuomintang byl donucen stáhnout se na Tchaj-wan, kde jeho obraně napomohly USA. ČLR od té doby tvrdí, že jde pouze o vzbouřeneckou provincii. V situaci studené války byla ale tchajwanská vláda západními zeměmi dlouhou dobu považována za legitimního vládce celé Číny, což bylo potvrzováno i jeho členstvím v radě OSN do roku 1971, kdy jeho místo převzala ČLR. V té době také Američané podepsali takzvané Šanghajské komuniké. To uznávalo, že existuje jen jedna Čína, což byla podmínka ČLR, ale už nestanovilo, která Čína to vlastně je. ČLR se od té doby snaží o to, aby za jedinou Čínu byla považována vláda v Pekingu.
Proč podle vás čínská strana požadovala přesně takovou formulaci dohody s Prahou?
Myslím si, že jen zkouší, co si mohou dovolit. Chtěli ukázat, že jsou schopni takovou větu protlačit i do podobné dohody. Poslouží to možná jako ukázka síly a vyjednávacích schopností pekingských představitelů pro vnitřní poměry čínské politiky. Navíc se obecně mluví o oteplování vztahů s Čínou, a dokonce již byla potvrzena návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku. Já předpokládám, že nás prostě testují, kam až je pustíme.
Dohoda Praha–Peking
|
Je to chyba, že se tento bod v dohodě objevil?
Myslím si, že pokud by se měl někdo teď chytit za hlavu, tak je to vyjednávací tým magistrátu. Ten bod v dohodě působí trochu jako pěst na oko. Je tam zkrátka nadbytečný. Já to vidím jako hrubé nezvládnutí přípravy na jednání s čínskou stranou. Praha měla říct, že minimálně ta zmínka o Tchaj-wanu nemá v dohodě co dělat.
Číňané by podle vás dohodu podepsali, i pokud by v ní tento bod nebyl?
Každý, kdo s Číňany někdy jednal, potvrdí, že jsou velmi dobří vyjednavači. Magistrát si ale měl uvědomit, že to není tuctová smlouva, jakých za rok podepíše desítky, a že to vzbudí pozornost. Číňané si museli být vědomi, že žádají něco nestandardního. Podařilo se jim to tam prosadit nad rámec toho běžného, co se do takových dohod dává. Je zde tak opět patrné podcenění přípravy na jednání s Číňany, které je bohužel v České republice velmi časté. Podobné smlouvy ze zahraničí ukazují, že se dá partnerství dohodnout i bez podobných prohlášení.
Nejde však pouze o Tchaj-wan. Dohoda mezi Prahou a Pekingem odkazuje i na tiskové prohlášení ministerstva zahraničních věcí z roku 2014. V tom je uvedeno, že Česká republika potvrzuje, že neoddělitelnou součástí čínského území je i Tibet...
Tchaj-wan je na rozdíl od Tibetu samostatná funkční entita. Kromě toho, že nemá mezinárodní uznání, naplňuje všechny atributy suverénního státu. Nikdo mu nezasahuje do vnitřní ani zahraniční politiky a funguje nezávisle na vládě Pekingu. Tibet je ale součástí Čínské lidové republiky. Sám dalajláma často zmiňoval, že nepožaduje nezávislost Tibetu ve smyslu samostatného státu, ale pouze jeho větší autonomii, zejména náboženskou.
Praha je partnerským městem i tchajwanského Tchaj-peje, nemůže podoba nové dohody poškodit vztahy s Tchaj-wanem?
Je otázkou, nakolik toto existující partnerství ovlivnilo podobu onoho článku smlouvy. Nicméně je jasné, že tohle na Tchaj-wanu zaregistrují. Těžko jim to unikne a pozitivní vliv to jistě mít nemůže. Na druhou stranu si myslím, že v kulturní i obchodní spolupráci s Tchaj-wanem se nám, i přes nekonzistentní vystupování české zahraniční politiky, stále daří. Uvidíme, zda to tak bude pokračovat i nadále.
V čem může dohoda s Pekingem Praze pomoci?
Jakákoliv výměna mezi oběma zeměmi či městy, která povede k lepšímu pochopení tamní společnosti, nám může být jen k užitku. Čína je v současnosti druhou největší ekonomikou na světě. Musíme se jí zabývat a nemůžeme jen strčit hlavu do písku a tvářit se, že nás nezajímá. Otázkou samozřejmě je, jestli to stojí za ten protlačený bod o Tchaj-wanu.
Může mít dohoda nějaký geopolitický dopad?
Rozhodně si nemyslím, že by nějak ovlivnila rovnováhu sil na Dálném východě. Spíš jde o to, že Praha ukázala svou slabost a nepřipravenost vyjednávat s Číňany, to mně přijde daleko více alarmující.
