Série brutálních ran sprovodila ze světa mladou Ukrajinku Natalii 4. července 1999 v bytě ve Vršovicích, kde žila s dnes jednašedesátiletým Jawadem Mansourem. Soudní lékaři na těle oběti nalezli 51 bodných a pět řezných ran.
„Jednal s extrémně vysokou mírou brutality,“ popsala útok státní zástupkyně Radka Myslíková. Podle psychologů a psychiatrů jednal cizinec impulzivně, projevuje sklony k agresivitě.
Mansour tehdy zmizel na Kypr. Tam zavraždil svoji další družku a byl za to odsouzen a uvězněn. Před českým soudem proto stanul až nyní. Myslíková připustila, že proti cizinci neexistují přímé důkazy.
„Řetězec nepřímých důkazů, znaleckých posudků soudních lékařů a dalších expertiz a svědectví je však úplný,“ zdůraznila.
Pro Syřana za vraždu navrhla trest při spodní hranici sazby a vyhoštění z Česka.
„Pohled obžaloby na mého klienta je krajně nevlídný. Můj klient od počátku vinu popírá. Nejsou svědci ani vražedný nástroj. Nemáme ani motiv,“ tvrdila naopak advokátka Erika Dvořáková. Pro svého klienta proto žádala zprošťující verdikt.
„Chci, aby na mne soud nahlížel jako na člověka, ne jako na zvíře. Souhlasím se svou obhájkyní,“ řekl soudu Jawad Mansour. Vinu na vraždě své ukrajinské milenky rozhodně popřel.
Udělalo to palestinské komando, tvrdil obžalovaný
Během vyšetřování Mansour tvrdil, že ve Vršovicích v létě roku 1999 útočilo palestinské komando. Tvrdil, že po něm Palestinci chtěli úsluhu, skrýt jakousi obálku. To však cizinec prý neučinil a měl poté s Natálií strach z odvety.
V inkriminovaný den údajně našel ve svém bytě dva Palestince a mrtvou ženu s dvěma noži v krku. Útočníci ho prý donutili tyto nože z ran vyjmout, poté tam byly vloženy zpět.
„Bodná poranění jsou typická pro útok v afektu, útok na hlavu měly oběť zohavit,“ charakterizovala smrtelné rány soudní lékařka Olga Plocková Tatičová.
„Netruchli pro ni, stejně byla špatná,“ prohodili podle Mansoura agresoři a zmizeli.
Stejně tak ale zmizel Mansour. „Z Prahy jsem odletěl, protože jsem měl strach z pohledu na mrtvolu a krev,“ zdůvodnil.
Na Kypru podle svého tvrzení tamní policii předal osudnou obálku. Co v ní bylo, se však zjistit nepodařilo, české justici se do rukou nedostala.
Smrt na Kypru
I na Kypru si Mansour našel mladší rumunskou milenku, kterou posléze zavraždil. Soud v Nikósii ho za vraždu poslal na 12 let za mříže. Ve věznici strávil jen šest let, po propuštění v roce 2009 si našel další mladičkou milenku, původem z Dominikánské republiky.
Tu se podle dokumentů kyperských soudů pokusil nejprve unést v autě. Vyděšená dívka ze strachu o život způsobila dopravní nehodu. Mansour se přesto na ženu před svědky vrhl a podle verdiktu nikósijského soudu ji napadl nožem a škrtil ji.
„Obžalovaný jednal jako přes kopírák. Vždy si našel o generaci mladší přítelkyni, která pocházela ze sociálně slabšího prostředí. Seznamoval se s nimi v nočních podnicích. Okouzlil je svým šarmem a penězi. Když se chtěly dívky rozejít, zaútočil na ně,“ uvedla u pražského městského soudu státní zástupkyně Radka Myslíková.
Soud na Kypru Mansoura v létě 2010 nejprve uznal vinným z únosu za účelem úmyslného usmrcení a pokusu vraždy. V druhém kole hlavního líčení rozhodl i o trestu, v kyperské věznici měl Mansour pobýt až do roku 2018.
Jenže loni v létě kyperské úřady akceptovaly český eurozatykač a Mansour byl eskortován do Prahy, soud jej poslal do vazební cely pankrácké věznice. České soudy o jeho vydání ovšem usilovaly již dříve. Jenže obžalovaný má kyperské občanství. To znemožňovalo dlouhá léta jeho vydání do Prahy, kyperské zákony totiž nedovolily vydat občana cizímu soudu.
Kyperský soud později alespoň přislíbil, že kauzu od pražského Městského soudu převezme. O této věci se hojně jednalo a korespondovalo, nakonec k tomu však nedošlo. Kypr mezitím totiž změnil ústavu a umožnil vydávat své občany k postihu do ciziny.
