Ženě, která byla po vleklém procesu zproštěna obžaloby ze zneužívání pravomoci, justice a úřady v minulosti určily odškodné 312 tisíc korun, podle Ústavního soudu to však bylo málo. Minaříková požadovala až 4,9 milionu, její právník se chce proti dnešnímu rozhodnutí dovolat.
„Částka je maximální, jakou lze v obdobných případech poskytnout z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. Žalobkyně měla možnost domáhat se zadostiučinění za vlastní nezákonné trestní stíhání, této možnosti však nevyužila. Nemůžeme to dohánět v rámci tohoto řízení, šlo by to mimo rámec žaloby,“ řekla předsedkyně odvolacího senátu Irena Saralievová. Podle ní Minaříková dostala podstatně více, než obdrželi jiní lidé v obdobném procesním postavení.
Trestní stíhání Minaříkové trvalo 11 let. Před jeho zahájením byla bezúhonná a veřejně činná. Působila jako starostka Libušína na Kladensku i jako ředitelka základní školy. Právě tam ji v červnu 1999 zadržela policie. Důvodem bylo údajné zneužití pravomoci veřejného činitele, poškozování cizích práv a zpronevěra. Následovalo tříleté přípravné řízení a potom proces, který skončil až v roce 2010 pravomocným zproštěním obžaloby v plném rozsahu.
„Když mě obvinili, bylo mi 53 let. Teď je mi 69,“ řekla ČTK a Českému rozhlasu Minaříková. Dodnes se prý setkává se zlobnými reakcemi lidí, kteří jí nejprve vyčítali její údajnou trestnou činnost, a nyní jim vadí, že žádá od státu zadostiučinění. „Nic tak nepotěší jako neštěstí druhé osoby,“ posteskla si.
Po obvinění ještě dva roky pracovala ve škole, poté si zažádala o předčasný důchod. Z rodné obce se kvůli tlaku okolí odstěhovala. Nad vodou ji držela rodina, náklady na soudní řízení prý dokázala zaplatit jen díky zeťovi.
Šanci na vyšší odškodnění dal bývalé starostce Ústavní soud, který její kauzu loni označil za mimořádný případ, kde tabulkové odškodnění neodpovídá způsobené újmě. Žena v ústavní stížnosti zdůraznila, že trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouho, přičemž ona sama k průtahům nijak nepřispěla. Hrozba vysokého trestu vězení prý zanechala stopy na jejím zdraví.
Původní obžaloba Minaříkovou vinila ze zadávání údajně nevýhodných zakázek v letech 1994 až 1998 bez souhlasu zastupitelstva, poskytování neoprávněných výhod společnostem, k jejichž zástupcům měla údajně osobní vztah, a z dalších pochybení.
Podle právníka Minaříkové Vojtěcha Veverky přiznaná částka nevystihuje příkoří, kterého se stát na jeho klientce dopustil. „Po přepočítání je to 150 korun za jeden den jejího bezdůvodného trápení,“ podotkl.
Věří, že odpovídající částkou by bylo alespoň 1250 korun za den. V žalobě požadovaných 4,9 milionu nicméně označil jen za mantinel, v němž by se odškodnění mělo pohybovat. Rozhodně by podle mě mělo přesáhnout částku jednoho milionu. Obrátí se proto na Nejvyšší soud a případně znovu i na ústavní soudce. Pokud neuspěje, zváží žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
