Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Růžový tank byl začátek, následoval prostředník i trenýrky na Hradě

  19:33aktualizováno  19:33
Uplynulo přesně 25 let od doby, kdy umělec David Černý obarvil sovětský tank narůžovo. V průběhu let pak politicky angažovaných děl přibývalo. Ze všech lze jmenovat například červené trenky nebo neonové srdce na Hradě.

Výtvarník David Černý namířil obří prostředník na Pražský hrad. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Přes pětačtyřicet let stál na smíchovském náměstí Kinských sovětský tank jako připomínka osvobození Prahy Rudou armádou.

Přesně před pětadvaceti lety se ale tehdejší student Vysoké školy uměleckoprůmyslové David Černý rozhodl, že jej nabarví narůžovo. Tank se totiž postupem času proměnil v symbol sovětské okupace.

Ještě jsme neměli prokremelského prezidenta, vzpomíná Černý na růžový tank

rozhovor deníku Metro s výtvarníkem

„Byla to podle mě klika, že jsme to tenkrát provedli, protože jinak by tam ten hnus ruskej strašil pořád,“ vzpomíná dnes na svoji noční natěračskou akci Černý.

Poté, co místní zastupitelé nechali původní zelený nátěr obnovit, natřela tank opět narůžovo skupina poslanců tehdejšího Federálního shromáždění.

V červnu roku 1991 nakonec ruský obrněnec ze Smíchova úplně zmizel, přestěhoval se do vojenského muzea v Lešanech. Torzo tanku se na náměstí Kinských objevilo ještě v srpnu 2008, kdy ho tam Černý umístil jako připomínku čtyřicátého výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Prostředníček a trenýrky

Za poslední čtvrtstoletí se v Praze ve veřejném prostoru objevilo podobně politicky a společensky angažovaných uměleckých děl více. Pozornost vzbudilo například neonové srdce, které v listopadu 2002 umístil výtvarník Jiří David na Pražský hrad.

Fotogalerie

Mělo připomínat symbol, který ke svému podpisu připojoval prezident Václav Havel. V předvečer prezidentské volby, během níž byl zvolen Havlův nástupce Václav Klaus, ale jedna polovina srdce zhasla. Postarala se o to umělecká skupina Ztohoven, která chtěla srdce přetvořit do podoby otazníku.

Členové uskupení Ztohoven mají na svědomí i další provokující projekty. Před čtyřmi lety například rozesílali poslancům falešné SMS, které se tvářily, jako by je odesílali jejich političtí kolegové.

„Tímto se všem omlouvám. Prozřel jsem. Chci být poctivý a vlídný. Zkrátka lepší,“ přišlo například ve zprávě tehdejšímu předsedovi ODS Petru Nečasovi z telefonního čísla bývalého pražského primátora Pavla Béma. Zprávy nakonec umělci vystavili v galerii DOX i s telefonními čísly samotných politiků.

Ztohoven na sebe upozornili i při poslední velké politické provokaci, když v září loňského roku vyvěsili místo prezidentské standarty na Pražský hrad rudé trenýrky, které měly kritizovat prezidenta Miloše Zemana.

„Ta akce s trenýrkami na Hradě mě moc potěšila. Byla to taková krásná a čistá práce,“ hodnotí půl roku starý počin skupiny Ztohoven sochař Černý.

Provokující umění v Praze

  • Člen skupiny Ztohoven Roman Týc vyměnil v roce 2007 skla na 50 semaforech pro chodce za panáčky v nejrůznějších pozicích. Za poškozování cizí věci si odseděl měsíc ve vězení.
  • Během českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2009 vystavil sochař David Černý v Bruselu satirickou plastiku s názvem Entropa. Dílo, které sklidilo kritiku některých zemí, bylo zhruba rok k vidění v pražské galerii DOX.
  • Umělecká skupina Pode Bal představila v galerii DOX v roce 2010 instalaci s názvem Malík Urvi. Ta poukazovala na komunistickou minulost politiků. V roce 2012 umělci na fasádu galerie vyvěsili portrét bývalého komunistického soudce Jana Sváčka, kterého chtěl prezident Václav Klaus jmenovat ústavním soudcem.

I on použil ke kritice současného prezidenta uměleckou formu. V roce 2013 Černý posadil na ponton na Vltavě obrovský fialový vztyčený prostředníček, který mířil na Hrad.

„Teď by ale musel mít ten prst tak o padesát metrů víc,“ dokresluje umělec svůj pohled na současnou situaci ve společnosti a dodává, že se možná v blízké době opět odhodlá k dalšímu politicky mířenému dílu.

Fialové vulgární gesto i trenky na Hradě ale některým lidem vadily. Kritika cílila třeba na to, že znevažují význam Pražského hradu. „Je to vyprázdněný symbol, který nemá s angažovaným politickým uměním nic společného,“ kritizoval například v roce 2013 prostředníček na Vltavě výtvarník Jiří David.

Podle socioložky Jiřiny Šiklové ale podobné projekty společnost potřebuje. „Provokující umění je důležité. Prostředníček se mi také nelíbil, ale k demokracii to patří,“ říká.

Obří vztyčený prostředníček sochaře Davida Černého se na Vltavě objevil v říjnu roku 2013:



Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.