Úvodní scéna vystoupení československé armády při první spartakiádě na...

Úvodní scéna vystoupení československé armády při první spartakiádě na Strahovském stadionu v Praze (červen 1955) | foto: ČTK

Před šedesáti lety se zrodila spartakiáda, vojáci přijeli na tancích

  • 103
Před šedesáti lety se na Strahově poprvé cvičila spartakiáda. Kvůli tomu tehdy přijely do Prahy tisíce cvičenců, celá akce zabrala měsíce příprav. Vojáci pak do arény vjeli na tancích.

První spartakiáda vypukla 23. června před 60 lety. Metropole podobnou tělovýchovnou akci zažila po sedmi letech. Jenže zatímco v roce 1948 se na Strahově cvičilo pod hlavičkou a filozofií Sokola, nyní šlo o přehlídku socialistické tělovýchovy s heslem „Připraven k práci a obraně vlasti“.

„Byl to zcizený a okopírovaný model všesokolských sletů,“ charakterizuje spartakiádu Zdeněk Kubín z České obce sokolské (ČOS). Cvičenci, kteří byli před sedmi lety na sletu a nyní přijeli na spartakiádu, poznali, že s dobou se změnilo i město.

Z Letenské pláně na Prahu dopadal stín obludného Stalinova pomníku, odhaleného pár týdnů před akcí.

Po sovětském vůdci, zesnulém před dvěma lety, se jmenovala třeba i třída z Vinohrad na Václavské náměstí. Mimopražští cvičenci bloudili v ulicích přejmenovaných podle Serjoži Tulenina, Olega Koševého, Mladé gardy a dalších správných hrdinů nové doby.

Když 23. června naklusali na strahovský stadion první cvičenci, měla za sebou spartakiáda měsíce příprav a politického schvalování.

Velkolepé akci k 10. výročí osvobození ČSR odpovídal i rozpočet ve výši 45 milionů korun. Název akce se inspiroval Spartakem, vůdcem vzbouřených otroků ve starém Římě a dělnickou Spartakiadou z roku 1921.

Celostátnímu představení předcházelo od jara 1955 celkem 311 okresních a 28 krajských kol v celé zemi. Vystoupení na Strahově bylo rozděleno na Den mladých, Den dospělých, Den Svazarmu a Den ozbrojených sil. Dvě stě tisíc diváků, kteří seděli na tribunách každý den, zhlédlo 29 skladeb, v nichž vystoupilo 1,7 milionu cvičenců.

Starý sokolský Tyršův odkaz šlo dohledat první tři dny jen ve cvičebních sestavách žáků a dorostenců. Svazáci, vojáci a příslušníci SNB se totiž na Strahově proháněli v plynových maskách, se samopaly a puškami s bajonety a v kostrbatých verších spílali nepříteli. Příslušníci Svazarmu se na závěr své sestavy seskupili do tvaru pěticípé hvězdy. Vojáci vjeli do arény na tancích.

Na přípravě akce se podíleli i někdejší činovníci rozpuštěného Sokola. „Později jim to mnozí lidé vyčítali. Jenže díky nim se oslabil ten ideologický nátěr. A umožnili alespoň v omezené formě zachovat Tyršova ducha,“ uvádí Zdeněk Kubín.

Výlet i propaganda

Na strahovský stadion i na přidruženou návštěvu Prodané nevěsty v Národním divadle vzpomínají mnozí aktéři premiérové spartakiády dodnes. „Výlet do Prahy, na který jsme se těšili dlouho dopředu - to je to hlavní, na co si vzpomenu z té doby,“ říká bývalá učitelka Hana Osecká z Kolínska.

„Cvičil jsem rád a spartakiáda pro mne představovala možnost, jak se dostat na pár dní z kasáren a do města. Ideologický balast jsem tehdy nevnímal,“ vybavuje si František Halámek, který v roce 1955 sloužil na vojně.

Poslední spartakiáda se uskutečnila v roce 1985. Ta v roce 1990 se proměnila na Pražské sportovní hry ve výrazně redukované podobě na stadionu Evžena Rošického.

Sokolové se po éře spartakiád v Praze opět slétli v roce 1994. Zatím poslední slet ke 150. výročí vzniku Sokola proběhl v roce 2012. Další plánují v roce 2018 ke stému výročí vzniku Československa.