"Stav parovodů a horkovodů je lepší, tyto sítě totiž bývají mladší. V souvislosti s tím, co se děje na vodovodní a kanalizační síti, jsou události na horkovodech a parovodech marginální záležitostí," hodnotí situaci náměstek pražského primátora pro infrastrukturu Jiří Nouza.
Kvůli pondělní havárii horkovodu zůstalo 40 tisíc lidí ve svých domovech bez tepla (více o likvidaci nehody čtěte zde).
Do obnovy těchto sítí se jen v roce 2012 investovalo téměř čtyři sta milionů. Byl to patrně mráz, který způsobil velikou havárii ve Vršovicích, Strašnicích a na Vinohradech.
Ten však podle mluvčího Pražských vodovodů a kanalizací Ondřeje Pokorného nemá vliv na vodovodní trubky.
"Přímý vliv na potrubí mráz nemá. Je totiž uloženo pod takzvanou zámrznou hloubkou, tedy jeden a půl metru hlouběji. Vždycky však záleží na profilu. Za tuto zimu jsme nepocítili nějaké extrémní zvýšení havárií," upřesňuje Pokorný.
Příčiny: stáří, koroze a únava materiálu
Právě stav vodovodů v hlavním městě je však podle náměstka Nouzy horší než u teplovodů. Jeho stáří bývá tím hlavním a nejpalčivějším problémem, který alespoň v loňském roce stál za valnou většinou havárií. Odborníci v této souvislosti zmiňují i korozi či únavu materiálu.
Co způsobila havárie horkovodu40 tisíc lidí bylo v pondělí ve svých domovech ve Vršovicích a Strašnicích bez tepla. 13 mateřských škol bylo odpojeno od tepla. 6 základních škol vyučovalo žáky oblečené do svetrů nebo jim učitelé rozlévali horký čaj. 393 milionů se investovalo v roce 2012 do oprav teplovodů. 1878 je rok, kdy byl vybudován nejstarší funkční vodovod. Je na Starém Městě. 5 megawattů - o tolik se v pondělí zvýšila spotřeba elektřiny. 40 kilometrů vodovodů opraví společnost PVK ročně. |
"Stav těchto sítí odpovídá tomu, jak kvalitní byla jejich předchozí údržba. A také tomu, kdy a jak byly postaveny. Bohužel při stavbě vodovodní a kanalizační sítě před rokem 1989 byly používány nekvalitní materiály, což nás vždy doběhne a bude potřeba do nich v dohledné době investovat. Určitě půjde o stovky milionů korun," zmiňuje Nouza.
Podle Pokorného je v Praze průměrné stáří vodovodů kolem čtyřiceti let. Raritou je však staroměstský vodovod, který pochází z roku 1878. Ten je sice nejstarší, stále však bez problémů přivádí vodu Pražanům, kteří v této lokalitě bydlí.
"Některé starší vodovodní řady jsou paradoxně v lepším stavu. Vždy záleží na materiálu a na tom, zda jsou vedené pod frekventovanou silnicí. Například v sedmdesátých a osmdesátých letech používali při výstavbě nekvalitní polskou litinu. V Praze nemáme vyloženě oblast, kde by byla poruchovost extrémně větší. Možná jen o trochu málo procent je vyšší v Michli a Nuslích," dodává Pokorný.
Jenže obnova pražských vodovodů jde velmi pomalu. Aby to šlo rychleji, zdražují PVK vodné a stočné.
"Ročně se obnoví půl až procento potrubí. Máme 3 700 kilometrů vodovodů a s přípojkami 4 200 kilometrů. Ročně obnovíme asi třicet sedm až čtyřicet kilometrů. Představy do budoucna jsou jiné, a i proto se zdražuje vodné a stočné, aby bylo možné opravovat větší část sítí," zmiňuje Pokorný.
27. ledna 2014 |
