Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Teplovody jsou ještě v pohodě. Kritičtější je v Praze stav vodovodů

  14:12aktualizováno  14:12
Po havárii z neděle na pondělí by se mohlo zdát, že teplovodní potrubí v Praze je v kritickém stavu. Tak velký mráz totiž zase nebyl. Stav těchto sítí ale podle správců tak špatný není. Třeba vodovody jsou na tom mnohem hůř. Kvůli jejich opravám se nyní zdražuje vodné a stočné.

Dělníci pracují na opravě prasklého horkovodu | foto:  František Vlček, MAFRA

"Stav parovodů a horkovodů je lepší, tyto sítě totiž bývají mladší. V souvislosti s tím, co se děje na vodovodní a kanalizační síti, jsou události na horkovodech a parovodech marginální záležitostí," hodnotí situaci náměstek pražského primátora pro infrastrukturu Jiří Nouza.

Kvůli pondělní havárii horkovodu zůstalo 40 tisíc lidí ve svých domovech bez tepla (více o likvidaci nehody čtěte zde).

Fotogalerie

Do obnovy těchto sítí se jen v roce 2012 investovalo téměř čtyři sta milionů. Byl to patrně mráz, který způsobil velikou havárii ve Vršovicích, Strašnicích a na Vinohradech.

Ten však podle mluvčího Pražských vodovodů a kanalizací Ondřeje Pokorného nemá vliv na vodovodní trubky.

"Přímý vliv na potrubí mráz nemá. Je totiž uloženo pod takzvanou zámrznou hloubkou, tedy jeden a půl metru hlouběji. Vždycky však záleží na profilu. Za tuto zimu jsme nepocítili nějaké extrémní zvýšení havárií," upřesňuje Pokorný.

Příčiny: stáří, koroze a únava materiálu

Právě stav vodovodů v hlavním městě je však podle náměstka Nouzy horší než u teplovodů. Jeho stáří bývá tím hlavním a nejpalčivějším problémem, který alespoň v loňském roce stál za valnou většinou havárií. Odborníci v této souvislosti zmiňují i korozi či únavu materiálu.

Co způsobila havárie horkovodu

40 tisíc lidí bylo v pondělí ve svých domovech ve Vršovicích a Strašnicích bez tepla.

13 mateřských škol bylo odpojeno od tepla.

6 základních škol vyučovalo žáky oblečené do svetrů nebo jim učitelé rozlévali horký čaj.

393 milionů se investovalo v roce 2012 do oprav teplovodů.

1878 je rok, kdy byl vybudován nejstarší funkční vodovod. Je na Starém Městě.

5 megawattů - o tolik se v pondělí zvýšila spotřeba elektřiny.

40 kilometrů vodovodů opraví společnost PVK ročně.

"Stav těchto sítí odpovídá tomu, jak kvalitní byla jejich předchozí údržba. A také tomu, kdy a jak byly postaveny. Bohužel při stavbě vodovodní a kanalizační sítě před rokem 1989 byly používány nekvalitní materiály, což nás vždy doběhne a bude potřeba do nich v dohledné době investovat. Určitě půjde o stovky milionů korun," zmiňuje Nouza.

Podle Pokorného je v Praze průměrné stáří vodovodů kolem čtyřiceti let. Raritou je však staroměstský vodovod, který pochází z roku 1878. Ten je sice nejstarší, stále však bez problémů přivádí vodu Pražanům, kteří v této lokalitě bydlí.

"Některé starší vodovodní řady jsou paradoxně v lepším stavu. Vždy záleží na materiálu a na tom, zda jsou vedené pod frekventovanou silnicí. Například v sedmdesátých a osmdesátých letech používali při výstavbě nekvalitní polskou litinu. V Praze nemáme vyloženě oblast, kde by byla poruchovost extrémně větší. Možná jen o trochu málo procent je vyšší v Michli a Nuslích," dodává Pokorný.

Jenže obnova pražských vodovodů jde velmi pomalu. Aby to šlo rychleji, zdražují PVK vodné a stočné.

"Ročně se obnoví půl až procento potrubí. Máme 3 700 kilometrů vodovodů a s přípojkami 4 200 kilometrů. Ročně obnovíme asi třicet sedm až čtyřicet kilometrů. Představy do budoucna jsou jiné, a i proto se zdražuje vodné a stočné, aby bylo možné opravovat větší část sítí," zmiňuje Pokorný.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.