Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čtyřikrát stačilo. Spolana se chce bránit dalším záplavám stavbou hrází

  10:59aktualizováno  10:59
Areál jednoho z největších znečišťovatelů ve středních Čechách – Spolany Neratovice – zaplavila voda za čtrnáct let už čtyřikrát. Dvanáct let po katastrofální povodni s miliardovou škodou chce podnik za stejnou sumu vybudovat protipovodňová opatření. Kdo náklady na valy a hráze zaplatí, není jasné.

Při povodních v roce 2002 byla Spolana tři dny zaplavená vodou. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Rok 2000, povodně na Labi. Chemický závod Spolana Neratovice omezuje provoz. Vyčíslené škody 36,5 milionu korun.

Povodně o dva roky později. Ze závodu do ovzduší a vody utíká jedovatý chlor, dioxiny a rtuť. Škody přesáhly miliardu korun.

Jaro 2006. Spolana opět nevyrábí. Kvůli povodním. Vzniklá škoda 65 milionů.

A naposledy loni. Už druhý den červnových povodní chemička na dva a půl měsíce zastavuje provoz. Škody se odhadují na půl miliardy.

Velká voda se do areálu jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší ve středních Čechách vrací poměrně často. Do loňska byl jediným opatřením krizový plán, který závod po katastrofě v roce 2002 připravil.

Nebezpečím, které tam při zvýšení hladin řek Labe a Vltavy vzniká, se vedení společnosti začalo skutečně zabývat až letos v lednu. Nyní tak vzniká projekt na vybudování protipovodňových opatření, do kterého se mají zapojit i okolní obce a stát.

Výstavba může trvat i desítky let. "Studie se nyní teprve tvoří. Jde o poměrně rozsáhlé a složité řešení, kdy by se vybudovalo několik ochranných hrází o délce až třinácti kilometrů. Ty by chránily obec Libiš, z velké části Spolanu, Neratovice i Mlékojedy," uvedla starostka Neratovic Lenka Mrzílková.

Projekt za miliardu

Protipovodňových hrází by bylo několik variant. Tvořily by ji pevné, betonové části, přírodní sypané valy, ale vytvořil by se také základ pro jejich mobilní části. Technické řešení vyžadují rovněž například přečerpávací stanice.

Studie, která má být dokončena ještě letos, také ukáže, zda by plánovaná opatření neublížila obcím dál na toku. Podobného ohrožení se obávají třeba obce kolem Zálezlic na Mělnicku, kde novou hráz mají od loňského prosince. "Když přijdou povodně, jednoznačně budeme mít v obci více vody a větší škody. Kvůli valu," bojí se starosta Lužce nad Vltavou Patrik Rollo.

Plány na budování protipovodňových opatření ve středních Čechách.

Plány na budování protipovodňových opatření ve středních Čechách.

Neratovickým plánům stojí v cestě ještě další překážky. V první řadě peníze. Projekt počítá s náklady kolem miliardy korun. "Podílela by se na nich Spolana a obce Neratovice a Libiš. Větší část by pak bylo možné hradit z dotačního programu ministerstva zemědělství," upřesnila mluvčí chemičky Jitka Němečková.

Ministerstvo však zatím neví, jak budou podmínky pro poskytování dotace nastaveny. Není tedy vyloučené, že na ni žadatelé vůbec nedosáhnou.

"Tento dotační titul má být zaměřen hlavně na opatření zajišťující zadržení vody v poldrech a vodních nádržích," vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Podle něj je proto možné, že by dotace v takovém případě byla nižší než obvykle a větší část by musely zaplatit obce a Spolana.

Nová opatření ochrání jen částečně

Úpravy krajiny chce příští rok provést Povodí Vltavy u obcí Srbsko a Tetín na Berounsku. Mohly by posloužit jako preventivní opatření před zatopením. Ovšem jen do určité míry.

"Půjde především o odstranění a přemístění přebytečné zeminy na pravém břehu Berounky. Upraví se její koryto a propojí s nivou na pravé straně. Sníží se tak břeh a krajina bude moct udržet více vody, což může obec uchránit při nižších povodňových stavech," popsal plánovanou akci mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Sám však dodává, že v případě velkých povodní, jako byly ty v roce 2002 nebo loni v červnu, se tato opatření příliš neprojeví. "To je jasné, že nám tyto úpravy nepomůžou. Při tak obrovském průtoku to tu stejně bude zaplavené během několika málo vteřin. Nás ale trápí místo ještě níž, kde se řeka stáčí. Tam nám to dělá špunt, ale to už je mimo projekt," říká starosta Srbska Jaroslav Bastl.

Zda tento projekt vyjde, není vůbec jasné. Zásahům se totiž brání majitelé pozemků, kterých by se úpravy týkaly.

Berounka se podle místních v této oblasti vylévá s pravidelností téměř každý rok. "Není důležité, kolik vody doma máte. Pokaždé je to náročné především na psychiku a nechceme, aby voda ohrožovala kohokoliv z nás," uvedla už dříve Lenka Svobodová, která chce letos na Povodí Vltavy poslat petici za vybudování protipovodňových opatření.

Vodohospodáři však už loni uvedli, že takový plán je nereálný.

Obce, které loni v červnu zasáhla povodeň, budou moci o peníze žádat i Středočeský kraj. Ten má možnost z evropských fondů získat až 111 milionů korun.

Nebudou určeny na budování protipovodňové ochrany, ale na další odstraňování škod. "Určitě bychom chtěli o dotace požádat, protože je tu stále co opravovat. Příští týden chci zajít na úřad a zjistit, jestli by byl některý z dotačních titulů reálný i pro nás," plánuje starosta Zálezlic Jiří Čížek.

Evropské dotace už ale nebudou určeny pro fyzické osoby. Mohou o ně žádat obce či kraj. Hejtmanství bude žádosti přijímat po zasedání zastupitelstva, které se uskuteční 24. února.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.