Squateři svojí akcí chtěli upozornit na řadu chátrajících a nevyužitých domů v...

Squateři svojí akcí chtěli upozornit na řadu chátrajících a nevyužitých domů v Praze (1. září 2013) | foto: ČTK

Chtěli jsme dům u Hradu rekonstruovat na sociální byty, tvrdí squateři

  • 20
Squateři o víkendu obsadili historicky cennou, ale chátrající budovu na Pohořelci nedaleko Pražského hradu, která patří společnosti CPI Radovana Vítka. Policie je z místa vyhnala. Jeden z aktivistů, student sociologie Lukáš Čaněk, říká, že v budově chtěli otevřít sociální byty.

Proč jste si vybrali právě budovu společnosti CPI na Pohořelci?
Zvolili jsme ji záměrně. Je to firma, která ve velkém spekuluje s majetkem, a je to jeden z největších developerů u nás. Na severu Čech obchodují s chudobou, když draze pronajímají byty sociálně slabým, kteří platí nájemné ze státních dávek na bydlení. Navíc z objektu na Pohořelci v roce 2005 CPI vystěhovala nájemníky. A nakonec je to také národní kulturní památka. Je to renesanční palác z šestnáctého století s barokní přestavbou a románskými základy. V roce 2005 to byl ještě plně funkční dům s asi pětadvaceti byty. Teď po osmi letech vypadá dost nevábně.

Kolik je v Praze podobných chátrajících nemovitostí celkem?
Řádově se jedná o stovky budov.

Říkáte, že tyto domy mají sloužit kultuře a jako sociální bydlení. Proč právě sociální bydlení?
Je to palčivá otázka dneška. Jen v Praze jsou čtyři tisíce bezdomovců a současně přibývá lidí, kteří jsou ohrožení bytovou nouzí. Věřím, že musíme jako společnost začít přemýšlet jinak. Politici však až nyní zjišťují, že může existovat i sociální bydlení a ne jen ubytovny, kde si nedovedu představit důstojný život.

Není nemorální, že jste porušili zákon a vnikli na cizí pozemek?
Víte, co říkal Václav Havel? Duch zákona má být nad jeho literou. Pokud se budu držet zákonných mantinelů, pak v listině základních práv a svobod se píše, že vlastnictví zavazuje. Lze to tedy vnímat i tak, že jsme chránili vyšší legislativní rámec, než je běžný zákon.

Dostali jste za to pokutu?
Ano. Za přestupek, což bude řešit radnice Prahy 1. Nebyli jsme obvinění ze spáchání trestného činu.

Kdyby vás z objektu policie nevyhnala, co byste s ním dělali?
Postupně bychom ho opravovali. Mnozí z nás se věnují umění, takže bychom z nějakých prostor udělali ateliéry, další část by byla otevřená pro veřejnost. Určitě bychom tu chtěli vybudovat i sociální bydlení.

Kde byste na to sehnali peníze?
Opravy bychom dělali svépomocí.

Zkoušeli jste oslovit CPI, aby nemovitost dala do pořádku?
Právě v tomto konkrétním případě ne, ale zkoušeli jsme to v mnoha jiných případech dříve a máme opakovanou negativní zkušenost.

V zahraničí podobné protesty fungují a firmy na jejich výhrady občas reagují. Proč ne u nás?
Náš problém je v tom, že památkáři nemají dostatečné nástroje, aby majitele donutili nemovitosti opravovat. Mohou jen pokutovat, ale nemají jiné možnosti jako třeba vyvlastnění.

Co byste vzkázal majiteli CPI panu Vítkovi?
Aby se z misantropa stal filantropem.

1. 9. 2013. Těžkooděnci vyklidili dům na Pohořelci, který obsadili squateři:

Stanovisko CPI

Společnost CPI v pondělí vydala prohlášení, v němž říká, že dva roky připravuje přestavbu budovy na Pohořelci, kde by mělo v rámci projektu s názvem U svatého Michala v budoucnu vzniknout 25 až 30 luxusních bytů.

Jak uvedla mluvčí Michaela Winklerová, dům prý společnost nenechává chátrat záměrně. Do sanačních prací v posledních letech investovali osm milionů korun.

V prohlášení také stojí, že se squateři dovnitř dostali násilím.

MF DNES se také ptala na pronájmy bytů sociálně slabým v severních Čechách. Ubytovny prý sama CPI neprovozuje, ale tyto budovy pronajímá jiným firmám.