Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podzemí Stalinova pomníku se po dvaceti letech otevírá. Je plné trosek

  14:02aktualizováno  14:02
Prvního května se po dvou desetiletích zpřístupní veřejnosti podzemí Stalinova pomníku na pražské Letné. Rozlehlý prostor, který zčásti zaplňují úlomky sochy sovětského diktátora, bude otevřen patnáct dní. Pomník byl dokončen v roce 1955, už o sedm let později byl stržen.

Měli zde stát zakladatelé Sokola Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš. Uvažovalo se i o kněžně Libuši, ale nakonec na hraně Letenské pláně stanul sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin. Žulový a skutečně impozantní.

Stalinův pomník, který Češi záhy po dokončení ironicky pojmenovali Fronta na maso, bylo největší skupinové sousoší v Evropě. Vždyť bylo velké jako pětipatrový panelák. Aby se mnohasettunové sousoší (jen tyranova noha měla 40 tun) nesvezlo po svahu do Vltavy, museli inženýři pod sousoším vybudovat poměrně složitý železobetonový skelet.

Fotogalerie

V podzemí tak vznikl prostor, o němž se dokonce uvažovalo, že se stane jakýmsi mauzoleem komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.

To nakonec vzniklo na Vítkově a v potemnělém chladném místě pod Stalinem se skladovaly brambory. Po roce 1989 zde krátce působil rockový klub a také odtud vysílalo první soukromé rádio. Od těch dob se útroby pomníku veřejnosti uzavřely.

"Po dvaceti letech mají lidé unikátní příležitost tyto prostory navštívit. Při komentovaných prohlídkách 1. května mohou na vlastní oči spatřit pozůstatky tohoto bizarního díla a dozvědět se něco o jeho slavném vzniku a zániku," říká Martin Kotas ze společnosti Opona. Prostor pak bude přístupný další dva týdny.

"Součástí akce jsou také dvě tématické výstavy - Kalendárium totality a výstava fotografií k desátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie," dodává Kotas.

Stalinův pomník

Na stavbu pomníku bylo v letech 1952 až 1955 použito 235 kvádrů žuly opracovaných na místě.

Pomník, který stál 138 milionů československých korun, byl odhalen 1. května 1955.

Na místě však vydržel jen sedm let. Pyrotechnici jej odstřelili v listopadu 1962.

Poměrně rozlehlý prostor vyplněný desítkami pilířů působí poněkud ponuře. Ze stropu visí křehké krápníky, voda z nich kape na hliněnou zem, odněkud trčí zbytky elektrických vedení či odpadní trubky a některá temná zákoutí se zdají nekonečná.

Nad hlavami co chvíli zaduní, když skateboardisté na povrchu skočí na dlažbu. Ústřední část je až po strop zasypána rozdrcenými žulovými bloky.

"Domnívám se, že zde skončila drtivá většina kamene z pomníku, když ho v roce 1962 bourali. Jednoduše sem trosky nahrnuli," vysvětluje historik architektury Zdeněk Lukeš.

Kus nosu samotného Stalina, nebo jeho botu ale v rozvalinách návštěvník nenajde. "Už jsme to tu v roce 1990 prolezli a bohužel nic nenalezli. Bourací čety to rozdrtily na malé kousky," říká Lukeš.

Na stavbu pomníku bylo v letech 1952 až 1955 použito 235 kvádrů žuly opracovaných na místě. Celkem vážily asi 14 tisíc tun a připevňovaly se na železobetonový skelet.

Vztah k monumentální stavbě za 138 milionů československých korun byl ovšem už při slavnostním odhalení 1. května 1955 poněkud vlažný i od představitelů KSČ. Stalin byl už dva a půl roku po smrti a v Sovětském svazu nový vůdce Nikita Chruščov otevřeně odsoudil jeho dosud nedotknutelný kult osobnosti.

Autor doufal, že jeho návrh nevyberou. Pak spáchal sebevraždu

Pomník musel pryč. Stalo se tak v listopadu roku 1962. Rozhodlo se, že ho pyrotechnici vyhodí do povětří. Odsekat se ale musela vůdcova hlava. Zčásti z pietních důvodů a také proto, aby se neskutálela po svahu dolů a nezničila Čechův most.

Pomník byl odstřelován několik týdnů a detonace byly slyšet po celé Praze. Psychicky vyčerpaného hlavního pyrotechnika Jiřího Příhodu museli po demolici odvézt na psychiatrii.

Špatně skončil i autor sousoší. Akademický sochař Otakar Švec, žák Myslbekův, spáchal sebevraždu krátce před odhalením svého díla. Sám dlouho doufal, že jeho návrh komise nevybere.

"Když se tak stalo, odklonila se od něj část pravicově smýšlejících přátel. Ti levicoví mu záviděli lukrativní zakázku. Dostával anonymy, sledovala ho StB. Navíc mu rok před tím tragicky zemřela manželka," vysvětluje Lukeš.

Na místě odstřeleného pomníku se uvažovalo o mnohých realizacích. Mluvilo se o galerii moderního umění, o restauraci s jedinečným výhledem, muzeu totality či mořském ocenáriu. Nic z toho ale naplnění nedošlo. Tak tu na původním podstavci stojí od roku 1991 pohyblivý metronom sochaře Vratislava Karla.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.