Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praha se „maršmelounu“ nebojí. Srovnává ho s Tančícím domem

  0:13aktualizováno  0:13
Památkáři pražského magistrátu nesdílí obavy předsedy České komise pro UNESCO ze stavby přezdívané „maršmeloun“. Domnívají se, že moderní bytový dům, který má vyplnit volný plac vedle Anežského kláštera, pozici historické části Prahy na seznamu světového kulturního dědictví neohrozí.

Vizualizace šestipodlažního bytového domu, který má vyrůst v sousedství Anežského kláštera u Dvořákova nábřeží. | foto: Franek architects

Poslanec a předseda České komise pro UNESCO Petr Gazdík minulý týden napsal kvůli obavám z negativní reakce Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu čtyřem dotčeným stranám. Žádal je, aby svůj postoj ke stavbě šestipodlažního bytového domu ještě přehodnotily (psali jsme o tom zde).

Vedení městské části Praha 1 již dříve upozornilo, že do stavebního řízení nijak zasahovat nehodlá. Problém v postupu schvalování stavby nevidí ani vedení města. „Památkáři magistrátu nesdílí obavy pana Gazdíka, které vyslovil v souvislosti s výstavbou novostavby na nároží ulic U Milosrdných a Kozí na Starém Městě,“ tlumočila mluvčí Prahy Petra Hrubá.

Fotogalerie

Bytovka, které její odpůrci kvůli původně navrhovaným barvám fasády říkají „maršmeloun“, se podle nich nevymyká měřítku naší a evropské moderní architektury, která v památkově chráněných územích UNESCO či v jejich okolí běžně vzniká.

„Namátkou prosklená pyramida na hlavním nádvoří paláce Louvre v Paříži, Muzeum du Quai Branly ve čtvrti Invalides v sousedství Eiffelovy věže, Grandhotel Casselberg či koncertní hala v Bruggách, Tančící dům v Praze nebo otáčivé hlediště v Českém Krumlově,“ vyjmenovala Hrubá.

Podle magistrátu jsou podobné novostavby vždy předmětem rozdílných hodnocení laiků i odborníků.

„Mám kladné ohlasy a doporučení na tento dům od známých kolegů architektů, například Josefa Pleskota, Zdeňka Lukeše či Rostislava Šváchy,“ tvrdí autor projektu a děkan liberecké fakulty architektury Zdeněk Fránek.

Zdaleka ne všichni oboroví kolegové ale stavbu považují za kvalitního reprezentanta novodobé architektury, jak ji označili magistrátní památkáři, jejichž stanovisko je závazné pro stavební úřad. Ten má vydat stavební povolení, to poslední, na něž investorská společnost Praga Progetti e Investimenti ještě čeká. Stavbu připravuje sedmnáct let.

„Stavba, tak jak je navržená, tam podle mě nesedí. Dům může být moderní, ale musí být citlivě zapojený. Nechci nikomu škodit, ale je to něco jako moloch. Nejde ani tak o barvy, ale především hmota fasády není v pořádku,“ myslí si předseda Obce architektů Miloš Grigorij Parma. Nezdá se ani pražským radním Matěji Stropnickému a Janu Wolfovi (oba Trojkoalice).

Fakta o novostavbě

  • Na podobu budovy byla pod záštitou hlavního města Prahy vyhlášena v roce 2001 mezinárodní architektonická soutěž. Porota vybrala jako vítězný návrh dvojice Lazzarini - Pickering.
  • Proti územnímu rozhodnutí pro tento návrh se odvolal v roce 2009 Ateliér pro životní prostředí zastoupený Petrem Kužvartem.
  • Požadavky na úpravy byly neslučitelné s původním pojetím autorů, proto investor přizval jako dalšího spoluautora projektu Zdeňka Fránka.

  • Ten pracoval s několika desítkami verzí fasád, výsledná podoba podle něj vznikla po zapracování připomínek památkářů. 

  • Územní rozhodnutí pro tuto podobu z loňského dubna nabylo právní moci v polovině minulého roku. V prosinci pak investor požádal o stavební povolení.
  • Aktivisté a lidé z okolí chystané novostavby v dubnu uspořádali před radnicí Prahy 1 protest. Dotčené orgány jejich připomínky k řízení údajně ignorovaly. Stavba se jim zdá megalomanská a necitlivá, a to i proto, že kvůli ní bude třeba zbourat barokní zeď kláštera. „Je to lež, ta zeď je ze 70. let minulého století,“ hájí návrh architekt.
  • Dle vyjádření ministerstva kultury zeď i garáže určené k demolici stojí vně areálu Anežského kláštera.

Že by stavba mohla ohrozit členství v UNESCO, je podle děkana Fránka nesmysl. Zástavbu prý rozhodně nechce pokazit. O kritizovaném růžovo-bílém provedení fasády, které je na některých vizualizacích, prý nikdy reálně neuvažoval.

„Růžovou vizualizaci jsem nikdy neudělal, zřejmě ji někdo zfalšoval. Návrh měl vždycky mít barvy okolí - cihlově červenou, okrovou, béžovou, šedou, takto je to i v územním rozhodnutí,“ tvrdí.

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy zve ve středu 13. května všechny zájemce do prostor Anežského kláštera, kde se od 18 hodin uskuteční veřejná debata o tématu.

Ministerstvo: závazná stanoviska nikdo nenapadl

Tvar domu zhodnotili magistrátní památkáři jako neobvyklý, kreativní a vymykající se zvyklostem. Není však podle nich důvod jej z hlediska památkové péče zamítnout či omezovat. Okolní stavby nepřevyšuje, lokalita navíc má dle jejich mínění transformační potenciál.

Interpelace poslance Gazdíka dorazila na ministerstvo kultury se zpožděním. Ministr kultury Daniel Herman se k ní zatím vyjádřit nestihl, před měsícem se však ke stejnému problému vyjadřoval jinému z poslanců.

„Ministerstvo kultury, jako instančně nadřízený úřad, do současné doby neeviduje žádný opravný prostředek, kterým by bylo napadeno některé ze závazných stanovisek vydaných oborem památkové péče magistrátu do řízení stavebního úřadu,“ napsal. „Od té doby se v případu nic nezměnilo,“ doplnila v úterý mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Národní památkový ústav, který stavbu také připustil, se zatím k dopisu předsedy České komise pro UNESCO nevyjádřil.

Po udělení stavebního povolení stavbě zřejmě už nic nebude stát v cestě. Jak dlouho ještě vydání potrvá, zatím není jasné. „Stavební úřad vydá povolení ve chvíli, kdy prověří všechny potřebné náležitosti a shledá, že už nic nechybí a vše je v pořádku,“ uzavřela mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.