Dva mrakodrapy Prague Eye Towers mají stát u metra Chodov. Projekt je v běhu.

Dva mrakodrapy Prague Eye Towers mají stát u metra Chodov. Projekt je v běhu. | foto: ArchivMF DNES

Kde a jak velké? Praha stanoví pravidla pro budování mrakodrapů

  • 27
Bude v Praze možné stavět mrakodrapy? A pokud ano, za jakých podmínek? Pražský magistrát nyní dokončuje souhrn pravidel, který tuhle ošemetnou záležitost - v níž nejde o nic menšího než o budoucí panoráma hlavního města - konečně rozlouskne.

Není to tak dávno, kdy se nejvyšší českou budovou stal brněnský AZ Tower, jenž o tři metry překonal dosavadní jedničku - 109 metrů vysoký City Tower stojící na pražské Pankráci. Mnozí namítnou, že se tak stalo díky "budce" na střeše brněnského mrakodrapu, ale to teď není důležité.

Otázkou, zdali v Praze stavět výškové budovy a kde, se tento týden zabývají památkáři a odborníci z magistrátního Institutu plánování a rozvoje (IPR Praha).

"Připravovaný Metropolitní plán Prahy bude řešit podmínky pro ochranu panoramatu města, zejména s ohledem na památkovou rezervaci. Jinými slovy nově stanoví základní výškové hladiny všech lokalit," tvrdí mluvčí IPR Adam Švejda.

Porovnání existujících a plánovaných výškových budov v Praze

Nepřímo tak naráží na fakt, že se plánovanými mrakodrapy na pankrácké pláni před lety zabývalo i UNESCO.

Území, kde nelze postavit mrakodrap, vymezuje už existující územní plán.

"V Praze je současným územním plánem specifikované území, kde se výškové stavby stavět nesmějí. Mimo něj ale padají k výškové zástavbě ekonomické důvody, proto o smysluplnosti stavět mrakodrapy v Praze silně pochybuji. Ovšem současně by se neměla tato možnost vylučovat," podotýká architekt Jakub Cigler.

Na kopci, u metra. A za městem, jako La Défense

Architekti, urbanisté či památkáři nyní stojí před dvěma zásadními názory: mrakodrapy stavět a dodat Praze moderní vzhled spojený s určitou prestiží. Nebo se bez výškových budov obejít a naopak zachovat charakter nynějšího města.

"Vždy jsem si myslel a stále si myslím, že je potřeba kultivovaně dodělat shluk věžových domů na Pankráci. Na několika opravdu málo dalších místech, třeba v Holešovicích u Argentinské, si umím představit velmi uvážlivé situování domů s výškou okolo 50 metrů," zamýšlí se architekt Josef Pleskot.

Zároveň tvrdí, že ojedinělé až nahodilé a nepromyšlené "výsadky" věžových domů jsou pro hlavní město nezajímavé a nežádoucí.

To architekt Rostislav Říha stavbu mrakodrapů v Praze vítá, protože jde o efektivní využití plochy a o zajímavý stavební typ s vlastními specifiky a výhodami. "Jakýkoli zásah do pražského panoramatu je dnes považován apriori za špatný. To považuji za příliš striktní, záměr by se měl vždy posuzovat konkrétně," vysvětluje Říha.

Obecné zásady, že je lepší mrakodrapy stavět na kopci a v místech, kam vede metro, podle něj stále platí. "Za vhodné lokality považuji sídliště, kterým dnes obvykle chybí přirozené žijící centrum a orientační body," říká. Ideální místo je prý nad stanicí metra, kde jsou v okolí velké volné plochy a stávající zástavba je relativně vysoká. Tak jak to bývalo třeba u dnešní stanice metra Střížkov.

Poněkud odlišný pohled nabízí historik architektury Zdeněk Lukeš, jemuž se zamlouvá spíše shluk výškových domů mimo hranice Prahy. "Muselo by asi vzniknout nějaké satelitní městečko na zelené louce, takové pražské La Défense (čtvrť mrakodrapů v Paříži asi osm kilometrů od centra, pozn. red.). Ale prosadit to by bylo asi velmi obtížné, navíc by to znamenalo prodloužit tam metro," domnívá se Lukeš.

Nutno podotknout, že mrakodrapy v české perspektivě jsou z pohledu těch světových takřka neviditelné. Zatímco v Dubaji stojí současný světový rekordman, přes 800 metrů vysoký Burdž Chalífa, u nás je mrakodrapem označován dům dosahující výšky okolo sta metrů. A někdy i nižší.

The Blue Tower měl mít 200 metrů

Nejvyšší budovou v Praze je pankrácký City Tower. Následuje ho nedaleký a štíhlejší City Empiria (někdejší Motokov). Pražskou trojkou je před pár dny zkolaudovaný vysočanský věžák nazvaný Eliška. S výškou téměř 94 metrů přitom Praze přisoudil národní prvenství. Je nejvyšší čistě bytovou budovou v Česku.

Ovšem proti projektům, o nichž se v metropoli uvažuje, jsou tyto stavby nízké. Třeba firma Office Star Five ze skupiny PPF by ráda na Chodově postavila dva prosklené věžáky Prague Eye Towers o 139, respektive 128 metrech. "Projekt je nyní stále v přípravě. Zpracováváme podklady nutné k podání žádosti o územní rozhodnutí," říká mluvčí investora Jan Piskáček.

MAPA: Pražské mrakodrapy

Na Jižním Městě to není jediný projekt. Firma Tweelingen usiluje o stavbu třiadvacetipatrového věžáku u Litochlebského náměstí. "Pravomocné územní rozhodnutí je nyní u soudu. Proti vydanému stavebnímu povolení bylo podáno odvolání," popisuje mluvčí Prahy 11 Šárka Cicvárková.

S plánem na výstavbu mrakodrapu přišla před lety i společnost Melit, která u stanice metra Háje chtěla v rámci rozsáhlé výstavby postavit 120 metrů vysoký věžák. Návrh byl však spíše vizí než realitou. Odvážnou představou byl i megaprojekt The Blue Tower, který by dosáhl u nás nevídaných 200 metrů.

Když hovoříme o mrakodrapech, nesmí zůstat stranou pankrácká pláň. Zde chtěla firma ECM postavit jakýsi pražský Manhattan. Zejména budova City Epoque ve tvaru písmena "V" zaujala. Právě ona získala v prosinci územní rozhodnutí. Už ale bez ECM, která musela projekty rozprodat.

Neslavně dopadl soubor mrakodrapů Tower City, jež chtěla u Libeňského mostu v Holešovicích postavit společnost J&T. Od záměru nakonec ustoupila. V Praze se dále mluví třeba o dvou věžácích Výhledy Pankrác v sídlišti Zelená liška u metra Budějovická. Zde se investor i přes protesty místních snaží získat potřebná povolení.

"Za rozhodnutím stavět výškovou budovu by mělo být racionální posouzení. Jednoduše vyšší znamená dražší. Navíc v Praze při dodržení norem, zejména takzvaných hygienických odstupů mezi objekty, přispívá výšková budova k nekompaktní zástavbě v daném území, což považuji za kontraproduktivní pro rozvoj města," domnívá se architekt Jakub Cigler.

Další komplikací je nemožnost stavbu mrakodrapu rozfázovat dle ekonomických možností investora. "Z toho vyplývá, že kdo se v Praze rozhodne postavit dům vyšší než 30 podlaží (cca přes 100 metrů, pozn. red.), tak chce zřejmě spíše uspokojit své ego než vytvořit ekonomický projekt," dodává Cigler.