Takto bude ve finále vypadat nový supermoderní filmový archiv v Hradištku.

Takto bude ve finále vypadat nový supermoderní filmový archiv v Hradištku. | foto: Národní filmový archiv

Švejk a další se přestěhují. Nedaleko Prahy roste nový filmový archiv

  • 1
Národní filmový archiv chce zastavit stárnutí unikátních kopií českých snímků, mimo jiné i Švejka. V Hradištku nedaleko Prahy tento týden položili základní kámen stavby nového supermoderního filmového archivu, kam se tyto tuzemské klenoty postupně přestěhují.

Do Hradištka se po dokončení stavby přestěhují rozsáhlé depozitáře Národního filmového archivu (NFA) a stane se tak filmovým centrem země. Na základní kámen nového archivu poklepal v úterý ministr kultury Daniel Herman.

Nové úložiště, které pojme až sto milionů metrů filmového materiálu i další cenné položky – třeba velkoplošné plakáty a vzácné tisky – poskytne snímkům komfortní podmínky. V budově bude materiál chráněn před teplem, příliš suchým vzduchem a dalšími nežádoucími vlivy. 

„Relativní vzdušná vlhkost 35 procent zamezí vysychání a smršťování filmu a konstantní teplota minus 5 stupňů Celsia zastaví chemické procesy, které zkracují životnost materiálu,“ popisuje detaily stěhování mluvčí archivu Aleš Rumpel.

Národní filmový archiv byl založen v roce 1943 a patří k nejstarším a nejdůležitějším na světě. Pečuje o více než 150 milionů metrů filmu, 600 tisíc fotografií, 30 tisíc plakátů a 100 tisíc propagačních materiálů.

O výstavbu nového depozitáře usilovali archiváři několik let. V souvislosti se zakázkou na jeho výstavbu v roce 2011 dokonce odvolal tehdejší ministr kultury Jiří Besser šéfa NFA Vladimíra Opělu.

Prestiž i více práce, těší se Hradištko

V pojízdných regálech bude uložena veškerá barevná produkce československé a české kinematografie na nehořlavém filmu, tedy od padesátých let do současnosti, ale i takzvané zabezpečovací materiály ke starším filmům, které NFA překopíroval z nitrátních na nehořlavé materiály. ´

Mezi ty patří mezi jinými například filmy Hermíny Týrlové, Jiřího Trnky nebo Karla Zemana.

 „Například takzvané pamětnické filmy z éry první republiky bude NFA postupně zpřístupňovat v podobě, která se bude maximálně blížit původnímu uvedení, a i k tomu je zapotřebí uchovat původní materiály, které jsou tím nejspolehlivějším nosičem,“ podotýká generální ředitel NFA Michal Bregant.

Lidé z Národního filmového archivu už Hradištko dobře znají, stávající depozitáře tady vznikly postupně v sedmdesátých a devadesátých letech.

Depozitář Národního filmového archivu

  • Nezbytnou aklimatizací před stěhováním projde 10 000 negativů hraných a 21 000 negativů nehraných filmů, 4 000 duppozitivů (kopie sloužící k výrobě duplikátních negativů) hraných a 10 000 duppozitivů nehraných filmů a 15 000 dalších kopií.
  • V novém archivu bude uloženo 45 000 rozmnožovacích materiálů a 15 000 vzácných kopií.
  • Depozitář se bude rozkládat na 1 820 čtverečních metrech zastavěné plochy a 21 500 krychlových metrech obestavěného prostoru a pojme až 100 milionů metrů filmu, což by stačilo na omotání celé planety Země v oblasti rovníku dvaapůlkrát.
  • Stavba nového úložiště by měla trvat jedenáct měsíců, stěhování filmů se protáhne na deset let.

Nová stavba za téměř 120 milionů korun pro malou středočeskou obec znamená hlavně prestiž.

 „Dlouhá léta o to bojoval předchozí ředitel archivu, je dobře, že se to konečně povedlo. Má to pro nás hned několik pozitiv. Jsme hrdí, že tu máme velký kus české kultury, která bude díky lepším podmínkám pečlivě uchována pro budoucí generace. A navíc si od toho slibujeme další pracovní místa,“ říká starosta Antonín Merta.

Aklimatizace potrvá deset let

Filmové kotouče však na nové místo čeká poměrně dlouhá cesta. V novém depozitáři se rozhodně neoctnou za několik dnů či týdnů. Potrvá to celou jednu dekádu.

Každé dílo musí před stěhováním projít speciální aklimatizační komorou a strávit tam jeden den. Čtyřiadvacetihodinovým procesem tak projdou třeba i filmy cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda nebo záznam justičního procesu s Miladou Horákovou.

„Do nového se přestěhují také některé cenné černobílé filmy, jako třeba kolekce Jana Kříženeckého, průkopníka české kinematografie z přelomu 19. a 20. století, první vědecké filmy, sbírky české avantgardy, třeba filmy Alexandra Hackenschmieda, dokumenty a reklamy firmy Baťa,“ doplňuje Rumpel.