Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Památkáři se obávají bazénů v pražských palácích. Uhlobaron ladí plány

  20:00aktualizováno  20:00
Památkově chráněné stavby s gotickými základy v pražské Rytířské ulici chce majitel proměnit v takzvané Sluneční lázně s bazény, restaurací či lékárnou. Chátrající domy ale podle odborníků na plánovaný rozsah stavebních úprav nejsou stavěné.

Palác Hrobčických neboli dům U Tobolky, a Wimmerův palác neboli dům U Zlatého kola skrývají řadu působivých zákoutí, barokních prvků, maleb ze 16. století, a dokonce i pozůstatků opevnění někdejšího Havelského města ze 13. století. | foto: Maitrea

Trojice sousedících domů, v nichž mají lázně zaměřené na pěstování ajurvédské medicíny vzniknout, ukrývá i pozůstatky opevnění ze 13. století. V domě U Modré růže funguje hotel. Objekty paláce Hrobčických i Wimmerova paláce ale chátrají.

„Především jejich prázdné interiéry, holubími exkrementy zanesené krovy, propadlé dvory a zadní fasády do Provaznické ulice jsou ve velmi špatném stavu,“ vyjmenovala mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Jana Tichá.

Dohady o tom, jak cenné stavby smysluplně využít a přitom zachovat co nejvíce z původní konstrukce, se napříč úřady a institucemi památkové péče táhnou přes dvacet let.

Zda je tím pravým právě projekt společnosti Maitrea patřící uhlobaronovi a vyznavači buddhismu Antonínu Koláčkovi, nyní NPÚ posuzuje.

Fotogalerie

„Žádali nás o prodloužení lhůty z důvodu velmi složitého případu,“ informovala Zdeňka Baštová z památkového odboru magistrátu, kde na vyjádření úřadu čekají, aby mohli vydat závazné stanovisko sloužící jako podklad pro územní rozhodnutí i stavební povolení.

Před zahájením rekonstrukce se počítá s archeologickým i stavebně historickým průzkumem. Někteří odborníci na památkově hodnotné stavby však mají z plánovaného využití historických objektů obavy.

Díky investici za tři čtvrtě miliardy mají objekty projít kompletní přeměnou. Majitel chce uvnitř vzdělávací centrum, přednáškové sály, prostory pro terapie a masáže, balneo provozy, hotel, restauraci i lékárnu.

„Je otázka, jestli se musí objekt podrobit novému účelu, nebo by se nový majitel spíš měl podrobit památce. Musí však prvořadě dbát, aby nebyly porušeny památkové hodnoty,“ myslí si předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková.

Zastřešení dvora i nástavba

Více času si památkáři z pražského střediska NPÚ vyžádali především proto, že se jim původně navržené stavební úpravy zdály příliš rozsáhlé. Některé plánované zásahy by podle nich mohly ohrozit kulturní hodnotu památek, proto doporučili tvůrci projektu úpravy.

Podle informací Václava Girsy z architektonické fakulty ČVUT původní projekt počítal se značnými zásahy, zejména nevhodným využitím suterénu i přízemí. Tam si majitel naplánoval mimo jiné právě stavbu relaxačních bazénů.

Co se má proměnit v lázně

Všechny tři sousední domy jsou nemovitými kulturními památkami v Pražské památkové rezervaci, památce UNESCO. Jsou hodnotnými pozůstatky kontinuálně existující staroměstské domovní sítě již od doby vzniku raně gotické kamenné zástavby ve vrcholném středověku. V jejich základech se nacházejí velmi cenné konstrukce gotických hradeb a kleneb, v některých ohledech naprosto jedinečné.

Palác Hrobčických, zvaný též U tobolky, 401/20 - Raně barokní stavba vystavěná po roce 1680 s gotickými základy, zbytek raně barokní fasády hlavního průčelí.

Wimmerův palác, zvaný též U Zlatého kola, 402/18 - Gotické základy, současný vzhled hlavního průčelí raně klasicistní po přestavbě po roce 1779.

Dům U Modré růže, 403/16 - Základy při raně gotické věži z poloviny 13. století, průčelí vrcholně barokní před rokem 1726, dům již prošel rekonstrukcí pro potřeby hotelu, jeden trám byl datován zhruba do roku 1243.

Zdroj: NPÚ

„V přízemí a podzemí jsou nejstarší části ještě gotických domů. Tam se umístění bazénů ukazuje jako velký problém z hlediska ochrany kamenného zdiva, které se nemůže dostat do kontaktu s vlhkem,“ souhlasí Bečková.

A to není jediná věc, která vadí památkářům. „Podle mých informací také zastřešení dvora, který je ve Wimmerově paláci krásný, pavlačový. To osobně chápu jako velký problém. Do ulice Provaznické pak chtějí nadstavět jedno či dvě patra a srovnat výšku s okolím. To je také velký zásah,“ přibližuje.

„Tyto vzácné objekty pro takovou zátěž nejsou vůbec stavěné. Jestliže se provádějí nadměrné úpravy a objekt dostává neadekvátní využití, dochází k ochuzení kulturního potenciálu a z kulturní památky zbude jen slupka,“ sdělil iDNES.cz Václav Girsa.

Domy utrpěly už v 90. letech

Při rekonstrukci památky je podle něj nutné hledat takovou funkci, která navazuje na tu původní a nevyužívá objekt až do posledního centimetru, čili je objemově přijatelná. Vkládání půdních vestaveb do historicky cenných krovů je rovněž nevhodné.

„A tak bychom mohli ještě pokračovat. Každá technologicky náročná funkce představuje nejen riziko nadměrných zásahů při rekonstrukci, ale negativní vliv provozu při následném využívání. Domnívám se, že u tohoto projektu ve většině případů tyto zásady dodrženy nejsou,“ dodal Girsa.

Domy utrpěly nešetrnými zásahy už v 90. letech, kdy je chtěl obnovit a využívat italský developer. „Stavební činnost ale byla tehdy zastavena kvůli porušování povinností vlastníka kulturní památky podle památkového zákona a devastaci památkových hodnot,“ přiblížila Tichá.

Po úpravě sporných bodů by Kateřina Bečková považovala přestavbu na lázně za přijatelnou. „Kompromisní řešení je podle mě lepší než další chátrání,“ uvedla.

Autor projektu dokument aktuálně na základě konzultací s památkáři NPÚ i pražského magistrátu upravuje. Ani jedna z památkových institucí průběh správního řízení nechce komentovat.

„Zatím skutečně není jasné, jak to bude definitivně vypadat, nyní není rozhodnuto o vnitřním uspořádání všeho, stále komunikujeme s památkáři,“ ujistil Koláčkův mluvčí Petr Sedláček.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.