Moderní rychlovlaky by měly mezi Prahou a Brnem jezdit 350kilometrovou...

Moderní rychlovlaky by měly mezi Prahou a Brnem jezdit 350kilometrovou rychlostí - podobně jako francouzské střely AGV (nástupce TGV). Na Vysočině se počítá s vybudováním čtyř zastávek. | foto: Reuters

Projekt vysokorychlostní tratě do Lince brzdí plány středočeských obcí

  • 118
Rychlé spojení mezi Prahou a rakouským Lincem má zajistit nová železnice za desítky miliard korun. Stavbu vysokorychlostní trati však komplikuje územní plánování. O části vedoucí Středočeským krajem navíc bude rozhodovat Nejvyšší správní soud.

Železnice se začne stavět nejdřív v roce 2025. A možná až v roce 2035. Přesto už teď komplikuje život lidem i obcím v kraji. "Nové tratě umožní rychlost až 350 kilometrů v hodině. Tím se výrazně zrychlí cestování," popisuje Marek Illiaš ze Správy železniční dopravní cesty, která bude výstavbu řídit.

Co už řeší správní soud

Kraj po loňských rozsudcích čeká kromě vysokorychlostní trati na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o dalších třech velkých projektech:

* vedení trasy středočeské části dálnice D3 mezi Jesenicí a hranicí kraje

* vedení Pražského okruhu, konkrétně jde o trasy úseků mezi Ruzyní a Březiněvsí a také mezi Březiněvsí a silnicí R10

* území pro případnou třetí dráhu Letiště Václava Havla, které částečně zasahuje do středních Čech

Kvůli trase plánovaného vysokorychlostního koridoru z Prahy přes střední a jižní Čechy do Lince už ale musely změnit své územní plány například Říčany či Strančice. V některých místech se původně uvažovalo o výstavbě, někde už dokonce domy stojí.

Do projektu se vložil i soud a nyní hrozí, že část investice bude třeba přehodnotit - a znovu upravit i územní plány.

Na soud se obrátila developerská firma Optreal. Zažalovala Středočeský kraj, který dostal za úkol vyhradit pozemky pro budoucí koridor. Firma má ale v Říčanech schválený projekt řady domů i v místech, kde kraj naplánoval ochrannou zónu trati, a nehodlala se smířit s tím, že by o pozemky přišla. Některé domy už navíc stojí.

Soud developerovi vyhověl a část koridoru už loni v září zrušil. Vadilo mu, že kraj ve svých zásadách územního rozvoje neakceptoval územní plán Říčan, kde se počítalo s vyčleněním jen 200 metrů. "Pokud územní plán připustil v lokalitě stavby domků, není odůvodnitelné vymezení koridoru v šířce 600 metrů," stojí v usnesení.

Obce se o rozhodnutí soudu dozvěděly se značným zpožděním anebo vůbec, jako tomu je ve Strančicích.

Chystaný koridor tam zanesli před dvěma lety do nového územního plánu. O tom, že by soud část koridoru zrušil, tajemník obce Miroslav Černý nemá informace.

"Nic o tom nevíme. Vytvořili jsme územní plán, kde je podle požadavku kraje vyznačený koridor. V té lokalitě jsou některé chaty a nesmí se tam nyní stavět. Nic jiného nám ale nezbývalo," řekl tajemník.

Po vysokorychlostní trati mají vlaky jezdit rychlostí až 350 kilometrů v hodině.

V Říčanech se o rozhodnutí soudu dozvěděli až v prosinci. "Musíme upravit návrh územního plánu, obstarat upravená stanoviska dotčených orgánů a uspořádat třetí, opakované veřejné projednání," uvedla Čestmíra Šťastná, vedoucí říčanského odboru územního plánování.

Krajský úřad podal proti rozhodnutí soudu v prosinci stížnost Nejvyššímu správnímu soudu. Ten buď zvrátí zrušení části koridoru, nebo bude kraj zásady územního rozvoje muset pozměnit.

Soud zrušil plány už na čtyři velké projekty

Jde přitom o čtvrtou významnou dopravní stavbu ve středních Čechách, u níž soud loni rozhodl o zrušení části zásad.

V červnu krajský soud vyhověl obcím, které protestovaly proti koridoru plánované dálnice D3 mezi Jesenicí a hranicí kraje. V jiném řízení ve stejném měsíci zrušil plochu určenou pro případnou třetí dráhu Letiště Václava Havla, která částečně zasahuje na území kraje.

V srpnu pak zrušil vedení Pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí a také mezi Březiněvsí a silnicí R10.

Ve všech případech, stejně jako u rychlostní trati do Lince, krajský úřad čeká na postoj Nejvyššího správního soudu. Výsledek může být známý až v řádu měsíců.

Podle mluvčího Správy železniční dopravní cesty však nejde v případě stavby železničního koridoru o nijak výjimečnou záležitost. "Správa se tuto záležitost bude snažit řešit v souladu s místními samosprávami a občany tak, aby se podařilo nalézt přijatelný kompromis. Vždy jde o to, nalézt optimální trasu, která bude nejpřívětivější, ale také ekonomicky přijatelná," dodal.