Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Někteří ministři bydlí v sídlech šlechticů. Stát zvažuje přesun úřadů

  8:23aktualizováno  8:23
Stát uvažuje o stěhování ministerstev do modernějších budov. Jedním z návrhů, kam by se ministři měli přesunout, je okolí holešovického nádraží. Neví se však, co bude s historickými objekty, ve kterých byli ministři dosud.

Pražský hrad, netradičně viděný od severu. V rozlehlé budově s okrovou fasádou sídlí ministerstvo obrany. (8. listopadu 2016) | foto:  František Vlček, MAFRA

V místech, kde se příslušníci modré krve společensky bavili, dnes cvakají počítačové klávesnice a zvoní telefony. Z historických objektů, které mnohdy bývaly paláci šlechticů, by se však ministři i se svými úředníky mohli přesunout do nových budov v zamýšlené vládní čtvrti.

Magistrát hlavního města nyní státu kvůli jeho záměrům doporučuje pozemky okolo holešovického nádraží. Tam by měly vyrůst moderní stavby, do nichž by se přestěhovala ze současných historických objektů minimálně část ministrů. Možným přesunem tisíců státních pracovníků se aktuálně zabývá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„O výstavbě takové čtvrti se uvažuje už od začátku 20. století. A nebyl bych proti. Některé úřady by se mohly odsunout na vnější okraj centra města,“ říká Petr Kučera, architekt věnující se historii Prahy. S tím souhlasí i historik architektury Zdeněk Lukeš.

Vhodné by podle nich bylo přesunout resort financí z Malé Strany a ministerstvo pro místní rozvoj ze Staroměstského náměstí. „Progresivní moderní budovy by těmto ministerstvům slušely již z podstaty,“ míní Kučera.

Dalším z adeptů na přesun může být i sídlo resortu obrany. „Kdysi se uvažovalo, že by ministerstvo obrany opustilo budovu bývalé kadetní školy na Hradčanech. Pro resort by vznikl nový objekt na okraji města. Úřední budova se pak měla předělat na hotel,“ popisuje Lukeš. Celá věc však nakonec vyzněla do ztracena.

A právě přetvořit uvolněné prostory historických budov na byty je jeden z návrhů státu, jak zajistit, aby objekty nezely prázdnotou. To by však šlo jen u historicky méně cenných budov, u ostatních by byl problém kvůli jejich mnohdy mimořádné hodnotě a památkové ochraně.

Proto se nabízí možnost udělat z domů galerie a muzea. Jenže takových budov je v metropoli příliš mnoho na to, aby v každé z nich mohlo být vystaveno umění.

Jsou však ministerstva, která by se podle oslovených odborníků neměla stěhovat nikdy. Konkrétně jde o resort kultury, jenž je v Nostickém paláci na Maltézském náměstí nedaleko Kampy. Druhým úřadem, který by měl podle architektů zůstat ve své tradiční budově, je ministerstvo zahraničí sídlící v Černínském paláci na Hradčanech.

Oba resorty by dle Lukeše a Kučery měly ze své podstaty sídlit v reprezentativním historickém paláci v centru města, aby tím působily na zahraniční návštěvy a prezentovaly českou kulturu.

„Ministerstva paláce zachránila“

Historik architektury Richard Biegel si zase myslí, že by se neměla stěhovat žádná ministerstva. „Že má ministerstvo kamenný palác, znamená, že ho bereme vážně a jeho role je důležitá. Jakmile se stěhuje do anonymních administrativních objektů, tak je to anonymní úřad. Což historicky ministerstva nebyla,“ tvrdí Biegel. Naopak podle něj ministerstva šlechtické paláce zachránila před pustnutím, kterého by se nejspíš dočkaly, kdyby zůstaly prázdné.

V začátcích první republiky totiž řada budov neměla využití. Tehdy se z Klementina stala Národní knihovna, z Michnova paláce se zrodil Sokol a Černínský palác byl přestavěn pro účely ministerstva zahraničí. Takové využití budovu zachránilo a ona zase dodala instituci důstojnost.

Ministerské paláce

Ministerstvo kultury
Barokní stavba na Malé Straně je kulturní památkou. Palác vznikl v 17. století na místě dřívější zahrady a zbořených domů. Objekt byl v majetku šlechtického rodu Nosticů až do roku 1945. Dodnes je tam původní Nostická knihovna čítající na 14 tisíc svazků.

Ministerstvo obrany
Budova na Hradčanech stojí v místech bývalého městského opevnění. Postavena byla na konci 19. století a až do vzniku samostatného Československa sloužila jako vojenská škola. Školou byla i v průběhu 20. století. Po roce 1968 budovu obsadila sovětská armáda, jejímž sídlem se stala na dalších dvacet let. Až po revoluci v roce 1989 připadla ministerstvu obrany.

Ministerstvo pro místní rozvoj
Dům na severní straně Staroměstského náměstí vyrostl na začátku 20. století. Jeho autorem byl Osvald Polívka, průkopník secesní architektury. Původně šlo o sídlo První pražské pojišťovny.

Ministerstvo financí
Jelikož mělo ministerstvo financí mnoho úředníků, koupil stát na jaře roku 1921 klášterní komplex Ústavu anglických panen. Objekt stál 7 milionů prvorepublikových korun. Vnitřek kláštera byl zrekonstruován, původní barokní styl byl sladěn s prvky art deco.

Ne pro všechny úřady však bylo snadné nalézt vhodné prostory. Proto nakonec stát rozhodl o zavedení takzvané daně z oken. Majitelé nevyužitých velkých paláců nezvládali vysokou daň platit a museli své budovy pronajímat republice.

U zmíněného Černínského paláce stojí podle Kučery za zmínku ještě jedna zajímavost. „Humprecht Jan Černín ho nechal stavět jako jakousi konkurenci královského paláce na Pražském hradě, stejně jako předtím Valdštejn v případě svého paláce. Císaři Leopoldovi I. se budova opravdu nelíbila, a nazýval ji proto konírnou,“ popisuje architekt.

Stát však některé paláce pro svá ministerstva nechal také vystavět. Příkladem jsou obří stavby na pravém břehu Vltavy v centru metropole. Dnes v nich sídlí resorty dopravy, průmyslu a obchodu a zemědělství. Myšlenka udělat v Praze vládní čtvrť, kde by stála ministerská sídla, není v metropoli novinkou. S nápadem přišli během druhé světové války nacisti.

Kvůli tomu se měla nepředstavitelně proměnit lokalita okolo nádraží v Bubnech. Tam mělo stát nové německé administrativní centrum. Místo toho leží dnes tato plocha ladem, v místě platí stavební uzávěra. Nápad na přesun úředníků se několikrát objevil i v porevoluční historii. Zvažovalo se přestěhovat ministerstvo pro místní rozvoj do Nových Butovic či na Jižní Město.

Kanceláře pro úředníky se později také zvažovaly u Kongresového centra vedle Nuselského mostu nebo v Letňanech. Ze všech zvažovaných přesunů na zmíněná místa však dosud vždy sešlo.





 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 ve Středočeském kraji

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Areál Kofoly v Mnichově Hradišti čekají úpravy. Firma musí snížit hluk, jinak...
Kofola může i přes hluk dál vyrábět, obyvatelé trpí a chystají žalobu

Továrna na výrobu limonád Kofola může dál fungovat v plném provozu, přestože porušuje noční hlukové limity. Firma dostala povolení na pokračování výroby po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.