Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Národního muzea odvezli půltunové sochy českých velikánů. Opraví je

  9:54aktualizováno  9:54
Šestasedmdesát velikánů českého národa ve fóliích a s nalepenou papírovou jmenovkou. Tak vypadalo stěhování soch a bust osobností české historie z Národního muzea do dílen, kde se o ně nyní postarají restaurátoři. Opravu čeká i přes 120 let starý nábytek.

Stěhování soch z Národního muzea do dílen, kde se o ně postarají restaurátoři. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Bronzové sochy běžně stávají ve vestibulu, na impozantním schodišti a zejména v Pantheonu historické muzejní budovy.

"Převážíme je do centrálního depozitáře, kde jsme vytvořili speciální dílny. Tam je odborníci zrestaurují a opraví," popisuje ředitel Michal Lukeš. "Jako jeden z posledních své místo symbolicky opustil i jeden ze zakladatelů Národního muzea Kašpar Maria hrabě Šternberk," dodává Lukeš.

Fotogalerie

Bronzové plastiky jsou převážně v dobrém stavu, jen u jediné sochy nalezli restaurátoři trhliny.

"Podle toho, jak byly sochy patinovány, jsou různě znečištěné. Například Jan Neruda je svou patinou výjimečný. Kdysi totiž pár let provizorně stál na Újezdě pod Petřínskými sady. To ostatní plastiky nikoliv," podotýká Pavel Jerie z Národního památkového ústavu, který na opravy dohlíží.

O dost hůře jsou na tom sokly a podstavce z pravého či umělého mramoru, na nichž až 400 kilogramů vážící bronzoví obři stáli.

Vitríny popsali truhláři

Opravy čekají rovněž více než sto let staré, ale dodnes funkční, vitríny, dřevěné podstavce či židle. Celkem 275 kusů, od malé sedačky po několik metrů dlouhé prosklené skříně. Prachotěsné vitríny s jelenicovým těsněním jsou složeny z pěti podobných segmentů a tvoří tak řady přes celou místnost. Když je odborníci rozmontovali, nalezli dokonce na nenalakovaném dřevě staré zápisy truhlářů.

Historie muzea

Instituce Národní muzeum byla založena 15. dubna 1818 jako soukromý vědecký ústav z podnětu dvou českých aristokratů. Byli jimi Kašpar Maria hrabě Šternberk a František Antonín hrabě Kolovrat-Libštejnský. Novorenesanční budova muzea byla vystavěna v letech 1885–1890 podle návrhu arch. Josefa Schulze. Pozornost byla věnovaná výtvarné výzdobě objektu, včetně Pantheonu – národní svatyni, jejíž půdorys tvoří čtverec 400 m² . Nyní je součástí muzea, které otevřelo 18. května 1891, i vedlejší objekt bývalého Federálního shromáždění, k němuž má vést chodba pod Vinohradskou.

"Jsou tam třeba jejich podpisy a datace 1891, kdy se budova postavila. Nebo rovnou údaj, kolik za výrobu skříní dostali. Šedesát zlatých za běžnou dodávku, 87 zlatých za vitrínu, kterou vyrobili rychle," vysvětluje restaurátor Jan Zlámal.

Že si obnos zasloužili, dokazuje precizní řemeslná práce. "Navíc necháme vyrobit kopie sedmdesáti kusů původního mobiliáře, který ještě navrhoval autor muzejní budovy architekt Josef Schulz. Jde například o křesílka," doplnil náměstek pro investiční rozvoj Milan Plaček.

Celkem práce restaurátorů vyjdou na 28 milionů korun.

Historická budova muzea je uzavřena od července 2011. Nyní se vybírá firma, která bude objekt opravovat.

"Sešlo se sedm nabídek a předpokládám, že tak minimálně čtvrt roku je bude posuzovat odborná komise. Pokud vybere vítěze, může se s opravami začít," tvrdí Lukeš s tím, že práce by měly trvat tři a půl roku.

Přípravná fáze oprav skončila na začátku letošního roku a stála skoro 550 milionů korun. Šlo o náklady na stěhování, sanace, dokončování depozitářů v Terezíně či úpravy nové budovy.

Konečný účet by měl být 2,4 miliardy bez DPH. Národní muzeum pak otevře v roce 2018, kdy oslaví 200 let své existence jako instituce. Budova na Václavském náměstí je pochopitelně mladší.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.