Motivem k zavedení nového dopravního řádu byla snaha sjednotit v základních rysech pravidla všech tramvajových provozů na rakouském území. Zavedením pokut se Praha inspirovala Vídní, kde se přirážky začaly vybírat v roce 1912.
„Původní výše pokuty měla být stejně jako ve Vídni 2 koruny, ale nakonec správní rada Elektrických podniků svůj návrh revidovala a v dopravním řádu se objevila pokuta ve výši 1 koruny,“ uvedl mluvčí dopravního podniku Jiří Štábl.
Revizoři odmění cestujícíCestující, kteří v den stoletého výročí revizorů v pražské městské dopravě (tedy 1. července) budou při přepravě kontrolováni a budou mít jízdní doklady v pořádku, dostanou od revizora kapesní kalendář s poděkováním „Děkujeme, že jezdíte poctivě!“ |
V Praze přitom v té době platil pásmový tarif odvozený podle počtu projetých pásem.
Při jízdném 30 haléřů za jízdu přes 10 pásem proto černí pasažéři zaplatili pokutu ve výši 3,3násobku jízdného.
Pokud měl cestující platit jízdné 22 haléřů (jízda nad 3 pásma do 10 pásem), činila pokuta 4,5násobek jízdného a jestliže cestující jel nejkratší vzdálenost do tří pásem, za 14 haléřů, musel při ztrátě anebo nezakoupení jízdenky zaplatit 7,1násobek jízdného.
Služební odznak mají revizoři od roku 1904
Kuriozitou byla skutečnost, že zpočátku se jako doklady o zaplacení pokuty používaly starší stvrzenky na pokuty za poškození vozu - tedy například za rozbití okna.
„Pokud cestující odmítal pokutu zaplatit a nechtěl se ani legitimovat, byl průvodčí oprávněn přivolat c. k. stráž bezpečnosti,“ pokračoval mluvčí.
Revizoři v pražské hromadné dopravě působili už od roku 1897. Cestující tak kontrolovali už i v koněspřežné tramvaji. Mimo nich ale dohlíželi také na provozní personál, a to především na prodej a kontrolu jízdenek.
Občas se také stalo, že oni sami byli kontrolování zvláštními úředníky. A to zda svědomitě a důsledně kontrolu vykonávají.
Zpočátku měli revizoři stejnokroj, ale časem začali používat přesně definovaný civilní oděv, včetně charakteristického tvrdého klobouku. Služebním odznakem se revizoři prokazují od 1. října 1904.
Přestože se pokuta za černou jízdu po několika letech vždy zvyšovala, problém s černými pasažéry přetrvává dodnes.
„Dopravní podnik přichází každoročně o přibližně 360 milionů korun na jízdném. Ty bycho mohli investovat do bezbariérových prvků na zastávkách či ve stanicích metra nebo do další modernizace informačního systému,“ uvedl šéf dopravního podniku Jaroslav Ďuriš.
V loňském roce dopravní podnik evidoval téměř 253 tisíc jízd na černo a na pokutách vybral 136 milionů korun. Během prvních pěti měsíců letošního roku bylo černých pasažérů 123 tisíc, pokut se vybralo za 57 milionů.
V současnosti má dopravní podnik ve svých řadách asi 150 revizorů.
Vývoj jízdného a pokut v pražské městské dopravě:
| Rok | Přirážka v Kč | Tehdejší jízdné | Násobek jízdného | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1897 | - | 0,20 | 0 | Bez pokuty |
| 1914 | 1 | 0,30 | 3,3 | |
| 1918 | 2 | 0,34 | 5,9 | |
| 1926 | 5 | 1,20 | 4,9 | |
| 1941 | 20 | 1,50 | 13,3 | |
| 1942 | 30 | 1,50 | 20 | |
| 1946 | 50 | 2,50 | 20 | |
| 1953 | 10 | 0,60 | 16,6 | Měnová reforma |
| 1963 | 30 | 0,60 | 50 | |
| 1970 | 50 | 1 | 50 | |
| 1985 | 100 | 1 | 100 | |
| 1992 | 200 | 4 | 50 | |
| 2000 | 800 | 12 | 66 | |
| 2005 | 950 | 20 | 47,5 | |
| 2011 | 1000 | 32 | 31,25 | |
| 2014 | 1500 | 32 | 46,9 | Platí od 1.1.2014 |
Zdroj: DPP
