Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Havíři zde kdysi kutali zlato. Teď jsou štoly přístupné i lidem

  11:17aktualizováno  11:17
Štoly u Jílového nabízejí poprvé procházku do důlních prostor, která havíři opustili ve středověku. Jsou zde k vidění i jezírka, do kterých se údajně chodili koupat skřítci.

Ve štolách sv. Antonína Paduánského se návštěvníci dostanou do míst, kde se kutalo zlato ve středověku | foto: Radek Duchoň, MF DNES

Ve štolách svatého Josefa a svatého Antonína Paduánského i ve štole Halíře se kdysi těžilo zlato. Ve štole sv. Josefa v Dolním Studeném kousek od Jílového je potom navíc i tajemné jezírko. Tedy je jich tam víc, ale tohle tajemné se od ostatních liší.

V noci se sem totiž prý chodí koupat skřítci, kteří odpradávna ochraňovali havíře, aby se vždy vrátili domů bez újmy a aby se jim dílo dařilo. Zamilovaným zase polibek u jezírka prý stvrdí jejich lásku a pánové se po dotyku vody dlaní stanou navždy ještě mužnějšími. Navíc se v několikasetmetrovém labyrintu štol zcela jistě zchladíte. Teplota je tu 8 °C.

Patronkou všech havířů je svatá Barbora. "A kromě Barbory ochraňují havíře i skřítci. Děti nám dokonce naše skřítky malují do návštěvní knihy," říká průvodkyně Stanislava Lálová při prohlídce štoly.

"I v minulosti havíři ve skřítky věřili, skřítci jim dávali znamení. Když skřípala výdřeva, blížilo se nebezpečí. Když naopak slyšeli klepání a ťukání, bylo nablízku zlato. Havíři jim za oplátku nechávali ve štolách chleba," vypráví Lálová.

Skálu kutali želízky a mlátky

"Naše tři historická důlní díla dokumentují historii těžby zlata v jílovském revíru. Štola svatého Josefa ukazuje nejstarší způsob dobývání pomocí želízek a mlátků ze 13. století. Ten se používal až do první poloviny 17. století. Lidé uvidí místa, která havíři opustili ve středověku," popisuje druhá průvodkyně Eva Malá s tím, že profil chodeb je šikmý, přístupných je 200 z celkových 280 metrů.

"Komu kdysi důl patřil, to byl horník. Ten, kdo zlato kutal, byl havíř. V současnosti nám tyto pojmy splynuly," vysvětluje Malá.

Celkem chladný prožitek

Štola sv. Antonína Paduánského pak představuje způsob těžby v polovině 18. století, kdy byla naposledy otevřena těžaři knížete Fürsternberka v letech 1753 až 1754. Zde se používal i střelný prach.

Cesta je tu vedena částečně po žebřících a je poměrně fyzicky náročná. Člověk se mnohdy musí skrčit, neboť jej skála takřka obepíná. Vlhkost, teplota osm stupňů Celsia, občas svícení hornickými lampami a proplétání se labyrintem chodeb však dávají návštěvě dobrodružný a romantický prožitek.

Halíře čekají na menší vodu

Štola Halíře je nejmladším důlním dílem. Havíři ji vyrazili jako průzkumnou štolu koncem čtyřicátých let 20. století. Délka návštěvnické trasy je 600 metrů. Zajímavostí je, že se sem dostanou i vozíčkáři.

"Museli jsme se vypořádat se spodní vodou po nedávných povodních. Ale nyní je štola už přístupná veřejnosti," říká Antonín Kavka, spolupracovník Regionálního muzea v Jílovém u Prahy, pod které štoly patří.

V šachtách se lidé dozvědí mimo jiné i to, kdo to byl v minulosti ferdák, fucíř, hašplíř, kverk, latrošník, nebo že cimrman byl důlní tesař neboli dřevič.

Ve štolách sv. Antonína Paduánského se návštěvníci dostanou do míst, kde se...
Ve štolách sv. Antonína Paduánského se návštěvníci dostanou do míst, kde se...

Ve štolách sv. Antonína Paduánského se návštěvníci dostanou do míst, kde se kutalo zlato ve středověku

Vytěžilo se 11 tun zlata

Na Jílovsku se těží zlato asi dva tisíce let. Začali s tím pravděpodobně Keltové. Za celou tuto dobu se zde podle odhadu muzea vytěžilo přibližně 11 tun zlata. To je ve srovnání s ostatními zlatými ložisky v Česku nejvíc (například v Roudné 7 tun, v Krásné Hoře 4 tuny, ve Zlatých Horách 4 tuny; v českých zemích celkem 95 tun, na celém světě pak 128 tisíc tun).

Zcela přesně jsou vedené údaje o množství vytěženého zlata na Jílovsku z let 1958 až 1968. "Za deset let se získalo 1 133 kilogramů zlata," upřesňuje Malá.

Královská koruna je z 90 procent z Jílového

Jílové sehrálo hlavní roli v dějinách ve středověku – přesněji za vlády nejznámějšího českého panovníka Karla IV. Kolem roku 1356 bylo Jílové jmenováno královským zlatohorním městem. Uvádí se, že se zde tehdy pracovalo v 500 dolech. Ty králi a císaři dodávaly 65 až 90 kilogramů zlata ročně, to bylo asi 1,5 kilogramu zlata týdně.

Karel IV. měl Jílovsko jako takovou zlatou pokladnici. "Svatováclavská koruna, ta nejhlavnější v Česku, je prý z 90 procent vyrobená ze zlata z Jílového. Zlato odsud sloužilo i ke stavbě Nového Města pražského či Karlova mostu. Asi polovina zlata, kterým Karel IV. disponoval na celém území císařství, pocházela od nás," vysvětluje Malá.

Lze si tedy zjednodušeně představit, že země je na Jílovsku doslova "prošpikovaná" štolami, stejně jako je plný děr ementál. V té době bylo Jílové jedním z nejdůležitějších nalezišť i v celosvětovém měřítku. Ještě nyní je na Jílovsku v zemi neuvěřitelných 7,5 tuny zlata. Nicméně v brzké době se zejména kvůli nerentabilnosti neuvažuje o tom, že by se tu těžba obnovila.

FAKTA

Štola sv. Josefa a sv. A. Paduánského
Otevřeno od července do konce srpna: úterý až pátek 13–17 hod. sobota, neděle a svátky 10–17 hod. Prohlídka mimo provozní dobu: pouze pro předem objednané skupiny (minimální výše vstupného je 300 Kč – tedy 6x základní nebo 10x snížené vstupné). V pondělí je zavřeno.

Štola Halíře
Otevřeno od dubna do října: sobota, neděle a svátky 10 až 17 hod.

Vstupné do štoly sv. Josefa
základní: 50 Kč děti do 15 let: 30 Kč senioři, studenti do 26 let: 30 Kč rodinné vstupné: 110 Kč (dva dospělí a max. 3 děti)

Vstupné do štoly Halíře nebo štoly sv. A. Paduánského
základní vstupné: 80 Kč děti do 15 let: 40 Kč senioři, studenti do 26 let: 40 Kč rodinné vstupné: 170 Kč (dva dospělí a max. 3 děti)

Jak se ke štolám dostanete

Vlak: posázavský Pacifik, který vyjíždí z nádraží Bráník, výstup ve stanici Jílové u Prahy
Auto: nejbližší místa k parkování v Jílovém (3 km), v Kamenném Přívoze (2 km), v Horním Studeném před závodem Haki (1,5 km), na Žampachu (0,7 km) a v Dolním Studeném u památné lípy (0,5 km).
Autobus: pražská MHD č. 332: jede ze stanice metra Budějovická (trasa C) do Jílového. Zaparkuje jen v Jílovém nebo v Horním Studeném.

Ze všech jmenovaných míst vede ke štole trasa naučné stezky Jílovské zlaté doly.

Více na www.muzeumjilove.cz


Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.