Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Středočeský kraj je na povodně připravený víc než v roce 2002

  9:26aktualizováno  9:26
Některá místa ve Středočeském kraji zasáhly povodně v roce 2002 natolik, že se s jejich následky dodnes nedokázala vyrovnat. Následky by dnes při podobné povodni v kraji byly menší.

Zálezlice velká voda v roce 2002 téměř smazala z mapy. Dnes je obec před povodní mnohem lépe chráněná. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Česko bičuje vytrvalý déšť, který přinesla tlaková níže. A o několik dnů později další vlna dešťů. Je srpen 2002. Na Česko se řítí nejhorší povodeň za posledních sto let. Toky Vltavy a Labe byly postiženy nejhůře.

Celá řada míst na podobnou situaci nebyla vůbec připravena. V celé republice se po záplavách začalo intenzivně pracovat na protipovodňových opatřeních, která povodí Labe a Vltavy stála už skoro deset miliard korun. Červnová povodeň z roku 2013 však ukázala, že mnohde je ještě třeba protipovodňovou ochranu dobudovat.

Fotogalerie

„Následky povodně srovnatelné s tou před třinácti lety by byly aspoň ve Středočeském kraji určitě menší. Udělalo se obrovské množství práce na opatřeních v celém úseku obou řek. Každá povodeň je ale svým charakterem jiná,“ říká náměstek středočeského hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Marek Semerád.

Například v Zálezlicích na Mělnicku, kde voda v roce 2002 srovnala se zemí 120 domů a obec téměř zanikla, byla na konci roku 2013 vybudována celková protipovodňová ochrana. Voda sem sice v roce 2013 pronikla, ale bez větších škod.

„Zálezlice jsou chráněné na úroveň hladiny odpovídající povodni v roce 2002. Protipovodňová ochrana je tvořená zemní hrází dlouhou okolo jednoho a půl kilometru. Celkem stavba stála přes padesát milionů korun,“ vypočítává mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.

Problémem, jak povodním efektivně zabránit, se zabývá samotná obec i kraj. Úplně v bezpečí totiž Zálezličtí nejsou.

„Kdyby přišla voda jako tehdy, tak jsou samotné Zálezlice chráněny, ale Kozárovice, které jsou naší součástí, nikoliv. V září začneme s výstavbou skladů, kam si vodou ohrožení lidé budou moci v případě nouze uložit své věci. Obyvatelé se začali velké vodě přizpůsobovat. V dolních patrech mají garáže, bydlení si zařídili na půdách,“ vysvětluje starosta obce Jiří Čížek.

Z chemičky unikal chlor

Na Mělnicku povodeň poničila i neratovickou Spolanu. V ní explodoval přebytečný plyn v jednom z hořáků a do rozvodněné řeky unikl jedovatý chlor.

„Do vody unikly kapalný chlor, alifatické olefiny, mazut a síran amonný. Díky vysokým průtokům v Labi však naštěstí došlo k významnému naředění těchto látek, a v důsledku tak nedošlo k závažným následkům na životní prostředí a obyvatelstvo,“ říká manažerka komunikace Spolany Jitka Němečková.

Pamětnice vzpomínají na povodeň 2002

„Pracovala jsem v povodňové komisi a toho večera nikdo nevěděl, kolik vody nakonec přijde. Mluvilo se přibližně o půl metru, nakonec z toho byly metry tři. Po třiceti letech manželství a společného života v našem domě nám zůstaly jen holé zdi. Z domu jsme si vzali jen občanku a něco na sebe. Mysleli jsme si, že se evakuujeme jen na jednu noc, a nakonec jsme se mohli vrátit až po měsíci. Myslím si, že chyba byla i na povodí, měli upouštět přehrady dříve.“
Eva Bečičková, Zálezlice

„Voda se valila všemi otvory v přehradě. Elektrárna byla odstavena a my čekali, jestli se přehrada neprotrhne. Hráz Orlické přehrady byla neustále plná lidí, kteří o proudu vody mluvili jako o nádherné české Niagaře. My jsme ale cítili obrovský strach, lítost a pocit zmařené celoživotní práce.“
Vladimíra Čedíková, Solenice

Chemička vytvořila v posledních letech mimo jiné protipovodňovou ochranu, kterou prověřila povodeň před dvěma lety. A opatření se osvědčila.

„V roce 2013 tak k žádným mimořádným událostem spojeným s ohrožením životního prostředí nedošlo, škody byly pouze na majetku,“ dodává Němečková.

Těžké chvíle si zažili i obyvatelé samotného Mělníka, kde byla na soutoku Labe a Vltavy hladina řek až deset metrů vysoko. Škody, které ve městě vznikly, byly vyčísleny až na 600 milionů korun.

„Při povodních v roce 2013 byly škody výrazně nižší i díky nově postavené hrázi. Tento systém sice nesnižuje riziko povodně, ale řeší lokální problém. Chceme vytvořit systém suchých poldrů, které zpomalí nástup povodně. Důležité je také zvýšení retenční rezervy v nádržích na Vltavě, a to především na Orlíku,“ vyjmenovává možnosti starosta Mělníka Ctirad Mikeš.

Právě se zvětšením objemu přehrad souhlasí i Povodí Vltavy, které chce nádrž na Orlíku o polovinu zvětšit. „Větší retenční prostor by sice povodně, jako byla ta v roce 2002, nezmírnil, ale poskytl by delší čas na provedení protipovodňových opatření v území na dolním toku Vltavy a Labe pod kaskádou,“ vysvětluje vedoucí kanceláře generálního ředitele Povodí Vltavy Michaela Šeborová.

„K našemu údivu se proti tomuto návrhu odvolaly obce na dolním toku Vltavy, kterým především mělo toto opatření ulevit. Hlavním důvodem odvolání je požadavek těchto obcí na výrazně větší zvýšení retenčního prostoru, které by ovšem již znamenalo výrazné omezení ostatních účelů Vltavské kaskády, a s ohledem na skutečnost, že neregulovatelná Berounka sama o sobě může způsobit ještě větší povodeň, než byla v roce 2013. To samé platí o Sázavě,“ dodává Šeborová.

Podobný osud jako Zálezlice měla i obec Solenice na Příbramsku, která se nachází přímo pod Orlickou přehradou. Až do dnešní doby v obci několik budov chátrá.

Obec po povodních vybudovala například bezdrátový rozhlas, integrovanou sirénu a hlásný bod na Líšnickém potoce. „Protipovodňová opatření jsme udělali i u domu s pečovatelskou službou. Když by ale přišla voda jako před třinácti lety, byly by následky asi podobné,“ říká starosta Solenic Jan Mátl.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.