Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trasou středočeské D3 může kromě geologů pohnout i kraj

  17:35aktualizováno  17:35
Povede dálnice D3 přes Středočeský kraj jinou trasou? Není to vyloučené. Záleží na postoji krajského úřadu, který si bude pořizovat aktualizaci takzvaných Zásad územního rozvoje. O změnách trasy se přitom mluví už sedmnáct let v souvislosti s oblastí u Jílového u Prahy, kde se dřív těžilo zlato.

Dálnice D3 (ilustrační foto) | foto: Lukáš Marek, MF DNES

Přestože ještě neproběhl soud, který má potvrdit, či zamítnout schválení plánované trasy budoucí dálnice D3 ve Středočeském kraji, objevily se už úvahy o její možné změně. Záležet bude na postoji krajského úřadu.

"Středočeský kraj bude pořizovat aktualizaci takzvaných Zásad územního rozvoje na návrh Ředitelství silnic a dálnic," uvedla krajská mluvčí Nicole Mertinová. "Je předčasné hovořit o vedení koridoru dálnice. Může, ale také nemusí dojít k jeho změnám," dodala.

Dálnice D3 v číslech

  • O stavbě D3 se uvažovalo už v roce 1939, do plánů dálniční sítě se dostala v roce 1987. 
  • Ministerstvo životního prostředí schválilo západní variantu středočeské části dálnice D3 v únoru 2012, stavět by se mělo začít podle posledních prognóz v roce 2019. 
  • Letos byl na konci června otevřen pětadvacetikilometrový úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. * Celková délka tahu na rakouské hranice včetně navazující rychlostní silnice R3 je 171 kilometrů.

Krajský soud plán na stavbu dálnice středem Posázaví zastavil letos v srpnu, protože podle něj investor nedostatečně vyhodnotil vliv nárůstu dopravy na životní prostředí.

Středočeský kraj sice podal proti rozsudku stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a nyní čeká, jestli bude moci příprava stavby pokračovat. Kdy však padne rozsudek, zatím není jasné, a tak kraj příští rok začne podle všeho pracovat na změnách příprav stavby dálnice.

Pokud by soud vydal zamítavé stanovisko, je podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové jen na kraji, jak se k němu postaví. Nicméně středočeský náměstek pro dopravu Miloš Petera (ČSSD) doufá, že soud dopadne dobře a trasa se měnit nebude.

"Počkáme na výsledek soudu. Každopádně bych dal před změnou trasy přednost dialogu s obcemi, které mají výhrady," řekl.

Na krajský soud se obrátily Ješetice, Václavice a Tisem.

Přísně tajný průzkum

Jenže úřad by nakonec nemusel řešit jen drobné úpravy trasy. Nestabilní podloží kolem Jílového u Prahy, kde se dříve těžilo zlato, totiž může způsobit značné problémy. Ředitelství silnic a dálnic kvůli tomu nechalo na třech místech provést geotechnické průzkumy, ale jejich výsledek odmítá sdělit.

"Jedná se o prvotní prozkoumání stavu podloží. V současnosti nebudeme zveřejňovat výsledky průzkumu, alespoň do doby rozhodnutí soudu," komentovala Vápeníková důvody, proč závěry nezveřejní.

Podle zjištění MF DNES průzkum prováděly tři společnosti. Pracovníci dvou z nich, Geotecu GS a AZ Consult, ve svých úsecích problémy v podzemí neobjevili. Třetí firma, Pragoprojekt, která zkoumala prostřední a pravděpodobně nejproblematičtější část, na dotazy ani po urgencích neodpověděla.

Přitom podle studie pořízené v roce 1996 je trasa kolem Jílového nebezpečná.

Její autor František Polášek tvrdí, že by se mohla komunikace dokonce propadnout. Zabezpečení stavby by se pak podle něj neúměrně prodražilo.

O výskytu bývalých šachet nepochybují ani zástupci občanského sdružení Montanika, které spravuje chráněné ložiskové území u Jílového. "V Česku nikdy nelze vyloučit, že je něco poddolované," konstatoval v srpnu člen sdružení Vladimír Pravda.

Dokud ŘSD neodhalí výsledky průzkumů, nebude stále zřejmé, jestli půjde dálnici územím vůbec vést.

Stavět se můžou dvě varianty

Ministerstvo životního prostředí přitom už v únoru 2012 vydalo kladné stanovisko hned ke dvěma variantám dálnice, k takzvané západní a východní trase.

Krajský úřad se rozhodl zvolit západní variantu, která vede z Jesenice přes Jílové směrem na Neveklov a Mezno. Východní variantu navrhli projektanti z Říčan u Prahy přibližně po trase současné silnice E55 ve směru na Benešov a Tábor.

Podle zástupců kraje byla západní varianta ohleduplnější k životnímu prostředí a také lépe propojitelná s ostatní dopravní sítí. Na potvrzení svých dojmů si budou muset rozhodně ještě počkat.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.