S pevninou Střelecký ostrov poprvé spojil most Františka I. Dvě totožné poloviny mostu dělil pilíř postavený právě na ostrově. Původní řetězový most z roku 1841 byl druhým v Praze. | foto: Muzeum hl. m. Prahy

Střelecký ostrov pamatuje střelce z kuší i bojovou vřavu se Švédy

  • 3
Ostrov, který původně vznikl z naplavenin, skutečně několik staletí obývali pražští střelci z kuší, později i majitelé palných zbraní. Ostrov jim před 480 lety daroval král Ferdinand I. Tehdy se asi dvouhektarovému ostrovu říkalo Malé Benátky.

Střelcům z luků, kuší, později z ručnic a dalších palných zbraní pět století patřil ostrov v centru Prahy. Původní jména Trávník, Horní či Malé Benátky díky ostrostřelcům upadla do zapomenutí.

„Ostrov nad mostem pražským u přívozu věnuji, aby na něm provozovali cvičení a kratochvíle,“ uváděl král Ferdinand I. v darovací listině z poloviny ledna 1537. Městští střelci tam měli holdovat oblíbené disciplíně, tedy „střelbě ku ptáku“. Šlo o papírovou maketu opeřence na vysokém bidle, kterou bylo zapotřebí zasáhnout do hlavy. Teprve později převládla palba do terčů.

Zmínění „šici“– ostrostřelci však nebyli jediní, kdo si vyhrazoval právo na vládu nad ostrovem. Na polovinu dvouhektarového kusu země si nárok činili také staroměstští radní a jejich spory se táhly desetiletí.

Dvouhektarová lokalita se v té době již mohla vykázat úctyhodnou historií. „Ostrov vznikl zpevněním písečných naplavenin,“ vysvětlila jeho původ Dana Fialová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. První zprávy o ostrově Trávníku kronikáři zaznamenali na přelomu 11. a 12. století.

„Patřil původně řádu johanitů, jenž vlastnil i nedalekou Kampu,“ uvedl historik Emanuel Poche. Kus země uprostřed vltavských vod tehdy sloužil i jako zahrada k pěstování bylin. V roce 1393 si Trávník zakoupil proslulý zámožný lékárník Mistr Augustin. Ten v pražských městech vlastnil i čtyři mlýny a další nemovitosti.

Střelci z luků a kuší se přidali ke koloritu ostrova již v této době. Tehdy na strategicky položeném místě drželi hlídky a později jim tam radní vystavili i skromné příbytky. Pravidelná cvičení se na ostrově začala datovat od roku 1472.

Střelce z kuší začali od 16. století vytlačovat majitelé palných zbraní. „Kuše dávno přestala býti zbraní, stala se nástrojem zábavy a průběhem doby i z té úlohy vytlačovala ji ručnice,“ popsal úpadek této zbraně spisovatel a publicista Zikmund Winter.

Tak jako klesala pověst kdysi obávané zbraně, šla dolů i reputace jejích majitelů. „Střelci na zdech a věžích mají sodomské chování, všelijakým nepravostem, loupežím, mordům, hampejzům průchod popouštějí,“ tak denunciovali střelce z kuší novoměstští radní. Jejich stížnostmi se opakovaně v roce 1600 musel zabývat i sám císař Rudolf II.

Boje o ostrov

Na Střeleckém ostrově se v historii několikrát střílelo i doopravdy. Lokalita tím platila daň za své strategické umístění. Na sklonku třicetileté války v roce 1648 oddíly švédského generála Hanse Christopha Konigsmarcka okupovaly levobřežní Prahu. Švédové se posléze pokusili opakovaně dobýt pravobřeží s Novým Městem pražským.

Ostrov uprostřed pražských měst se v bojové vřavě ocitl opět při francouzské a bavorské okupaci Prahy v roce 1740 i o dva roky později, když město osvobozovaly jednotky královny Marie Terezie.

Městská rada střílení uprostřed města zakázala v roce 1913. V té době na ostrově již stál takřka sto let hostinec. Ten si městští ostrostřelci nechali postavit od stavitele Jana Zobela, který byl též autorem například přestavby hybernského kláštera. Střelci se na místo vrátili ještě na sklonku první republiky. V roce 1937 magistrát povolil střeleckou kratochvíli Národní gardě 1.

Nejen milovníkům palných zbraní sloužil ostrov. V roce 1862 tam byla k vidění první průmyslová výstava. Z naplněných tribun na ostrově diváci aplaudovali v roce 1882 prvnímu všesokolskému sletu. Premiérově se tam v roce 1890 slavil také 1. máj, což zaznamenal mimo jiné Jan Neruda ve svém fejetonu. V temných letech protektorátu Čechy a Morava se na místě promenovali členové Hitlerjugend.

Ostrov pod Karlovým mostem

„Šicinzl“ neboli „Střelák“ není jediný z pražských existujících či zmizelých ostrovů s pozoruhodnou minulostí. „Historické podklady máme k dispozici o 22 ostrovech,“ uvedla Dana Fialová. K zajímavým zmizelým kusům země náležel například ostrůvek u Karlova mostu, kde dokonce podle některých pramenů stála i drobná kaplička sv. Jana Nepomuckého. Za své toto místo vzalo při povodni 1785.

Některé ostrovy zmizely či splynuly s břehy při regulaci Vltavy. V roce 1907 se tak stalo například s karlínskou Buriankou neboli Papírnickým ostrovem. Nazývaný byl podle jedné z prvních tiskáren, které vznikly v Praze.

26. září 2013