Do skladu vánočních stromků v Úněticích naveze firma Baobab před Vánocemi...

Do skladu vánočních stromků v Úněticích naveze firma Baobab před Vánocemi tisíce jehličnanů. Podle prodejců se lidé vracejí ke stromkům živým na úkor těch umělých. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Stromky nelitujte, pěstují se jako brambory, vzkazují prodejci

  • 15
Vánoční stromky se pěstují jako brambory na plantážích. Jasným favoritem je jedle kavkazská, populární jsou ale například i stromy v květináči. Velké řetězce přiváží stromky z Dánska, menší prodejci využívají české plantáže.

Jako každý rok se pražská náměstí a místa před obchody proměnila v dočasné lesíky a háje s různými druhy vánočních stromků. Nejoblíbenějším je již tradičně jedle kavkazská, po které se ve stáncích většinou jen zapráší.

Favoritem je i pro Editu Smolkovou ze Stodůlek, která vybírala z nabídky jednoho z obchodních řetězců. Jedli kupuje hlavně proto, že tolik neopadá. „Na balkoně mám dokonce ještě jedli z loňska, které jehličí stále ne a ne opadat,“ říká s úsměvem Smolková.

Zatímco velké obchodní řetězce dovážejí stromky z Dánska, menší prodejci v ulicích Prahy jsou zásobováni pěstiteli z Česka.

Jedním z nich je i lesní inženýr David Sokol z firmy Baobab, která má rozsáhlé plantáže na jihu Čech. Celkem na sto hektarech dokáže vypěstovat okolo šedesáti tisíc vánočních stromků různých druhů.

„Většina lidí si myslí, že pracujeme jen jeden měsíc v roce, ale tak to není. O plantáže se musíte starat už od března, kdy se připravují plochy na výsadby. Mezitím probíhají postřiky, hnojení. Dvakrát ročně stromky prostřihneme, aby vyrostly pravidelně,“ popisuje péči o stromy Sokol, který se pěstováním vánočních stromů zabývá patnáct let. Po rychlém prořezání v listopadu a prodeji stromků v prosinci si na chvíli oddechne až během ledna a února.

Stromek nejprve vypustí duši

Lidé každoročně řeší otázku, kdy je nejlepší stromek koupit, aby nebyl příliš oschlý. Ve skutečnosti je pro stromek ideální, když má čtrnáct dní na to, aby se takzvaně zatáhl. „My tomu říkáme, že vypustí duši,“ vysvětluje pěstitel stromků.

Pokud je v chladném prostředí, tak se na jeho řezu uzavřou póry, kterými stromek natahuje vodu. Jakmile se dostane do vytepleného bytu, stromek se probudí a začne pít až půl litru denně. Důležité je, aby voda sahala až po kůru, kterou stromek využívá pro dopravu vody a živin.

Pokácených stromků nemusí být lidem líto, stromkaři je pěstují právě pro účely vánočního trhu. „S vánočními stromky je to jako s bramborami. Mohli bychom litovat toho, že jsme je snědli, přestože mohly v zemi zůstat déle. My stromky sklidíme a podobně jako brambory zasadíme místo nich nové,“ dodává Sokol.

Kdo by přesto měl špatný pocit z uříznutého stromku, může vyzkoušet stromek zasazený v takzvaném kontejneru neboli květináči. Takový strom vydrží dlouho čerstvý, a dokonce více voní.

Někteří lidé si je kupují s tím, že stromek po Vánocích přesadí na zahradu. K tomu sice kontejnerové stromky primárně určené nejsou, ale některé se po přesazení ujmou.

Orientační ceny stromků

Uvedené ceny vánočních stromků se týkají standardní velikosti stromku okolo 150–200 cm. Stromy v premium kvalitě vysoké přes dva metry mohou stát tisíc korun i více. Někteří prodejci nabízejí stromy za jednotnou cenu okolo 400 korun, bez ohledu na velikost.

  • Jedle kavkazská
    650–750 Kč
  • Smrk ztepilý
    300–400 Kč
  • Smrk pichlavý
    400–500 Kč
  • Borovice lesní
    300–405 Kč
  • Borovice černá
    400 Kč
  • Vánoční stromky v kontejneru
    500 Kč (60–80 cm)

Minulý rok měly stromky v květináči na Letné takový úspěch, že je ke stánku na Letenském náměstí museli svážet z celé Prahy. „Pamatuji si jednoho pána, který u nás smrček v kontejneru kupoval čtyři roky za sebou a tři se mu prý ujaly,“ vzpomíná prodejce Eduard Müller.

Lidem doporučuje, aby stromky před přesazením nejdříve aklimatizovali v chladné chodbě, pak venku neumrznou.

Nejmenší zátěž pro přírodu představují stromky z probírky hospodářského lesa. Ty jsou vyřezávány, jak se odborně říká, v rámci výchovných zásahů, které přispívají ke stabilitě a růstu lesa.

„Vánoční stromek původem z hospodářského lesa neznamená, že les je ničen. Mladé stromky se sázejí hustě, aby se porost takzvaně zapojil a pod stromky neprorůstal plevel. Když dorostou přibližně do výšky 1,5 až dvou metrů, je potřeba některé prořezat,“ prozrazuje smysl probírek Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody v organizaci Arnika.

O polovinu levnější jedle

Stromy z probírek jsou také nejlepší možnou variantou, jak vánoční strom pořídit co nejlevněji. Ovšem Pražané by za nimi museli vyjet dál z metropole. Oproti cenám v Praze jde v případě jedle o rozdíl až padesát procent.

„Nabízíme okolo 250 stromků od 150 do 200 centimetrů. Smrk a část borovice lesní jsou brané z lesa a obojí jsou zhruba za 150 korun, zbytek máme od pěstitelů. Nejdražší je jedle za 400 korun,“ vypočítává majitel lesnické firmy na Příbramsku Miroslav Votruba.