Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Milovice odmítly sušičku kalů, že by zapáchala a byla blízko obytné zóny

  9:35aktualizováno  9:35
Projekt sušičky kalů na Nymbursku podruhé neuspěl. Vodovody a kanalizace (VaK) Nymburk se záměrem výstavby narazily nejdříve v Nymburce a teď i v Milovicích. Bývalý středočeský hejtman Miloš Petera si přesto myslí, že sušička v regionu bude muset vzniknout.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Má to být moderní, v Česku zatím nepoužitá technologie, při níž se kaly z čistíren odpadních vod přetváří na bioplyn a hnědé uhlí. V Německu patentovanou sušičku čistírenských kalů pracující na bázi takzvané nízkoteplotní konvertace se VaK, v jejímž čele Petera stojí, snaží vystavět už dva roky.

V Nymburce sušičku kalů odmítli minulý rok. V Milovicích už VaK Nymburk rozjel i proces posuzování vlivu projektu na životní prostředí (EIA). Město se ale proti projektu rázně postavilo a společnost VaK Nymburk mu nečekaně rychle vyšla vstříc a proces EIA zastavila.

„Nechtěli jsme jít proti městu. Stáhli jsme proto projednávání EIA a budeme se to snažit postavit někde jinde na Nymbursku,“ sdělil MF DNES předseda představenstva VaK Nymburk Miloš Petera.

Milovicím vadila hlavně skutečnost, že by sušička stála jen necelých 300 metrů od obytné zóny. „Nyní se tam opravují budovy po sovětské armádě, které budou sloužit k bydlení,“ uvedl starosta Milan Pour (ANO).

„Dále nám vadilo značné zatížení komunikací a předpokládáme, že by ze sušičky byl i nějaký zápach. Navíc nás o tom nikdo dopředu neinformoval. Nevěděl jsem to ani přesto, že jsem členem představenstva VaK Nymburk,“ řekl.

Že by o projektu nebylo představenstvo informováno, jeho předseda Petera vylučuje. „Pan Pour není v představenstvu moc dlouho, proto je možné, že se o tom jednalo dříve, než tam nastoupil. Probíralo se to ještě v době, kdy měla být sušička v Nymburce,“ vysvětlil Petera.

Sušičku nebo jiné zařízení budou muset mít časem všichni

Podle Petery bude muset taková sušička v regionu dříve či později vzniknout, otázka je jen kde.

„Do budoucna to bude mít každá větší čistírna odpadních vod (ČOV), nebo přinejmenším něco podobného. Nové zákony znemožní zapracovávání čistírenského kalu do půdy v současném rozsahu. Řešením bude energetické využití kalů,“ předestřel Petera. Dodal, že podobné projekty budou muset řešit všechny velké společnosti mající ČOV, VaK Nymburk je prý jen o krok napřed.

Sušička kalů ČOV

  • Projekt počítá s tím, že by se jednalo o centrální sušičku pro všechny ČOV spadající pod VaK Nymburk. Zpracovávala by tedy kaly z Milovic, Nymburka, Poděbrad a Městce Králové.
  • Roční kapacita by měla být osm tisíc tun zpracovaných kalů. Navrhovaná technologie nízkoteplotní konvertace je v podstatě zrychleným procesem vzniku hnědého uhlí a bioplynu, který by byl následně spalován a získané teplo by bylo využíváno k sušení kalů.
  • U zařízení se předpokládají pachové emise, ty by ale měly být v maximální míře zachyceny pachovými filtry. Provoz počítá maximálně s deseti nákladními vozidly denně přijíždějícími a odjíždějícími od sušičky.
  • Zdroj: Hlavní text k oznámení EIA

Slova Miloše Petery potvrdil Oldřich Vlasák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK).

„Do budoucna se opravdu razí energetické využívání kalů namísto zapracování do půdy, jak je to dnes běžné. Pravidla pro použití kalů v zemědělství se určitě zpřísní,“ uvedl Vlasák.

ČOV v České republice ale na takovou změnu ještě nejsou připravené a na Nymbursku by tak mohla být jedna z prvních sušiček kalů.

„V České republice zatím vím jen o dvou, v Karlových Varech a v Brně,“ doplnil odborný asistent SOVAK Filip Wanner.

Podle Wannera půjde do zemědělství méně kalů i proto, že se jejich kvalita zhoršuje, respektive jsou na ně přísnější kritéria.

„Kaly sice do půdy přinášejí cenné živiny, ale zároveň v nich mohou být i nebezpečné látky, hormony a farmaka,“ sdělil Wanner.

Že se od 1. ledna roku 2020 kritéria na používání kalů v zemědělství zpřísní, potvrdilo i ministerstvo zemědělství, o jejich úplném zákazu však nehovoří, stejně tak jako ministerstvo životního prostředí (MŽP). „V žádném případě nedojde k zákazu používání kalů na zemědělskou půdu,“ ujistila Dominika Pospíšilová z tiskového odboru MŽP.

VaK Nymburk je zatím zřejmě jednou z mála společností v oboru, která se na zpřísněná pravidla chce sušičkou připravit. Může to být i ekonomicky výhodné. Náklady na zpracování a zneškodňování kalů dnes představují podstatnou část provozních nákladů čistíren.

„Ročně čistírny společnosti VaK Nymburk vyprodukují kolem čtyř tisíc tun kalů, za jejichž likvidaci zaplatíme zhruba 3,5 milionu korun. Provozní náklady sušičky by měly být podobné,“ řekl Petera.

VaK Nymburk nyní hledá nové místo

Nyní, když už je jasné, že projekt sušičky kalů v Milovicích u ČOV v Benátecké Vrutici nevyjde, hledá VaK Nymburk novou lokalitu.

„Vzhledem k tomu, že by se tam svážely kaly z našich čistíren v Milovicích, Nymburce, Poděbradech a Městci Králové, jeví se jako nejlepší místo Nymburk, protože je téměř uprostřed okresu,“ nastínil Petera, jenž by chtěl mít konkrétní lokality vytipované do konce tohoto roku.

„Musí to být mimo obytnou zástavbu, zároveň ale s přípojkou na plyn a elektřinu. Zatím jsme upřednostňovali umístění u existující ČOV, aby se alespoň část kalů nemusela dovážet,“ dodal.

VaK Nymburk se o výstavbu sušičky kalů v Nymburce už pokoušel, ale proti tomuto záměru se zvedla vlna kritiky. Projekt odmítli občané i vedení města, i když ne tak úplně. Změna územního plánu, kterou zastupitelé města minulý rok schválili, se sušičkou kalů počítá, respektive vymezuje jí pozemek vedle nymburské čistírny odpadních vod. Zastupitelé ale tehdy schválili i dodatek, kterým se zavázali, že souhlas s její výstavbou u čistírny odpadních vod nedají.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.