Svatovítský poklad v kapli svatého Kříže na Pražském hradě - relikviářová deska

Svatovítský poklad v kapli svatého Kříže na Pražském hradě - relikviářová deska z bývalého kláštera sv. Martina v Trevíru. Restaurátor Norbert Riegel kontroluje stav desky. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Odborníci prohlédli Svatovítský poklad vystavený na Pražském hradě

  • 2
Restaurátoři zkontrolovali Svatovítský poklad, který je od loňského prosince vystaven v kapli svatého Kříže na Pražském hradě. Za tu dobu jej vidělo na třicet tisíc lidí. První kontrola po téměř roce, od doby, kdy výstava začala, ukázala, že jsou cenné exponáty v pořádku.

"Zjišťovali jsme, zda jim prostředí za tu dobu nějak neuškodilo. Teoreticky se totiž může stát, že kvůli neustálému provozu a pohybu lidí, kteří vydechují kysličník uhličitý, budou některé předměty z mědi rezavět," řekl restaurátor Svatovítského pokladu Norbert Riegel a upozornil, že proti poškození se bojuje kvalitní konzervací povrchu předmětu.

Několikahodinová akce souvisela i s tím, že lidé z Pražského hradu chtěli zkontrolovat, jak funguje klimatizace v kapli.

"Veškeré technologické zařízení bylo úplně nové a ještě nevyzkoušené. I když jsme ho po celou dobu bedlivě sledovali a výsledky byly dobré, museli jsme vitríny otevřít. Čidla v nich jsou totiž na baterky a ty se musí vyměnit," vysvětlil šéf kulturního oddělení Hradu Václav Beránek.

Zdejší klimatizační zařízení je podle něj unikátní a "ušité přesně na míru". Díky počítači je napojené na internet a experti tak mohou kdykoliv zkontrolovat aktuální klimatické prostředí v jednotlivých vitrínách. "Pokud se hodnoty mění k horšímu, okamžitě dostaneme zprávu. Ale za celý rok se nám to nestalo," popsal Beránek.

V létě při vysokých teplotách museli být experti ve střehu

Svatovítský poklad

Vystaven je jen jeho zlomek. Součástí Svatovítského pokladu, který patří mezi největší chrámové poklady v Evropě, je několik set předmětů, vystaveno je jen 139 nejcennějších. Jeho vznik spadá do 10. století. Vystaven je poprvé od roku 1989. V roce 1929 se katedrála sv. Víta rozrostla o dvě věže a vstupní portál. Vznikla tu i Hilbertova klenotnice, kde je poklad běžně uschován.

Jednou však museli být technici velmi pozorní: v létě, kdy byla pětatřicetistupňová vedra. "V kapli už byly porušeny předepsané hodnoty. Kupodivu stoupala vlhkost. Ale ve vitrínách se klima drželo, mají totiž vlastní systém, který dokáže udržet vhodné prostředí i několik dní, i když je okolí špatné," uvedl Beránek.

Vystavovat tak cenné památky je někdy celkem složité. Něco je vyrobeno z ušlechtilých kovů, něco z kovů obyčejných, další exponáty jsou z tkaniny. Každý tak vyžaduje trochu jiné klima.

"Problém jsou vitríny z překližky nebo dřevotřísky, protože jsou lepeny formaldehydem. Ten je velice agresivní jak vůči lidskému zdraví, tak vůči určitým kovům," vysvětlil Riegel.

Výstava desítek církevních předmětů Svatovítského pokladu potrvá na Pražském hradě dalších devět let.

16. prosince 2011