Je 24. března 1975 a Sylvester Stallone, který má za sebou jen pár, většinou vedlejších filmových rolí, sedí v poloprázdném sále kina Wiltern na rohu bulváru Western a Wilshire. Sleduje boxerský zápas mezi druhořadým boxerem Chuckem Wepnerem a úřadujícím mistrem světa Muhammadem Alim. Souboj, ve kterém je předem rozhodnuto o vítězi, se však stává velkým překvapením. Wepner vydrží s šampiónem v ringu celých patnáct kol, a i když nakonec celý zbitý prohrává na body, odchází z arény se vztyčenou hlavou. Stává se poraženým hrdinou a velkou inspirací Sylvestra Stallona, v jehož hlavě se onen večer rodí Rocky Balboa.
Životní role za minimální peníze
Fašistický trenér
|
Po několika měsících psaní a škrtání je scénář na světě. Sly se však se 106 dolary v kapse drží předlohy zuby nehty. Neprodá ho, pokud hlavní postavu nebude hrát on sám. Filmové studio United Artists ustupuje Stallonovým požadavkům, ale na tvorbu filmu uvolňuje pouhý jeden milion dolarů. Šetřit se tedy bude na každém kroku. Role jsou obsazeny neznámými tvářemi, točit se bude s malým štábem na autentických místech. A Sylvester jako autor scénáře dostává 20 tisíc dolarů a životní šanci ukázat, co v něm doopravdy je.
Vzpomínáte, kdy Rocky Balboa chodil trénovat? Ano, brzy ráno, ještě za tmy. Protáhl se venku u baráku a vyrazil poklusem do ještě spících ulic Filadelfie. Ani s tréninkem jeho představitele to nebylo jinak. Sly se na natáčení důkladně připravuje, vstává a běhá už od brzkého rána. Potom několik hodin tréninku v tělocvičně a sparring se skutečnými boxery. Mladý Sylvester je ve skvělé formě a 5. prosince 1975 v půl páté ráno se Rocky stává skutečností.
Filmy o boxu nikoho nebaví. Snad jen boxery
Točili od konce
|
Natáčení dává první dny Stallonovi pěkně zabrat. Neustále jen běhá a běhá. Do toho se ozývá natažený sval - Sylvester je naprosto vyřízen. Odpočívá až při natáčení v obchodě se zvířaty, kde pracuje Rockyho filmová láska Adriana. Brýle, kulich, kabát a ten nejistý vyplašený pohled v podání Talie Shire, přesně takovou Adrianu si Sly ve svém scénáři představoval. Báječný výkon pak podává i Carl Weathers coby Rockyho soupeř, ukecaný Apollo Creed, s kterým si Sly nakonec pěkně natluče ciferník.
Koncem února 1976 je hotovo. Všichni jsou spokojeni. Protože ale filmy o boxerech nemívají úspěch, prezentuje distributor Rockyho jako drama o outsiderovi, nikoliv jako boxerský film. Ani na plakátu se proto neobjeví žádná akce, ale romantický obrázek s Rockym a Adrianou. A že hlavní postava v ringu prohrála? Nevadí. Rocky se stává nejúspěšnějším filmem roku a vydělává závratných 112 milionů dolarů. V roce 1977 je pak devětkrát nominován na Oscara. Samotný Sly za scénář i hlavní roli.
Parodie Rockyho od známého komika Jima Carreyho
Pokračování: Sylvester Stallone potřetí. John Rambo a další Postradatelní