Slavná strojírenská továrna změnila tehdejší předměstí k nepoznání. Právě odsud vyjížděly desetitisíce tramvají či železničních vagonů do světa, mezi nimi salonní vlak rakouského císaře Františka Josefa I., rumunského krále nebo tureckého paši. Ale třeba i petřínská lanovka.
Kdo si vzpomene, jak vypadal Smíchov před patnácti lety, jistě by neřekl, že tak obrovská továrna vznikla z malé dílničky na pivovarské kotle, kterou na Starém Městě založil chudý kotlářský tovaryš František Ringhoffer.
"Přivandrovalec" z Uher se postupně vypracoval, ale až jeho vnuk pochopil, co si žádá doba příznačně nazývaná "století páry".
František Ringhoffer II. zakládá v roce 1852 mezi ulicemi Plzeňská a Kartouzská na Smíchově fabriku svými výrobky orientovanou mimo jiné na železniční dopravu.
Z podnikatele se stal šlechtic
Závod se postupně rozrůstá na další pozemky, oslabuje konkurenci a brzy je Ringhoffer jedním z nejvýznamnějších průmyslníků v Rakousku - Uhersku. S tím samozřejmě přichází i společenská prestiž. František se stane nejdříve starostou Smíchova, pak je vyznamenán rytířským řádem, stává se poslancem a záhy je povýšen do šlechtického stavu.
Pak přichází první světová válka, během níž Ringhofferovy závody vyrobily na 20 tisíc vagonů. Postupně firma skupuje další vagonky, aby se stala největším výrobcem vagonů na světě.
V roce 1938 se rodina přihlásila k říšskoněmecké národnosti, což bezprostředně po druhé světové válce znamenalo jediné - znárodnění. Fabrika, nyní s názvem Vagonka Tatra Smíchov (již dříve koupila kopřivnickou automobilku), vyrábí nákladní železniční vozy, tramvaje a trolejbusy. V 60. letech spadá pod ČKD Praha.
Závod se kulatého výročí nedožil
Ze Smíchova i nadále vyjíždějí tisíce tramvajových vozů zejména do východního bloku a závod je největším výrobcem tohoto dopravního prostředku na celém světě. A tak to bylo až do 90. let minulého století. Jednou z nejslavnějších byla tramvaj T3, které fabrika dodala mezi lety 1962 a 1989 celkem 13713 kusů do 47 světových měst.
Politické a ekonomické změny strojírenský podnik nepřežil. Nejdříve je pod značkou Siemens přesunut na Zličín, v roce 2011 zanikl úplně.
Tam, kde na Smíchově kdysi proudily davy dělníků, dnes proudí tisíce lidí za nákupy. Z průmyslového centra Prahy je centrum obchodní. Z obrovské továrny až na zdobné průčelí v Plzeňské ulici a secesní vilu ukrytou za moderní prosklenou budovou v Kartouzské nezůstalo nic.
