Loni v létě časté deště a povodně, teď zase teplá zima a sucho. Většího kontrastu se asi středočeští zemědělci dočkat nemohli.
Meteorologové to vidí jasně. Teploty tento týden občas přesáhnou desítku, jindy klesnou k osmi stupňům, ale rozhodně bude nad nulou. "Chystáme se v pondělí začít vysévat obilí," hlásí ředitel společnosti Agro Jesenice Josef Kubiš.
Jaká bude letos úroda
|
Věří, že letos by mohla být sklizeň oproti loňsku, kdy jaro začalo výrazně později, než je běžné, lepší.
Především ovocnáři se obávají, že ještě přijde výraznější ochlazení, jako tomu bylo v minulých letech. Ovocné sklady nyní vyprodávají poslední zásoby.
"Dva roky za sebou se na jaře ochladilo a nebyl kvůli tomu dostatek včel. Naše úroda tím poklesla jen na třicet procent," připomíná František Vyšata ze Sadů Tuchoraz na Českobrodsku, které patří k největším pěstitelům jablek v zemi.
A jak dodává, už v minulosti takový vývoj měl negativní dopady. "Spousta pěstitelů zkrachovala, zbylé drží nad vodou dotace. Nás zachránilo, že pěstujeme rovněž obilí. Máme také úvěry od bank a ty nám nepočkají. Kdyby byla úroda slabá, tak nás mohou dát do konkurzu," obává se ovocnář.
Chřestu by mohlo být hodně
Podle chmelaře Karla Šrámka ze společnosti Rakochmel mají však současné vysoké teploty své výhody. "Alespoň se dorovnává bilance vláhy. Loni stály chmelnice téměř pod vodou. Teď porosty vypadají normálně," říká.
"Očekávám, že přijde ještě ochlazení. Větší mrazy by mohly způsobit vyhnívání porostů, ale pokud by to bylo jen několik dní, tak to nebude nijak zásadní problém," doplnil.
Pozitivně vidí mírnou zimu také největší producent českého chřestu Jiří Šafář z Hostína na Mělnicku. "Jestli vydrží počasí, tak bychom mohli mít první chřest sklizený kolem pátého dubna," slibuje.
Loni Šafáře stejně jako desítky dalších zemědělců postihly povodně. Přesto nebyla úroda v meziročním srovnání tak špatná, jak mnozí čekali.
Loni se nedařilo bramborám a kukuřici
Nová čísla z Českého statistického úřadu ukazují, že třeba u ozimé pšenice byla sklizeň dokonce o třetinu lepší než v roce 2012, podobné to bylo také u řepky a chmelu. Výrazný propad naopak zaznamenali pěstitelé jarní pšenice a ovsa (zhruba o čtvrtinu), brambor (o pětinu) a kukuřice (o dvě pětiny).
Většině zemědělců už podzimní zásoby došly či docházejí a teď čekají, jak se teplotní podmínky budou vyvíjet.
"Teplé počasí není dobré kvůli škůdcům, kterých bude víc, než kdyby mrzlo. Těžko se na to připravuje, musíme to zkrátka sledovat. Díky tomu, že pěstujeme více plodin, tak máme určitou rezervu," zmiňuje pěstitel brambor a košťálové zeleniny z Polabí Zdeněk Moc.
Zásoby v jeho podniku ze Starého Vestce na Nymbursku došly už minulý týden, sázet chce začít už za pár dní - v březnu.
