Pohled na odval jámy číslo 15 od obce Jerusalem | foto: Dokumentace k řízení EIA

Radioaktivní halda u Příbrami se těžit jen tak nezačne. EIA je k ničemu

  • 3
Je bezpečné odtěžit nejradioaktivnější haldu u Příbrami? I pokud ministerští úředníci za pár týdnů rozhodnou, že ano, zájemce o materiál zřejmě ostrouhá. Správce odvalů po někdejší těžbě uranu - státní podnik Diamo - s ním smlouvu neuzavře. O odstranění se chce postarat sám.

Cesta k radioaktivnímu kamenivu, které by bylo možné prodávat třeba jako materiál pro stavbu silnic, je podle příbramského starosty Jindřicha Vařeky uzavřená nejen pro firmu Ekototalbau, jež o těžbu usiluje, ale také pro všechny případné budoucí zájemce.

A to za situace, kdy má ministerstvo životního prostředí (MŽP) během dvou až tří měsíců vydat stanovisko k posouzení vlivu záměru na prostředí. Udělit souhlas se záměrem navrhl už posudek, jehož zpracování v řízení EIA vydání stanoviska předchází.

„Státní podnik Diamo však dal na vědomí všem účastníkům řízení, že s touto firmou nehodlá podepsat smlouvu, ani odkupovat posudek EIA s případným kladným stanoviskem. Tím se definitivně uzavřela cesta jak pro firmu, tak tento způsob těžby,“ řekl iDNES.cz starosta Vařeka.

Odval šachty číslo 15 je největší a také nejradioaktivnější v příbramské uranové oblasti. Na haldě ležící v příbramské místní části Brod je uloženo skoro 13 milionů tun radioaktivního kameniva a zhruba 640 tun uranu (psali jsme o tom zde).

Fakta o odvalu šachty číslo 15

  • Areál šachty č. 15 se nachází v dobývacím prostoru Lešetice na katastru Brod u Příbrami.
  • Šachta č. 15 sloužila pro větrání, těžbu, dopravu materiálu a fárání mužstva. Svému účelu - těžbě - přestala sloužit v roce 1991.
  • Odval šachty č. 15 je největší v příbramské uranové oblasti. V současné době je na odvalu uloženo asi 12 762 986 tun kameniva.
  • Odvaly po těžbě uranu na Příbramsku obsahují cca 0,005 % zbytkového obsahu uranové mineralizace. V odvalu šachty č. 15 tak je nahromaděno asi 600 až 700 tun uranu.
  • Za dvacet let se výška haldy sníží ze 64 metrů na 31. Za tuto dobu bude při maximální těžbě 250 tisíc tun ročně odtěženo a zpracováno 5 milionů tun haldoviny. K úplné odtěžbě by při průměrné těžbě 160 tisíc run ročně došlo za 80 let.

Zdroj.: SÚJB a dokumentace k řízení EIA

Firma Ekototalbau chtěla z haldy během 20 let odvézt a zpracovat pět milionů tun materiálu. Těžila by 160 až 250 tisíc tun ročně. Vytěžení veškeré hlušiny by tak mohlo trvat třeba až osmdesát let.

„V příbramské uranové oblasti představuje tento odval nejvýznamnější zdroj přírodních radionuklidů, které znamenají zvýšenou radiační zátěž hlavně pro obce Brod a Lešetice. Efektivní dávka jednotlivce v Brodě byla na základě monitorování v letech 2000 až 2015 odhadnuta asi na 0,5 mikrosievertů za rok. Stanovený limit 1 mikrosievert tedy není překračován,“ řekla iDNES.cz už dříve Karla Petrová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Podle úřadu představuje postupná těžba optimální cestu odstranění staré radiační zátěže.

Starosta: Do roku 2020 se těžit těžko začne

Aby společnost zastavovala řízení o vlivu na životní prostředí ve chvíli, kdy už všechny peníze v tomto směru vynaložila, podle starosty Příbrami už nemá význam.

DIAMO plánuje jinou technologii těžby. „Požádali jsme autorizovanou osobu o porovnání návrhu semimobilní linky společnosti Ekototalbau se suchým tříděním kameniva umístěné na koruně odvalu s návrhem stabilní linky DIAMO s mokrým tříděním při patě odvalu. Návrhy shledala jako významně rozdílné,“ zdůvodnil mluvčí Martin Besta, proč podnik dokumentaci neodkoupí.

Zmíněný suchý způsob těžby za použití minima vody DIAMO nepovažuje za vhodný hlavně kvůli předpokládané vysoké prašnosti. Schůdnější cestou by podle něj byly práce za mokra, kdy by drcení probíhalo praním a například s využitím lanovky.

„Těžba by trvala desítky let, takže zazněl i nápad, jestli by nestálo za to protáhnout tam třeba koleje a dávat materiál do vagonů, což by eliminovalo i zátěž z kamionové dopravy. Začátek těžby podle mého určitě není záležitost této dekády,“ zauvažoval Vařeka.

Správce chce mít dohled

Do konce roku by mohlo DIAMO mít k dispozici zpracovanou koncepci, z níž by měl vyplynout nejvhodnější způsob nakládání s haldami na Příbramsku. Práce si chce podnik obstarat sám, aby nad nimi měl lepší dohled a kontrolu.

Loni přitom SÚJB upozorňoval, že se podnik těžbou sám nezabývá a bude potřebovat spolupracovat s dalšími firmami.

„Koncepce se týká odtěžování odvalů na Příbramsku vlastními silami a v této koncepci již státní podnik nepočítá s novými subjekty při zpracování a prodeji kameniva. Pravidla pro stanovení ceny se teprve budou do budoucna určovat,“ doplnil Besta.

Kromě jiného se řeší i nejvhodnější postup pro oddělení zbytkové uranové rudy z kamenů, pro niž se obvykle využívá fyzikálně-chemických postupů. Ekototalbau chtěla podrcené kamení podrobovat magnetické a radiometrické separaci a zbytkovou rudu předat DIAMU k dalšímu využití či uložení.

Až bude zřejmý postup, musí správce lokality požádat o nový posudek EIA a po jeho vydání potřebuje získat další navazující rozhodnutí správních orgánů.

„Od krajského úřadu rozhodnutí o umístění zdroje znečišťování ovzduší a povolení výjimky z ochranných podmínek chráněných druhů, povolení k uvolňování radionuklidů do životního prostředí od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a schválení Plánu otvírky, přípravy a dobývání příslušným báňským úřadem,“ vyjmenovala mluvčí MŽP Jana Taušová.