Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Posouváme se z 19. do 21. století, říká docent Thomayerovy nemocnice

Lucie Poštolková Metro.cz
6. dubna 2016  8:43
V Thomayerově nemocnici představují nově zrekonstruovanou jednotku intenzivní péče, která se otevře pacientům v pondělí. „Na starém oddělení chyběly základní věci,“ říká docent Jaromír Šimša, přednosta Chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice.
Nové rampy, infuzní pumpy, snímače základních životních funkcí jako tepové...
Další 3 fotografie v galerii
Nové rampy, infuzní pumpy, snímače základních životních funkcí jako tepové frekvence, dechu a krevního tlaku, si pochvaluje Jaromír Šimša, přednosta chirurgické kliniky v Thomayerově nemocnici. | foto: Lucie Poštolková, Metro.cz

Co se operuje nejčastěji?
Nejvíce operujeme zhoubné nádory zažívacího traktu. Je to díky přítomnosti komplexního onkologického centra v Thomayerově nemocnici. Tedy té nejvrcholnější instituce, která zajišťuje léčbu zhoubných nádorů v celém rozsahu, včetně chemoterapie, léčby biologické i zářením. Věnujeme se však i všem dalším stavům, zejména úrazům a náhlým příhodám břišním, které jsou de facto denním chlebem na většině chirurgií. Každoročně je u nás ambulantně ošetřeno asi 47 tisíc nemocných, hospitalizujeme ročně 3 500 až 4 000 osob.

Fotogalerie

Provádíme operace jícnu, žaludku, jater, slinivky břišní, tenkého i tlustého střeva, konečníku včetně pánevních exenterací pro velmi pokročilé nádory malé pánve. Loni jsme zahájili spolu s několika dalšími centry i program peritonektomie a HIPEC, spočívající v léčbě metastáz nádorů na výstelce dutiny břišní.

S čím lidé chodí častěji než třeba před pěti lety?
Přibývá nám operací na tlustém střevě, nepochybně díky plošnému screeningu s přímým zvaním cílové populace nad 50 let. Nově se tak zachytává řada nádorů ještě v období, kdy nečiní problémy. Jde o první a druhá stadia, která jsou chirurgicky velmi dobře léčitelná. Přibývá nám také výkonů na dolní části jícnu i operací nádorů slinivky břišní. Ubývá naopak rakoviny žaludku.

A proč zrovna slinivka?
Nádory slinivky mají stoupající výskyt nejen u nás. Navíc bohužel patří k těm nejagresivnějším nádorům v dutině břišní vůbec. Šanci na přežití mají jen ti, kteří jsou radikálně a včas operováni. Chemoterapie může nádor zmenšit a usnadnit situaci pro chirurga. Naději na uzdravení a dlouhodobé přežívání však mají jen ti, kteří podstoupí radikální operaci. I u nádorů slinivky je známo několik faktorů, které jsou spojeny s jejich vznikem. Jedná se o chronický zánět slinivky, kouření a konzumaci alkoholu ve vyšší míře. Kouření má řada lidí spojeno jen s vdechováním cigaretového kouře a tedy s nádory plic. Nicméně karcinogeny se rozpouští i ve slinách, které polykáme. Tak se nebezpečné látky dostávají do jícnu, žaludku i do oblasti slinivky břišní, kde mohou zapříčinit vznik nádoru.

Nová rekonstrukce

  • V nemocnici skončila druhá etapa rekonstrukce, která zmodernizovala JIP chirurgické kliniky.
  • Kapacita JIP se rozrostla na deset lůžek, z nichž čtyři umožňují umělou plicní ventilaci.
  • Celkové náklady na stavební úpravy obou etap bez přístrojové techniky vyšly na 19 527 466 korun.
  • První etapa zrekonstruovala sekretariát, archiv, seminární místnosti a pracovny vedení kliniky.

Jak se změnila nemocnice v porovnání před 20 a 30 lety oproti dnešku?
Technologický pokrok je opravdu velký. Týká se nejen nově otevírané jednotky intenzivní péče, ale i kvality moderních přístrojů, které jsou okolo pacienta. To se změnilo významně.

Velký pokrok je dnes vidět i na operačních sálech, kde máme moderní rozvěrače, přístroje na zástavu krvácení, nástroje na bezpečnou preparaci měkkých tkání. Velkým přínosem bylo zavedení staplerů na napojování orgánů v případě operací jícnu nebo konečníku. Dříve nádor konečníku znamenal pro řadu nemocných vytvoření trvalého vývodu střev. Díky staplerům se dnes řada nemocných může této situaci vyhnout. Technologie hodně věcí posunula.

Na druhou stranu musím říct, že jsem k některým předraženým moderním technologiím skeptický, a to zejména s ohledem na fakt, že peníze pak chybí na základní opravy budov i platy personálu. Přínos některých technologií leckdy neodpovídá extrémně vysokým finančním nákladům na jejich pořízení i následný provoz. Příkladem jsou robotické systémy ve všeobecné chirurgii.

Co nového vám přinesla rekonstrukce oddělení?
Původní jednotka intenzivní již mnoho let dosluhovala. Dnešním dnem se doslova posouváme z 19. do 21. století. Na starém oddělení chyběly základní věci, jako koupelna a WC pro nemocné nebo vstupní filtr pro personál. I přístrojově je pokrok vidět na každém kroku. Nové rampy, infuzní pumpy, snímače základních životních funkcí jako tepové frekvence, dechu a krevního tlaku.

O patro níže máme stále ještě pokoje, které nemají vlastní sociální zařízení. S tím se však dnes stále ještě setkáte v řadě velkých nemocnic.

Zejména v pražském zdravotnictví je potřeba dohnat základní hygienické podmínky a opravit budovy. V celé zemi pak odpovídajícím způsobem zaplatit personál. Je potřeba si uvědomit, že kvalitní týmy zdravotníků jsou tím nejcennějším, co nemocnice má.

Bez čeho byste se dneska neobešli?
Leckdy to nejsou ty nejdražší přístroje. Chirurgie je stále o zručnosti chirurga, jeho zkušenostech i o kvalitě celého týmu. O tom, co umí udělat. Některé instrumenty operaci zjednoduší a udělají ji bezpečnější. Základem chirurgie však stále zůstává řemeslo, zkušenosti, manuální zručnost, správné posouzení nálezu při operaci a její precizní provedení. Přístroje zrychlili a usnadnili některé operace, nerad bych ale přeceňoval jejich význam.

Jak relaxujete?
Pro chirurga je podle mého názoru zcela zásadní sport. Psychická zátěž je velká, zejména když vidíte umírat mladé lidi okolo 30 let na generalizované nádory, na které současná medicína nemá efektivní léčbu. Stejně velká je na chirurgii i zátěž fyzická. Operační výkony na játrech, slinivce nebo v malé pánvi mohou trvat 8 i více hodin, kdy chirurg stojí skloněný, leckdy ve velmi nepřirozené a nepohodlné poloze. Je to náročná práce.

Na naší klinice se nejvíce lékařů věnuje běhání. Běhají i naše zdravotní sestry, za dva týdny poběží dvě štafety v rámci závodů Runczech. Před dvěma lety jsme založili běžecký tým chirurgické kliniky, řada kolegů běhá půlmaratony i maratony, jezdíme na kole, plaveme.

Udržení dobré fyzické kondice je pro mnohahodinové operace nutnou podmínkou.



  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.