Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolbenka slaví 120 let. Někdejší průmyslová chlouba zeje prázdnotou

  19:30aktualizováno  19:30
Továrna ČKD ve Vysočanech, které se říká „Kolbenka“, oslavila ve čtvrtek 120 let od svého založení. Jejím zakladatelem byl český průmyslník a vynálezce Emil Kolben. V dobách největšího rozmachu byla továrna světově uznávaným závodem. Nyní jsou haly prázdné, nebo jsou z nich sklady.

Továrnu založil český průmyslník a vynálezce Emil Kolben 9. června 1896 poté, co zakoupil ve Vysočanech prázdný pozemek nedaleko vlakového nádraží. Do roku 1910 bylo vysočanskou továrnou vyrobeno na deset tisíc elektrických strojů a dodáno na sedmdesát kompletních velkých elektráren. | foto: archiv ČVUTČTK

Rychlý rozkvět, světový věhlas, poničení bombami za druhé světové války, znárodnění komunistickým režimem i několik požárů. Areál elektrotechnické továrny Kolben a spol., která byla později známá jako Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), toho za dobu své existence zažil hodně. Od založení vysočanského závodu uplynulo sto dvacet let.

Továrnu založil český průmyslník a vynálezce Emil Kolben 9. června 1896 poté, co zakoupil ve Vysočanech prázdný pozemek nedaleko vlakového nádraží. Původní továrnu tvořila v počátcích jen malá dřevěná strojní dílna s pětadvaceti zaměstnanci a jedna administrativní budova. Ty byly umístěny v nejzápadnější části současného areálu ČKD.

Fotogalerie

Od začátku se v závodě vyráběly hlavně elektromotory různých velikostí, alternátory, dynama a pohony strojních zařízení. Později se přidaly například také turbíny do vodních elektráren a areál se začal rychlým tempem rozrůstat.

Emil Kolben měl totiž asi ty nejlepší předpoklady pro to, aby vybudoval prosperující elektrotechnický podnik na světové úrovni.

Po studiích vycestoval do Evropy a nějaký čas působil ve Spojených státech amerických jako šéfinženýr u společnosti Edison General Electric Company a úzce přitom spolupracoval přímo se slavným vynálezcem Thomasem Alvou Edisonem.

„Zkušenosti získal i jako spolupracovník Nikoly Tesly a dokázal je využít v domácím prostředí,“ doplňuje historička Jiřina Chrastilová.

Díky tomu měl Kolben přehled v nejmodernějších technologiích, které také úspěšně zaváděl do vlastní výroby. Jako první v českých zemích například použil přepravní a montážní jeřáby s elektrickým pohonem. Jeho firma proto rostla doslova s každou zakázkou. A to nejen ekonomicky, ale i svojí rozlohou.

„Umístění továrny bylo vybráno velmi chytře, neboť územní rezerva pro následné rozšiřování směrem k východu byla takřka neomezená,“ uvádí Kateřina Bečková z Muzea hlavního města Prahy.

Emil Kolben

Emil Kolben se narodil v roce 1862 ve Strančicích u Prahy. Jeho rodina byla židovského původu. Vystudoval elektrotechniku a strojnictví na německé vysoké škole technické v Praze a studium dokončil v roce 1887 s vynikajícími výsledky. Díky nim mu bylo nabídnuto stipendium na studijní pobyt v zahraničí. Nejprve se vydal do Evropy a roku 1888 odplul i se svojí ženou Malvínou do USA.

Tam působil jako spolupracovník Nikoly Tesly a Thomase Alvy Edisona. Edison pak Kolbena pro jeho úspěchy dokonce přijel do Vysočan i osobně navštívit. Během druhé světové války byl Emil Kolben kvůli svému židovskému původu zbaven všech funkcí v ČKD a v roce 1943 byl deportován do Terezína, kde zemřel. Při holokaustu zahynulo 26 členů jeho rodiny.

Podnikatelského génia dnes připomíná například pamětní deska ve stanici metra Kolbenova. Další deska se nachází i ve vysočanské radnici.

První desetiletí Kolbenovy továrny tak připomínalo příslovečný americký sen, podle kterého se může každý svou pílí dopracovat k úspěchu. Do roku 1910 vysočanský závod vyrobil deset tisíc elektrických strojů a dodal 70 kompletních zařízení do velkých elektráren. A vzestup podniku nezpomalil ani blížící se mezinárodní konflikt. Bylo jen potřeba trochu pozměnit výrobu.

„V době první světové války, kdy přešla výroba továrny na zbrojní sortiment, došlo k dalšímu nezbytnému rozšíření a v továrně pracovalo dva a půl tisíce dělníků,“ popisuje Bečková.

Po válce se závod dále zvětšoval. Ke „Kolbence“ se připojila libeňská První českomoravská továrna na stroje a vznikl nový subjekt - Českomoravská-Kolben. K další fúzi pak došlo v roce 1927, kdy se připojila ještě Akciová společnost Strojírny, která původně nesla název BreitfeldDaněk. Zrodil se závod se slavnou zkratkou ČKD, tedy Českomoravská-Kolben-Daněk.

Od turbín k tankům

Za hospodářské krize ve třicátých letech se ČKD zaměřila například na výrobu letadel nebo elektrifikaci Slovenska. Rozvoj závodu zastavila až německá okupace v březnu roku 1939. A zakladatele továrny čekal osud přímo tragický.

Kvůli svému židovskému původu se musel Emil Kolben vzdát všech svých funkcí v podniku a veškerý majetek jeho rodiny byl nakonec zkonfiskován.

Továrnu pak využívali Němci pro výrobu válečné techniky. Ze závodu vyjížděly ve velkém například německé stíhače tanků Hetzer. Během jediného roku bylo v pražských Vysočanech sestaveno celkem 1 977 bojových vozidel. To zaregistrovali i Spojenci, kteří v březnu roku 1945 nad „Kolbenku“ vyslali bombardéry B-24, aby německou válečnou výrobu omezili (více najdete zde).

S koncem druhé světové války čekal podnik stejný osud jako většinu průmyslových závodů v republice, tedy jeho znárodnění.

„Do ČKD bylo po znárodnění začleněno množství firem z celé republiky a skupina působila ve více než 40 výrobních oborech,“ říká Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT.

ČKD se stala jedním z největších průmyslových závodů komunistického Československa. Přesto, že podnik zaměstnával asi padesát tisíc lidí, komunistické vedení přestalo inovovat a význam závodu nakonec začal upadat. Po roce 1989 byla společnost ČKD Praha neúspěšně privatizována a holding se rozpadl na řadu firem - některé zkrachovaly a další získaly nové majitele. Slávy z přelomu 19. a 20. století už areál nikdy nedosáhl.

Pusté haly a sklady textilu

Historická západní část areálu, jejíž součástí byly nejstarší montážní haly a původní slévárna, se do dneška nedochovala. I dnes je ale patrná například dvojice podélných železobetonových etážových staveb, kolmých na Kolbenovu ulici. Střed areálu v současnosti tvoří především budovy postavené do roku 1953.

I přesto, že je část bývalého areálu ČKD památkově chráněná, bývalé tovární budovy dlouhodobě chátrají a zejí prázdnotou. Některé z více než padesáti budov areálu využívají vietnamští obchodníci jako sklady, jiné se objevují v zatím nerealizovaných developerských projektech. Podle odborníků má přitom „Kolbenka“ značnou historickou hodnotu.

„Jde vlastně o poslední takto rozsáhlý historický průmyslový areál v Praze,“ upozorňuje Beran.

V poslední době ovšem areál ve Vysočanech přitahuje spíše nepříjemnosti. V srpnu loňského roku se například vznítil sklad textilu vietnamských obchodníků. Hasiči tehdy požár krotili dvacet hodin a shořelo při něm zboží v hodnotě 270 milionů korun. Ani ne o půl roku později - v prosinci se situace opakovala. V suterénu jedné z hal opět hořel textil.

Kolbenku zachvátil požár v srpnu 2015:



Sledujte rekonstrukci Staroměstské radnice


 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policisté a příslušníci speciální pořádkové jednotky pročesávali klánovický les...
Ze školky se ztratily tři děti. Učitelky ani nevěděly jaké, tvrdí policie

Z Ekoškolky Vidoule se ve čtvrtek před polednem ztratily v lese tři malé děti. Na místo vyjelo několik desítek policistů včetně speciální pořádkové jednotky....  celý článek

Celníci zadrželi pašeráka drog, převážel téměř sedm kilo hašiše (23.6.2017)
Na letišti zadrželi pašeráka drog, převážel téměř sedm kilo hašiše

Při běžné kontrole odhalili celníci na ruzyňském letišti muže, který v zavazadle převážel několik kilo hašiše v hodnotě přes tři miliony korun. Zatím není...  celý článek

ilustrační snímek
Tuny odpadků zmizely ze sadu Třešňovka, nyní opět láká na čerstvé ovoce

V současnosti Praha spravuje čtyřicítku sadů, mezi nimi i jeden v Hrdlořezích. V obnoveném sadu Třešňovka právě dozrávají třešně na stovkách stromů. Další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.