Továrna na Kofolu v Mnichově Hradišti, která překračuje hlukové limity. | foto: Pavel Svačina, MF DNES

Provoz továrny na Kofolu překračuje limity hluku, hrozí zastavení výroby

  • 9
Vysoká pokuta, v krajním případě i omezení výroby hrozí největšímu českému výrobci nealkoholických nápojů Kofola. Noční provoz továrny v Mnichově Hradišti totiž překračuje hlukové limity a lidé si stěžují, že se nemohou vyspat a trpí zdravotními problémy.

„Podle provedených měření překračuje hladina hluku z továrny povolené limity už od roku 2012. Stále se přitom vůbec nic neděje,“ kritizuje Vladimír Mikeš, obyvatel Nezvalovy ulice, která leží nedaleko závodu Kofoly v Mnichově Hradišti.

„Poslední měření proběhlo loni 4. srpna a opět došlo k výraznému překročení maximální povolené hranice,“ dodává Mikeš.

Podle informací MF DNES se hygiena marně snaží přimět Kofolu, aby přijala potřebná opatření. Firma nedávno v závodě v Mnichově Hradišti vyměnila vedení, novým ředitelem továrny se stal Karel Teichmann, který slibuje, že firma vše napraví.

„Chápu obavy obyvatel, protože se tady dlouho nekonalo. Za vedení firmy mohu zodpovědně říci, že to bude vyřešeno,“ říká ředitel Teichmann.

Slibují už roky, říkají lidé

Obyvatelé Mnichova Hradiště ale namítají, že podnik podobně slibuje už roky a nic se nestalo ani po posledním měření loni v srpnu, kdy závod dostal od hygieny lhůtu na odstranění nedostatků do konce srpna a opakovaně byla firma vyzývána i na podzim.

„Pokud se teď opravdu nic nestane, budeme donuceni celý problém řešit soudní cestou,“ dodává Mikeš.

„Na to má samozřejmě každý občan právo. Ale za mě říkám pozitivně, že situaci vyřešíme,“ říká Karel Teichmann. Dodává, že opatření nebylo možné urychlit.

„Není to jako dojít pro rohlíky do obchodu. Musíme provést konkrétní měření a zjistit přesné zdroje hluku, abychom věděli, do čeho a kolik máme investovat. Půjde o investice vyšší než pět milionů korun a musí to být skutečně účinné, nemohu přijít za rok znovu do představenstva a žádat o další miliony s tím, že první investice byla neúčinná. Chceme mít jistotu, že se rozhodneme správně,“ říká Teichmann.

Podle Karla Wagnera z firmy Beryl, která měření hluku provede, je nutné je provést v době maximálního zatížení továrny. A to nastane až v příštích týdnech, kdy začne plná sezona. Podnik provede interní měření a zjistí, které stroje či provozy jsou nejhlučnější. Ty pak bude nutné upravit nebo přemístit.

Místní lidé se po dlouholetých zkušenostech domnívají, že za hluk z výroby mohou především věže umístěné na kovových kolejnicích a na betonovém podkladu. Při pohybu způsobují hluk, který se navíc odráží od plechové haly, která stojí za nimi. A také přenášejí do podloží tvořeného opukou vibrace, jež se odtud šíří do okolí.

Boj proti továrnám v kraji

Nejznámější boj svádí část obyvatel Nymburka s tamní zinkovnou Azos. Podle lidí žijících v jejím okolí firma vypouští do ovzduší škodliviny, které mají dopad na jejich zdraví. Podnik to odmítá. Úřady situaci řeší už roky. Bývalý hejtman Miloš Petera (ČSSD) navrhoval přestěhování zinkovny, k tomu však nedošlo. Do bojů se vložilo také město, které dalo Azos k soudu. Podle zástupců města totiž podniku chybí platná kolaudace. Soudní spor bude pokračovat i tento týden.

V Benátkách nad Jizerou na Mladoboleslavsku byli lidé úspěšní v boji proti rozšíření výroby tamní firmy Carborundum o brusné kotouče s použitím naftalenu. Místní se obávali znečištění řeky Jizery a tím i možného zdroje pitné vody v Káraném v případě havárie výroby. Firma nakonec boj s lidmi a úřady vzdala.

Naopak zatím neúspěšní jsou odpůrci nové dřevoplynové elektrárny v Kozomíně. Část lidí proti firmě dlouhodobě bojuje, podle nich zapáchá, i když měření vyšší emise neprokázalo. Firma naopak plánuje provoz rozšířit o papírnu.

„Způsobuje to nepříjemnou tónovou složku a také infrazvuky s mnohem nižší frekvencí, které, byť nepřekračují normu, jsou pro lidi velmi nepříjemné a působí na zdraví. Tyto složky se běžně vyhodnocují v zahraničí, u nás se neměří,“ říká Vladimír Mikeš.

„Pronikání těchto zvuků bohužel nezabrání ani kvalitní okna. Někdy si lehnu na polštář a doslova mi duní pod hlavou, jako kdybych měl ve sklepě míchačku betonu,“ dodává Mikeš.

„Nastupuji do nemocnice, ztrácím sluch na pravém uchu. Je to důsledek chronického dráždění hlukem. Bohužel situaci dlouhodobě nikdo neřešil, a to chodíme do Kofoly už několik let, máme vysokoškolské vzdělání, nejsme žádní pitomci, přicházeli jsme vždy s konkrétními fakty, ne nějakými výmysly. Přesto je výsledek takový, že se nic neděje a mně hrozí ohluchnutí na jedno ucho,“ přidává se další obyvatelka domu, který se nachází přímo nad továrnou.

Hluk je i z kamionů

Druhým zdrojem hluku jsou podle místních obyvatel kamiony, které v těsné blízkosti obytných domů najíždějí do Kofoly mnohokrát denně, často i v noci. Na příjezdové komunikaci blízko domů také v noci často postávají s nastartovanými motory.

Firma slibuje, že se pokusí kamionovou dopravu zejména v noci minimalizovat.

„Snažíme se naplánovat takzvaná logistická okna tak, aby zde kamiony byly na vykládku a nakládku co nejkratší možnou dobu,“ říká Teichmann. I to, že kamiony do podniku přijíždějí kolem domů, považují lidé za podraz.

„V roce 2008 firma v projektové dokumentaci při rozšiřování závodu uvedla, že vybuduje novou komunikaci napojenou přímo na silnici na Mimoň. Za devět let ale vůbec nic neudělala,“ uvedl obyvatel zdejší lokality a městský zastupitel Aleš Jirásek.

Podle starosty Hradiště Ondřeje Lochmana by měla Kofola začít urychleně jednat. „Měla by lidem předložit harmonogram s tím, kdy a jak bude postupovat,“ řekl.

Podívejte se, jak se vyrábí legendární limonáda:

6. března 2013