Trampové na místě pokácených smrků vztyčili totemy.

Trampové na místě pokácených smrků vztyčili totemy. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Zlaté dno žije dál. Trampové na místě vykácených smrků vztyčili totemy

  • 18
Od chvíle, kdy jim lesníci omylem pokáceli tři památné stromy, toužili brdští trampové po obnovení pietního kempu Zlaté dno. Teď se jim přání vyplnilo. Lesníci jim věnovali dubové kmeny, z nichž na místě pokácených smrků vznikly totemy. A právě trampové by se teď o místo měli starat.

„Ahoj kamarádi! Je tu uděláno spoustu práce. Začíná to tu zas vypadat dobře. Stromky jsme se pokusili zalít. Tak ať to tu začíná zarůstat. Toulavej + Káča,“ píše se v trampském zápisníku.

O čem je řeč? Přece o Zlatém dnu. Pietním místě, kam od konce druhé světové války jezdili na padlé kamarády vzpomínat trampové z Česka i ze zahraničí a které letos v únoru - nedopatřením - zničili lesníci. Vykáceli totiž asi tři čtvrtě hektaru lesa včetně tří pro trampy památných stromů.

Lesníci pak trampům a trampkám, kteří od začátku usilovali o obnovu svého kempu, slíbili chybu odčinit. Tři vzrostlé stoleté smrky tak nakonec nahradily mohutné kmeny dubů. 

„Uspořádala se brigáda a všichni přítomní přiložili ruce k dílu. Vyčistil se potok, vysázely nové stromky, udělala se tam i nálevka, aby je každý, kdo tam chodí, mohl zalévat,“ popisuje jarní záchrannou akci na Zlatém dnu jeden z trampů Vladimír „Toulavej“ Loužecký.

Vedení Lesní správy Dobříš začalo jednat už krátce poté, co se smutná zpráva k trampům donesla. V březnu se tak zástupci obou stran setkali a sepsali pravidla pro budoucí klidné soužití lesníků a dobrodruhů. Vždyť nebýt nefunkční komunikace a někdy i vzájemného ignorování mezi oběma skupinami, nemuselo dojít na zlomená trampská srdce a proklínání místních správců.

Trampové v Brdech

Parta trampů zvaná Brdská zimní armáda generála Jerryho Packarda (vlastním jménem Jaroslav Krsek) prochodila Brdy křížem krážem. Založila několik trampských kempů. 

Jeden z prvních byl Camp pstruhů, poté Camp 100 piv a Velitelský pahorek. Dice camp, později Zlaté dno, založili Packardovi muži v únoru 1929. Nikdy tam nestál žádný srub. Místo sloužilo především trampům „ohníčkářům“, kteří přespávali venku. 

Od konce druhé světové války má Zlaté dno pro trampy pietní význam. Sám Packard kvůli své ilegální činnosti proti nacistům zemřel v roce 1943 v koncentračním táboře v Osvětimi.

„Dohodli jsme se nejen na konkrétní podobě náhrady za původní smrky, ale hlavně jsme stanovili podmínky působení trampů zatím jen na Zlatém dnu. O celých Brdech budeme jednat někdy v budoucnu,“ připomněl závěr domluvy správce Vladimír Kocour.

Jako další slib ze strany lesníků pak Loužecký ještě doplňuje, že by Zlaté dno, které při únorovém putování brdskou krajinou v roce 1929 založil Jaroslav Krsek, přezdívaný generál Jerry Packard, mělo zůstat výhradně v opatrování trampů. 

Michael Antony neboli Tony Avalon na stránkách Trampského magazínu píše: 

„Ocenili jsme snahu a vstřícnost Správy lesů o maximální možnou nápravu na Zlatém dně, a to s tím, že si uvědomujeme, že kemp se nachází na jejich pozemku. Rovněž z jejich strany zazněla upřímná omluva s vysvětlením, že jim nebylo známo, jak moc je Zlaté dno pietním místem a že je věnováno padlým a popraveným trampům druhé světové války.“

„Nicméně volného místa je zatím na vztyčených kmenech dost, pokud tedy plánuješ přinést na Zlaté dno i svoji placku (nebo osadní), stačí vzít s sebou jen provázek nebo hřebík a vybrat pro ni místo…,“ avizuje Tony dalším trampským kamarádům a kamarádkám.

Tři dubové kmeny už teď zdobí některé z tradičních trampských výtvorů - placek, které se brigádníkům z pokáceného klestí povedlo zachránit.