Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpátky domů. Osmnáctka bude znovu jezdit z Holešovic do Nuslí

  16:14aktualizováno  16:14
Své první cestující vozila tramvaj číslo 18 z Holešovic do Nuslí. Bylo to v letech 1923–1937. V dubnu se na toto místo po dlouhé odmlce opět vrátí.

RADLICE. Konečná linky číslo 18 v Radlicích v roce 1971. Osmnáctka sem jezdila v letech 1932–1971. | foto: Lubomír Kysela, Archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy

Hlavní město čekají už v dubnu velké změny v jízdních řádech. Vedle jiných se například trasa tramvajové linky 18 vrátí po 78 letech zpět do Holešovic.

Dnes lidé „osmnáctkou“ jezdí na Petřiny – tam však začala jezdit až v osmdesátých letech minulého století.

V roce 1923, kdy poprvé vyjela po pražských kolejích, vozila cestující mezi Holešovicemi a Nuslemi. Končila ve Fričově ulici, nedaleko dnešního Divadla Na Fidlovačce.

Fotogalerie

Za jejím zavedením stála vlna velkých změn v tramvajové dopravě, která nebyla ničím neobvyklým.

„Pražské jízdní řády se až na pár období měnily skoro neustále, tehdy to například souviselo s výstavbou nových linek,“ vysvětluje historik Pavel Fojtík.

Ve třicátých letech byla linka 18 protažena přes Budějovické náměstí až na Kačerov, kam v té době nevedla ani klasická silnice a jeho okolí tvořily převážně zelené pláně.

„Praha se stále rozrůstala, vždy když se počítalo s novou zástavbou, zajišťovala se i dopravní dostupnost,“ pokračuje Fojtík. Osamocený činžák na Kačerově se také stal dějištěm celovečerního filmu Tam na konečné. Stejný dům zde Pražané mohou vidět i dnes, teď je ale vměstnán mezi panelovou zástavbu a osamoceným by ho již nikdo nenazval.

I přes všechny změny a přesuny na trase linka 18 jako taková nebyla nikdy zrušena. Ke konci třicátých let začala vozit cestující mezi Radlicemi a Podbabou a to jí vydrželo dlouhá desetiletí. Až v roce 1972 se vrátila na Budějovické náměstí. 

„Tramvaj a pak autobus z Budějovické, to pro mě byla jediná možnost, jak se dostat k Thomayerce,“ popisuje pamětnice z Nuslí svoji cestu do nemocnice. „Žili jsme v podstatě na kraji Prahy, s výjimkou několika činžáků byla dál už jen pole a lány,“ pokračuje. 

Zlomový rok 1974

Nic netrvá věčně a také tramvajová doprava na Budějovické se chýlila ke konci. Pozornost všech se upírala na výstavbu metra. Tramvaje se postupně dostaly na „druhou kolej“, předstihly je stále oblíbenější autobusy. 8. května 1974 tak osmnáctka po své staré trase vyjela naposled. 

Den nato se otevřely první stanice metra a tramvajová doprava mezi Pankrácí a Kačerovem byla zrušena. „Oficiální důvod byl souběh s metrem,“ vysvětluje Fojtík. 

Kompletní návrh změn v MHD od dubna 2015

Tramvaje zmizely rychle, s kolejemi ovšem nikdo nic nedělal, jejich pozůstatky bylo možné vidět okolo Budějovické ještě do nedávné doby.

Trasa osmnáctky tak nově končila na skoro identickém místě jako nyní, poblíž stanice Pražského povstání na náměstí Hrdinů. 

Pražané si však museli zvykat na další změny. 9. květen 1974 totiž znamenal také definitivní konec dvounápravových tramvají.

Na lince 18 jezdila od roku 1930 tramvaj typu Krasin – ten své jméno získal po populárním ruském ledoborci. Lidé mu však říkali Plecháč. 

„Skládal se z motorového a z vlečného vozu, celý byl navíc nízkopodlažní,“ vysvětluje Fojtík. Nahrazen byl novějším typem T3, který občas můžeme vidět dodnes. 

Z tramvají zmizeli i průvodčí, které nahradily mechanické označovače jízdenek. Lístky na tramvaj si od této doby každý musel koupit předem a ta nová povinnost spadla na řidiče. 

Další výstavba metra v hlavním městě donutila v roce 1978 linku 18 k další velké změně. Nově jezdila z nádraží Braník přes Výtoň na Strossmayerovo náměstí, odtud zpět do centra přes Holešovice, Florenc, Karlovo náměstí až na náměstí Hrdinů. 

„Po dvou letech dopravní plánovači usoudili, že tato krkolomná klička nemá velký význam, a místo z Braníku pak osmnáctka vyjížděla z Vokovic,“ popisuje Fojtík. 

V roce 1986 se linka 18 přesunula na Petřiny a tam také vydržela do dnešních dnů. Svůj návrat do Holešovic si prožije v dubnu. Jak však uzavírá historik Pavel Fojtík: „Změny v tramvajových linkách probíhaly skoro neustále, souvisí to s růstem města a vyhnout se tomu nemůžeme.“

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.