Výstavba třetí trasy pražského metra označené jako I.B začala v roce 1979. Výstavba prvního úseku "béčka" trvala vzhledem ke geologickému podloží celých šest let. V prvním plánu projektanti navrhli a vyprojektovali trasu se sedmi stanicemi. Konečnými byly Sokolovská (dnes Florenc) a Smíchovské nádraží.
Hloubení stanice Smíchovské nádraží. Vpravo je budova vlakového nádraží.
K nepoznání a doslova v obří jámu se proměnila na několik let křižovatka Anděl na Smíchově. Tady se začal budovat jeden ze dvou výstupů stanice Moskevská. Její interiér se od ostatních stanic lišil, byl totiž z mramoru po vzoru metra v Moskvě a navrhli ji projektanti ze SSSR. O pár dní později byla v Moskvě otevřena stanice Pražskaja.
Stavba stanice metra B Moskevská (dnes Anděl) na křižovatce Anděl. Vlevo stojí bývalá továrna Tatra, vpravo je Štefánikova ulice s budovou, kde nyní sídlí radnice Prahy 5.
Stanice byla v zemi nejdřív vyhloubena, jak je vidět na fotografii nahoře, po dokončení ji dělníci zakryli. Dnes na jejím místě stojí kancelářská budova a obchody. Stejný postup byl Na Knížecí, kde je do vestibulu hned několik vstupů. Stanice nesla jméno Moskevská.
Vstup do stanice Moskevská (nyní Anděl) Na Knížecí.
Se složitým geologickým podložím se projektanti a dělníci potýkali zejména v centru Prahy, například při výstavbě stanice Můstek nebo Náměstí Republiky. Stanice se tenkrát takzvaně hloubily, to znamená, že se z povrchu vykopala veliká jáma a potom se "zastřešila".
Na stavbu stanice Můstek vjížděli stavbaři z Jungmannovy ulice (vlevo). Při stavbě stanice Náměstí Republiky (vpravo) v podstatě vyhloubili celé náměstí před bývalou celnicí.
Další úsek, který pak začali dělníci na "béčku" kutat, byl označen III.B a vedl ze Smíchovského nádraží na Dukelskou, která dnes nese název Nové Butovice. Měl tři nové stanice: Radlická, Švermova (nyní Jinonice) a zmíněnou Dukelskou. Zprovozněn byl v roce 1988.
Část trasy označená jako II.B z Florence na Českomoravskou byla zprovozněna až po sametové revoluci 22. listopadu 1990. Měřila 4,4 kilometru a měla čtyři stanice.
Stanice metra B Palmovka, která byla otevřena 22. listopadu 1990.
Mezi nově otevřenými stanicemi byla po revoluci stanice Palmovka (na snímku). "V devadesátých letech se dostavěla linka až na Zličín a později i na druhé straně k Černému mostu," řekl iDNES.cz historik Dopravního podniku Pavel Fojtík.
PRAŽSKÉ METRO V DATECH6. ledna 1966 - zahájena výstavba podpovrchové tramvaje 15.března 1967 - výstavba první stanice metra - Hlavní nádraží 20.ledna 1969 - zahájena ražba prvního tunelu metra mezi stanicemi Pražského Povstání a Vyšehrad 24. března 1971 - rozhodnuto o nákupu vozů typu Ečs ze SSSR 9. května1974 - zahájen provoz na prvním provozním úseku trati C 12. srpna 1978 - zahájen provoz trati A 2. listopadu 1985 - zahájen provoz trati B 22. února 1990 - přejmenováno 13 stanic: Leninova - Dejvická, Dukelská - Nové Butovice, Švermova - Jinonice, Moskevská - Anděl, Sokolovská - Florenc, Fučíkova - Nádraží Holešovice, Gottwaldova - Vyšehrad, Mládežnická - Pankrác, Primátora Vacka - Roztyly, Budovatelů - Chodov, Družby - Opatov, Kosmonautů - Háje 13. - 15. srpna 2002 - povodeň zničila 19 stanic, škody byly 7 miliard 22.3.2003 obnoveny poslední dvě stanice Křižíkova a Invalidovna 26. června 2004 - prodloužení trasy C o stanice Kobylisy a Ládví 8. května 2008 - zatím poslední zprovozněný úsek z Ládví do Letňan 12. dubna 2010 - poklepání základního kamene prodloužení trasy A z Dejvické do Motola |
