Když před pěti lety projížděli řidiči americkým Texasem, nevěřili vlastním očím. Na světelných tabulích se místo dopravních informací začaly objevovat nápisy s textem "Pozor, zombie".
Šlo o útok neznámého hackera, který se napíchl na dopravní systém.
O dva roky později se ruský hacker napojil na světelný billboard u jedné z hlavních moskevských tepen a místo reklamy na něj začal promítat pornografické video. Doprava zkolabovala.
Útok počítačových pirátů způsobil kolaps i v dalších případech.
Na magistrátu proto přemýšlejí, co by se stalo, kdyby takový hacker napadl systémy právě dokončovaného tunelového komplexu Blanka. Vedení města proto zvažuje, zda si v budoucnu nenajmout profesionální počítačové "piráty", kteří by takový útok nasimulovali.
"Ano, o takovém cvičení se skutečně hovoří," potvrzuje náměstek primátora Jiří Nouza.
Zranitelná místaProměnné dopravní značení Vzduchotechnika a požární signalizace Kamerový dohled s videodetekcí Kamerové systémy například automaticky sledují dodržování nejvyšší povolené rychlosti a nejmenší vzdálenosti mezi vozidly. Videodetekční systém pak má automaticky upozornit na požár, chodce v tunelu, havárii či kolonu. Tunelový rozhlas Velín |
"Nejdříve chceme prověřit základní bezpečnost celého tunelového komplexu, až jej budeme přebírat. Ne že bychom projektům nevěřili, ale půjde o standardní prověření. Toto cvičení by mohlo případně následovat. Ale jde zatím spíš o myšlenku," vysvětluje.
Podle bezpečnostního poradce primátora Petra Trombíka by oním cvičným útokem byl s největší pravděpodobností takzvaný penetrační test, kdy by se prověřilo, jak odolné jsou systémy Blanky vůči průniku hackerů zvenčí.
"Dokázal bych si představit, že by se takto prověřilo fungování vzduchotechniky, dopravního telematického značení či odolnost samotného systému řízení," vysvětluje s tím, že skutečný útok by čistě hypoteticky mohl tunel i zablokovat.
"Třeba změnou zmiňovaného dopravního značení," konstatuje.
Podobně jako u nedávné simulace plošného výpadku proudu v Praze by se jednalo o první cvičení svého druhu u nás. Hlavní město by si pro něj pravděpodobně najalo externí firmu, která by se do systémů Blanky snažila nabourat.
"Tyto firmy existují jak u nás, tak samozřejmě v zahraničí. Většinou se ale takto testují banky, kde jsou rizika napadení daleko vyšší," říká IT expert a zakladatel společnosti Start2Cloud Jiří Donát.
Ovšem podle něj by město mělo pečlivě zvážit, zda jsou rizika spojená s případným kyberútokem na Blanku skutečně tak vysoká, aby se vyplatilo ji takto testovat.
Útoky hackerů – skutečná hrozba
Samotní čeští bezpečnostní experti by však takové cvičení uvítali a uvítal by je podle svého mluvčího Radka Holého i Národní bezpečnostní úřad, který má na starosti kybernetickou bezpečnost státu.
"Počítačové útoky jsou skutečnou hrozbou, i co se dopravy týče," říká Holý. Vyzdvihuje, že test může upozornit na chyby.
"Nemáme konkrétní informace o projektu Blanky, ale obecně je podle našeho názoru takové cvičení určitě namístě. Ve chvíli, kdy máme ze světa informace, že se do podobných systémů dokážou nabourat šprýmaři, mohou se tam nabourat i lidé s daleko horšími úmysly, než je jen pouhý žert," uvádí s tím, že NATO podobně testovalo bezpečnost ropovodů.
Loni se podařilo hackerům napadnout tunel v izraelské Haifě. Prostřednictvím viru zvaného trojský kůň vyřadili kamerový systém a tunel zablokovali. Hned druhý den útok opakovali a způsobili dopravní kolaps na osm hodin.
Jenže ještě předtím, než bude mít magistrát šanci Blanku vůbec otestovat, a to jakkoli, musí ji nejdříve dostavět.
Termín dokončení více než šest kilometrů dlouhého tunelu se už několikrát odkládal, a to i kvůli problémům s financováním. Původně měla být Blanka dokončena v roce 2011, pak se termín odložil na jaro 2014 a prozatím poslední odhady mluví o konci září.
Projeli jsme tunel Blanka. Jízda potrvá 6 minut:
