Je přesně rok a sedm měsíců od doby, co byl otevřen tunelový komplex Blanka. Minulý měsíc, konkrétně 11. dubna, jím projelo již padesát milionů vozidel. I kvůli tomu se tunel postupně opotřebovává a je nutné jej pravidelně čistit a udržovat.
Praha, potažmo Technická správa komunikací (TSK), kvůli tomu vypsala zakázku v předpokládané hodnotě 600 milionů korun na pětileté služby dodavatelské firmy, která má údržbu tunelu se svými subdodavateli převzít ve chvíli, kdy přestanou platit smlouvy se společností SATRA.
Vítěz soutěže bude mít na starosti pravidelnou údržbu, drobné opravy, předepsané revize tunelu i čištění prostor tunelu, jako jsou chodby, rozvodny či kanály.
Zodpovídat bude i za řídicí systém tunelu včetně softwarového a hardwarového vybavení. Správcem tunelu stále zůstane TSK a vybraná firma pro ni bude údržbu pouze zajišťovat.
„Je to podobné jako se zimní údržbou ulic a chodníků. TSK také nevlastní sypače, a proto vysoutěžila Pražské služby jako dodavatele. My provádíme supervizi, tedy kontrolujeme dodavatele a dáváme jim pokyny,“ říká mluvčí TSK Barbora Lišková. Údržba Blanky stojí měsíčně asi 16 milionů korun a další 4 miliony město zaplatí za energie.
Jde o největší městský tunel v Evropě, z čehož plyne i velký objem prací, který se s jeho údržbou pojí. „Údržbu a čištění zajišťuje přibližně 80 lidí. Záleží na tom, jestli probíhají zrovna práce v tunelu, nebo jen kontroly,“ říká Lišková. Pod pojmem údržba se podle ní skrývá vše od pravidelných kontrol technologií, jako jsou třeba kamery, po kompletní čištění tunelu.
K němu dochází třikrát do roka a Blankou během něj postupně projíždějí desítky mycích vozidel. Jsou mezi nimi speciální čisticí soupravy pro vozovky a ostění tunelu, kropicí vozy, zvedací plošiny, metací stroje, nákladní vozidla s nádržemi pro ruční mytí přístrojů či vysokotlaké čističe kanalizace. Ročně se na čištění tunelu spotřebují těžko představitelné dva miliony litrů vody.
Stále ve zkušebním provozu
Správu tunelu měla původně na starosti firma ČKD Praha DIZ. Ta ale loni v květnu vypověděla Praze smlouvu kvůli nezaplaceným pohledávkám v hodnotě stovek milionů korun, kterých se neúspěšně domáhala u arbitrážního soudu. Správu Blanky proto převzala TSK, která se stará i o další pražské tunely, a hlavním dodavatelem zajištění provozu tunelu se stala firma SATRA, která Blanku projektovala.
Dopady otevření tunelového komplexu Blanka
Náklady na provoz tunelu ovlivňuje i skutečnost, že je stále ve zkušebním provozu. Ve stavebním povolení je totiž podmínka, že může být v plném provozu až po dokončení severozápadní části obchvatu. A to se v nejbližších letech nestane.
Součástí zkušebního provozu je i měření dopadů, které má otevření komplexu na okolí. Jeho výsledky jsou na webu tunelblanka.info. „Zatím je z nich ale možné vyvodit jen dílčí závěry. V létě bude dopracována hluková studie a do konce prázdnin i studie imisní. Na jejich základě bude možné vliv komplexu hodnotit,“ říká výrobní ředitel firmy SATRA Alexandr Butovič. Dosavadní údaje ale potvrzují, že tunel odvedl nejvíce aut z Prahy 7, naopak nejvíce přivedl do Prahy 8, konkrétně do ulice V Holešovičkách.
Za rok a půl postihly Blanku jen dvě významnější závady. Loni v květnu měřily tamní radary špatně rychlost a Praha musela téměř čtyřem tisícům řidičů vrátit celkem 2,4 milionu korun za vybrané pokuty. V lednu byl pak uzavřen jeden jízdní pruh u vjezdu do tunelu v Troji, když se kvůli závadě spáry u jeho stropu vytvořil rampouch (psali jsme zde).
Ač je Blanka bezpečnější než ulice na povrchu, ani jí se nevyhýbají dopravní nehody. Do konce dubna se jich v tunelu odehrálo 109. Jen při šesti z nich byl však někdo zraněn. „Řidiči ale příliš nerespektují dopravní značení. Už přerazili deset závor sloužících k uzavření tunelu,“ říká Lišková. Častým problémem jsou podle ní i vozy, kterým v Blance dojdou pohonné hmoty.
