Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z úlomků vytváří vzácné sousoší boha Amona, vystaví ho Národní muzeum

  15:57aktualizováno  15:57
Česká archeologická expedice, která již několik let pravidelně prozkoumává lokalitu Wad Ben Naga v africkém Súdánu, přivezla do Prahy jeden ze svých nejcennějších nálezů. Jsou to úlomky sousoší starověkého božského páru, které ze země vykopala na podzim loňského roku. V Národním muzeu plastiku zrestaurují a vystaví.

Archeologové zpracovávají úlomky sousoší boha Amona a jeho manželky Mut. Plastiku pak vystaví Národní muzeum. | foto:  František Vlček, MAFRA

"Jde o jedinečnou sochu, která nemá v súdánské archeologii paralel. Sousoší zobrazuje boha Amona a jeho manželku Mut. Podobné sousoší z dob Merojského království nemáme," vysvětluje archeolog Národního muzea Pavel Onderka.

Češi nyní sousoší vytesané z pískovce v Praze zrestaurují, zakonzervují a následně krátce vystaví v Náprstkově muzeu na Starém Městě. Kdy se tak stane, nelze zatím přesně odhadnout. Celý proces bude totiž časově náročný. Nicméně v dubnu příštího roku se cenný nález vrátí do Súdánu, konkrétně do stálé expozice tamního národního muzea.

Fotogalerie

Vznik plastiky spadá pravděpodobně do období vlády krále Natakamaniho a královny Amanitore v 1. století našeho letopočtu. Tehdy se u dnešní vesnice Wad Ben Naga rozkládalo jedno z největších měst starověké Núbie s rozsáhlým chrámovým komplexem. V době největšího rozkvětu v něm žilo kolem 25 tisíc obyvatel.

"Komplex byl znám ze zpráv evropských a amerických cestovatelů, kteří sem zavítali v 1. polovině 19. století. Posléze zprávy o chrámu mizí a k jeho opětovnému objevení došlo teprve v roce 2011 rovněž expedicí Národního muzea," říká mluvčí muzea Tereza Petáková.

Zapomenutý komplex se nachází asi 130 kilometrů severně od hlavního města Chartúmu. První objevitelé ho pojmenovali Týfónium podle postavy z řecké mytologie Týfóna, což byl obr se stovkou dračích hlav a s hlasem člověka, psa a býka.

Dílo bylo zničeno už ve starověku, nejspíš při šíření křesťanství

"Archeologický výzkum určil, že se dotčené sousoší božského páru původně nacházelo napravo od vstupu do hlavní svatyně chrámu. Bylo zničeno již ve starověku, nejspíš v souvislosti s šířením křesťanství do oblasti středního toku Nilu, tedy do dnešní Súdánské republiky," popisuje Onderka. Stalo se tak pravděpodobně po pádu Merojského království ve 4. století.

Ačkoliv se jedná pouze o zbytky pískovcových soch, jejich podoba je známa již dnes. Podařilo se ji rekonstruovat s pomocí speciálního 3D skeneru používaného k dokumentaci nálezů přímo v terénu.

"S využitím trojrozměrného skeneru tak bude vytvořen konečný virtuální model sousoší, díky kterému budou pomocí 3D tisku připraveny chybějící části. Současně dojde ke zpevnění pískovcových fragmentů a zafixování vápenné omítky, kterou byl pokryt povrch," naznačuje další postup Petáková.

Onderka upozorňuje, že v případech, kdy jsou konzervační a restaurační zásahy tak rozsáhlé jako u této památky, většinou úlomky cestují mimo Súdán do institucí, kde mají odborníci lepší zázemí.

Vše se v tomto konkrétním případě platí ze sponzorského daru společností Prag Emporion a Bohemia Energy entity.

Národní muzeum se do archeologických prací v Súdánu zapojilo v roce 2007, kdy se jeho archeologové zúčastnili společné expedice Královského ontarijského muzea v Torontu a Univerzity v Chartúmu v královském městě Meroe. O dva roky později již vyslalo svou vlastní archeologickou expedici do Wad Ben Naga.

O Súdánu se v posledních letech píše zejména v souvislosti s více než dvě dekády trvající občanskou válkou, jež skončila teprve v roce 2005, a následnými krvavými konflikty v oblasti Dárfúru na západě země, které trvají dodnes.

Avšak zjevná politická nestabilita podle Onderky české expedice neohrožuje. "Bezpečnostní situace v Súdánské republice je médii často zkreslována. Je třeba si uvědomit, že Súdán má rozlohu pětiny Evropy a situace se v jednotlivých oblastech liší. V místech, ve kterých se pohybuje naše expedice, tedy ve státě Chartúm a ve státě Nil, je bezpečnostní situace dobrá," dodává Onderka.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.