Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Žluté týdny

V Bubovicích na Příbramsku teče z kohoutků radioaktivní voda

  • 4
Obyvatelé Bubovic na Příbramsku se potýkají s velmi vážným problémem. Voda, která jim teče z kohoutků, totiž obsahuje radioaktivní radon. Lidé jsou proto závislí na cisternách a lesních pramenech. Řešení je zatím v nedohlednu, na čištění své vody totiž vesnice zatím nemá peníze.

Obsah radonu ve vodě letos v červnu přesáhl povolený limit. Do vody se dostává z uranových hornin, na něž je Příbramsko bohaté. Vodárenská společnost proto lidem nedoporučuje vodu pít. Obyvatelé se s tím vyrovnávají po svém, problém má i tamní školka.

"Do školky vozíme vodu v kanystrech. Všech pětadvacet dětí ji pije a myje se," uvedl Bohumír Vítek, starosta Volenic, pod které Bubovice patří. Jen pro vaření a k pití děti denně spotřebují okolo sedmi čtyřlitrových kanystrů.

Účinky radonu na člověka

Radon je po kouření druhou nejvýznamnější příčinou vzniku rakoviny plic. Zachycuje se v plicích a ozařuje je. Doba, než se mohou objevit příznaky, je dlouhá 10 až 30 let.

Riziko rakoviny plic způsobené radonem v domě je úměrné celkové vdechnuté radioaktivitě. Ta závisí nejen na koncentraci, ale i na délce pobytu. Pro krátkodobé pobyty v prostorech s velmi vysokými koncentracemi radonu je tedy riziko zanedbatelné.

Problémy mají i místní obyvatelé. "Většina lidí vodu v obci nepije, protože zapáchá a není dobrá na chuť. Já jezdím pravidelně do Nepomuku do lesa, kde ji beru do kanystrů z pramene," vysvětlil Karel Homolka, který bydlí v obci od narození. "Mám sprchový kout, sprchuji se rychle, jenom spláchnu špínu a končím," dodal dvaasedmdesátiletý muž.

Obchodník využil situace

Po obci chodí v těchto dnech i podnikatel s čističkou vody. Nabízí ji lidem za 42 tisíc korun.

"Bez ohledu na cenu nabízené úpravny je otázka, zda právě nabízená čistička je pro eliminaci radonu vhodná. Podle našich zkušeností podobné domácí úpravny nejsou příliš užitečné, některé mohou vodu i znečistit," uvedl Luboš Mandík, vedoucí oddělení hygieny obecné a komunální z krajské hygienické stanice Středočeského kraje.

V Bubovicích mají lidé trochu smůlu, příroda si s vodou pohrává. Nedaleko obce jsou dva prameny, ze kterých pijí nejen Bubovice, ale i nedaleká větší Březnice. Jeden z pramenů obsahuje radonu hodně, druhý málo.

"My jsme využívali hlavně ten, kde je radonu málo. Bohužel je v něm i málo vody. Aby byl vody dostatek, museli jsme přimíchat i pramen s vysokým podílem tohoto plynu," uvedl Jiří Paul, technický ředitel společnosti VaK Beroun, která vodovod spravuje.

Lepší vana, než se sprchovat

Radon je radioaktivní plyn. Z vody uniká snadno, stačí, když se voda provzdušní například tak, že se pustí z kohoutku. Není nebezpečné vodu pít. Radon se dostává do organismu, když si lidé vodu pouštějí z kohoutku a vdechnou ho. Pak se teprve stává nebezpečným.

V Březnici zařízení na provzdušnění vody mají, radon totiž uniká už ve vodojemu. V Bubovicích ale nic takového není, takže plyn uniká lidem do koupelen a kuchyní. "Problém je v tom, že potrubí vede nejdřív přes Bubovice a až potom do Březnice," popsal Paul.

K problému se vyjadřuje i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. "Voda v Bubovicích pitná je, ale lidé by při jejím používání měli být opatrní. Hlavně v domech musí větrat, aby se jim tam plyn nehromadil. Je dobré napustit si vanu, pak na chvíli vyvětrat a jít se koupat, lepší než dát si sprchu," doporučila inspektorka úřadu pro Středočeský kraj Růžena Šináglová. Radon může podle ní zvyšovat riziko vzniku rakoviny plic.

Obec se snaží, aby radon neunikal

Řešení obec aktivně hledá. Pomohla by speciální úpravna, která vodu provzdušní a radioaktivní plyn unikne. "Říkáme tomu tlakovka, zařízení bychom potřebovali co nejdřív, asi do konce roku," uvedl starosta Bubovic. Problém je, že taková úpravna potřebuje přípojku elektrické energie, kterou by obec nejspíš musela vybudovat.

Druhou možností je všechnu vodu vést nejprve do úpravny vody v Březnici, kde se radon odstraní. Zatím je to přesně obráceně. O této variantě se jedná a starosta Volenic Vítek s řešením souhlasí.

"Jednalo by se o asi jeden a půl milionu korun a bylo by vystaráno. Letos bychom se ale na financování podílet nemohli, peníze nemáme," uzavřel Vítek.