Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bagry zmizely, zdánlivě mrtvými doly se prohánějí vzácní živočichové

  19:55aktualizováno  19:55
Měsíční krajina, mrtvá zóna. Ve středních Čechách je spousta dolů či lomů, kde se těžily nerostné suroviny a kde zdánlivě nic není. Ve skutečnosti tam ale bují čilý život vzácných živočichů a rostlin. A zamoření olovem? I tyto dohady jsou podle odborníků liché.

Ještěrka (ilustrační foto) | foto: Andrej Hronec.

Svižník Cicindela arenaria je v Česku velice vzácný tvor. Přesto ho lze v kraji spatřit. Kdo by se domníval, že žije někde v krásné krajině se spoustou dalších sousedů, mýlil by se. Usídlil se totiž na haldách u bývalého zlatého lomu u Roudného na Vlašimsku.

"Svižník potřebuje rozvolněný jemnozrnný substrát. Líbí se mu zde, protože tu má teplo, v klidu si loví a klade vajíčka," říká Martin Klaudys z Chráněné krajinné oblasti Blaník. Původním stanovištěm svižníků jsou písčité nebo štěrkové náplavy řek s řídkou vegetací, které se udržují při jarních povodních téměř bez vegetace.

U lomu jsou i takzvané kalojemy. Tady se skladovaly kaly z úpravny zlata. Jejich hráze vybudovali těžaři z odpadních písků.

Na kalojemu zvaném halda Danica či Na Pískách byla v roce 1994 dokonce vyhlášena přírodní památka Roudný - právě kvůli ochraně společenstev živičichů v čele se svižníkem.

Kalojem však postupně zarůstá a písky jsou odkryté jen na velmi malých ploškách, což se svižníkovi nelíbí. Zato nárůst vegetace vítají ti, kteří považují haldu za nebezpečnou ekologickou zátěž plnou zbytků kyanidu.

Netradiční lokality

  • bývalý zlatý lom u Roudného na Vlašimsku 
  • bývalý kamenolom u Křížova na Vlašimsku 
  • bývalé zlaté štoly a jejich okolí v Jílovém u Prahy
  • bývalé Požárské lomy na Benešovsku 
  • lomy a doly u Stochova a Nového Strašecí na Kladensku 
  • bývalé lomy poblíž CHKO Křivoklátsko 
  • pseudokrasová jeskyně v Doubí u Krhanic

Pozn.: jde o výběr

Podle Vladimíra Pravdy z občanského sdružení Montanika, které spravuje ložiska zlata v Jílovém u Prahy, se však není čeho obávat - kdo chce, může tu klidně sbírat klouzky a kozáky, jež zde hojně rostou.

Jeho kolega, geolog Montaniky Pavel Škácha, doplňuje, že kyanid je poměrně nestabilní sloučenina a poměrně rychle se rozkládá.

"Takže obava, že někde může po desítkách let kyanid škodit v prostředí rekultivovaného odkaliště, není na místě," říká Škácha.

Kromě svižníka žije v okolí zlatého lomu i mravkolev. "To jsou ta zvířátka známá z Ferdy Mravence. Jejich larvy jsou zahrabané v písku a mají vystrčená ven jen kusadla. Dělají si takové trychtýře a do nich padá potrava," popisuje Martin Klaudys. Pro mravkoleva jsou normálně typické okraje lesů a písčitá a suchá místa.

Co se květin týče, upozorňuje Klaudys například na vítod ostrokřídlý. "To je poměrně vzácná kytka. Zajímavé je, že zde roste i kruštík bahenní," říká.

Přímo v CHKO Blaník je i opuštěný kamenolom u Křížova. Zde žijí hlavně plazi a obojživelníci. Nechybí slepýš či ještěrka. Hlavními dvěma důvody, proč se zde usadili, je teplo na kamenech a možnost skrýt se v puklinách.

"Když půjdu do kamenolomu s lupou, najdu i zajímavé lišejníky nebo mechy. Ale laikům by asi nic neřekly. Jde o takové malé zelené potvory," dodává s úsměvem Klaudys.

Netopýři hledají štoly, rostliny skalní výchozy

Doménou Jílového u Prahy a jeho okolí jsou štoly. Zde se těžilo zlato dva tisíce let. "Celkem odborníci našli v jílovském podzemí šest druhů netopýrů chráněných zákonem. Jezdí je sem zkoumat lidé ze zoologického oddělení přírodovědecké fakulty z Prahy. Je zde i zajímavý hmyz, řasy a houby," vysvětluje Jan Stachura z jílovského muzea.

Zajímavou lokalitou pro květenu jsou podle něj nedaleké Požárské lomy z 19. století. Dříve tu těžil kámen František Ferdinand d’Este. V lomech roste vzácný mech štěrbovka skalní. Prozkoumaná a zmapovaná je i nedaleká pseudokrasová jeskyně v Doubí.

"Vznik jeskyně se bezprostředně váže k povrchové těžbě granitoidů středočeského plutonu. V jeskyni lze spatřit pavouky druhu Meta menardi, píďalky jeskynní Triphosa dubitata, motýly. V době průzkumu nebyli pozorováni hybernující letouni, je však pravděpodobné, že jeskyni také obývají. To soudíme z přítomnosti guána," píše se v obsáhlé studii, která se touto jeskyní zabývá.

Dřívější důlní činnost na povrchu pak vytvořila nová stanoviště pro společenstva rostlin osidlující skalní výchozy, suťoviště a podobně. Jedná se o sleziník, lomikámen, rozchodníky, různé druhy lišejníků a další rostliny.

V odkališti olovo není

Součástí zlatonosného jílovského revíru je i úložiště takzvaných rmutů zbylých ze zpracování zlaté rudy. Mezi lidmi je rozšířená fáma, že jsou plná nebezpečného olova.

"Není to pravda. Obsahují jemně mletou horninu, zejména křemen. Olovo se vůbec nepoužívalo a ani nebylo obsaženo v rudách. Rmut je rozemletá rudnina na velmi jemnou kaši, která je následně zpracována v úpravně. Před vypuštěním rmutů do odkaliště byla tato kaše neutralizovaná," vysvětluje Vladimír Pravda z Montaniky.

V okolí 60 kilometrů vzdáleného Stochova a Nového Strašecí na Kladensku jsou povrchové doly a skrývky. Těží se zde lupek a dříve i další horniny. Mnozí by v jejich okolí nečekali ropuchu krátkonohou, které se také říká ropucha bachratá. Je naší nejvzácnější žábou a vyznačuje se tím, že na rozdíl od všech ostatních druhů žab neskáče. Žije tu rovněž ropucha zelená a čolek velký i obecný. Jistá toxicita prostředí jim nevadí.

Pro živočichy právě na skrývkách hraje i fakt, že je neohrožují jiné druhy. "Nehrnou se sem, mají svá prostředí. Navíc sem tak často nepřijde člověk a neruší je," říká ochranář Luděk Kala z Příbrami.

Bývalé lomy a další lokality poblíž CHKO Křivoklátsko se v blízké budoucnosti mohou stát výbornou lokalitou zase pro plazy. A ochranáři se shodují, že by bylo mnohdy lepší nechat těžbou zasaženou krajinu bez dalšího zásahu člověka. I když si uvědomují, že se plochy rekultivovat musí, protože to nařizuje zákon.

"Většina vzácného a zajímavého života, který na skrývce žije, ale po rekultivaci zmizí. Je to pro něj takřka katastrofa, protože na upraveném území prostě žít neumí," shodují se přírodovědci.

Netradiční lokality v podobě skrývek, lomů a dolů se však chrání už nyní. A to bez ohledu na to, kdy rekultivace začne. "Jsou lidé, kteří se snaží živočichy najít a podívat se na ně. Třeba v dobrém úmyslu, je ale ruší – pohybem, hlukem nebo tím, že na ně sahají.

A mohou je rušit i při rozmnožování," říká zoolog Karel Lankaš z CHKO Křivoklátsko. "A bohužel se najdou i lidé, kteří jim vyloženě přijdou škodit. Ze všech těchto důvodů si lokality chráníme a nezmiňujeme se o nich," dodává Lankaš.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.