Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počernice omezuje povodňová zóna, rybník je přitom už léta vyschlý

  13:49aktualizováno  13:49
Rodiny na kraji pražských Horních Počernic žijí na území, kde podle úředníků hrozí záplavy. Lidé zde nesmějí stavět, přitom tu velkou vodu nepamatuje ani 200 let stará kronika. Koryto Svépravického potoka i zdejší rybník Paleček jsou prý už třicet let vyschlé.
Podle místních lidí je zdejší rybník Paleček vyschlý už desítky let. Ilustrační snímek

Podle místních lidí je zdejší rybník Paleček vyschlý už desítky let. Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

V Praze žije jen málo lidí, kteří mají hned za plotem své zahrady potok a rybník. Vladimír Kladívko a dalších několik rodin v Horních Počernicích mezi ně sice patří. Ale radost jim to nedělá.

Potok i zdejší rybník jsou vyschlé, což je patrné na první pohled. Tam, kde bylo kdysi dno, se daří travinám, menším stromům a křovinám.

Přesto je oblast u ulic Božanovského a Ke Xaverovu při dálnici na Hradec Králové zahrnuta do "záplavového území s aktivní zónou".

Víc staveb, větší riziko záplav

Podle magistrátu přibývá v okolí Svépravického potoka zastavěná plocha (dálnice, parkoviště, budovy), a tím například při silných deštích odteče do koryta víc vody. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad magistrátu na návrh správce toku.

V případě Svépravického potoka je to odbor městské zeleně a odpadového hospodářství. Změnu může opět udělat jen vodoprávní úřad na návrh správce toku.

"Být v aktivní povodňové zóně je to nejhorší, co vás může potkat. Naše pozemky jsou znehodnocené, nesmí se tady stavět, nesmí se tady dělat vůbec nic, ani kanalizace," stěžuje si Kladívko.

Podle něj byla v rybníku voda do té doby, než se tam v roce 1983 postavila dálnice a tok strhla. "Tím se v celé oblasti veškerá voda ztratila, studny vyschly, musel se tu udělat vodovod," vzpomíná.

Podle radnice Prahy 20, na jejímž území se místo nachází, stanovil status záplavové zóny vodoprávní úřad magistrátu v únoru 2008. "Vůbec jsme nebyli k řízení přizváni. Nebyli jsme o něm dokonce ani informováni. Postavili nás před hotovou věc," upozorňuje vedoucí odboru životního prostředí a dopravy Prahy 20 Miroslav Horyna.

Přitom podle místního úřadu nebyla oblast postižena povodní od doby, kdy se píše kronika. Tedy zhruba 200 let zpátky.

Mohou přijít bleskové povodně, oponuje magistrát

Podle mluvčí magistrátu Terezy Králové byly důvody, proč se pozemky dostaly do záplavové zóny, podloženy projektovou dokumentací. Ta se opírala například o hydrologické údaje Českého hydrometeorologického ústavu či o dostupná data o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni. Rybník by měl sloužit k zadržení vody a zmírnění dopadů případné povodně.

Argument, že několik tamních generací větší vodu nepamatuje, není prý důležitý.

"Horní povodí drobných toků mohou být stižena takzvanou bleskovou povodní vyvolanou intenzivními srážkami na relativně malé ploše. Takovou povodeň zpravidla koryta toků bezpečně neodvedou a dochází k rozlivu," vysvětluje Králová.

Při povodních v roce 2002 bylo v rybníce vody po kolena

To, že za poslední dobu taková situace nenastala, lze podle ní považovat za štěstí. "Ze srážkoodtokového modelu vyplývá, že nastat může. Účelem záplavových zón je ochrana životů a zdraví lidí a jejich majetku," říká Králová.

"Tvrzení, že koryto Svépravického potoka je celoročně vyschlé, není pravdivé. Jedná se o potok s malým průtokem, avšak naplňující definici vodního toku," dodává.

To se nelíbí místním lidem, jimž zákon třeba zakazuje stavět zahradní domky, oplocení či sázet živé ploty. "Týká se to šesti rodin. Chtěli jsme to zvrátit. Sousedka byla na magistrátu a tam jí řekli, že nás tím chrání a že není šance to změnit. Prý rozhodli na základě měření z let 1953 až 1983. Když byly povodně 2002 i ty letošní, bylo v rybníku po kolena vody," diví se Kladívko.

Králová podotkla, že postup magistrátu přezkoumalo před dvěma roky ministerstvo životního prostředí a žádné pochybení nenašlo.

Změnu záplavového území lze udělat pouze na návrh správce vodního toku, kterým je magistrátní odbor městské zeleně a odpadového hospodářství. A ten podle slov Králové nemá důvod něco měnit či upravovat.

"Uvažujeme o zadání zpracovat oponentní materiál a pokusit se rozsah současného záplavového území omezit," říká za Prahu 20 Horyna.

Kladívko uvedl, že radu zadat si studii už také dostali. Ale vyšlo by je to zhruba na 200 tisíc korun.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.