Archeologické vykopávky v pražském Karlíně odhalily tisíce kostí padlých vojáků z doby Marie Terezie | foto: Petr Topič, MAFRA

Vykopávky v pražském Karlíně odhalily hroby vojáků z doby Marie Terezie

  • 2
Tisíce lidských kostí včetně lebek se minulý týden objevily pod Vítkovem v pražském Karlíně. Nešlo však o žádné zvěrstvo. Na tomto místě má v budoucnu vyrůst administrativní budova, ještě dříve ale terén na místě bývalého vojenského hřbitova zkoumají archeologové.

"Jsou to ostatky vojáků, kteří byli pohřbeni na místním již více než sto let zrušeném hřbitově. Ale jsou to kosti izolované, jež se objevují ve výplních a v zásypech hrobů mladších. Původní hroby byly dávno zrušeny," vysvětlil archeolog Pavel Kacl ze společnosti Archeo Pro, která zde průzkum provádí.

"Byli jsme ubezpečeni, že konkrétně tyto ostatky, o nichž je řeč, budou pietně znovu pohřbeny," uvedl archeolog Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska. I kvůli tomu na magistrátu existuje komise odborníků.

Podle Kacla se tak opravdu stane. Kosti neznámých vojáků, toho času na hromadě pod Vítkovem, skončí na Olšanských hřbitovech.

Zabití vojáci skončili v masových hrobech bez jakékoliv úcty

Karlínský vojenský hřbitov byl založen kolem roku 1732 jako farní hřbitov pro veterány nedaleké Invalidovny.

Později sloužil i pro pražskou vojenskou posádku. Byla sem svážena těla padlých v různých bitvách za válek o rakouské dědictví v polovině 18. století, nejvíce však za napoleonských válek po bitvách u Drážďan a u Chlumce na konci srpna 1813. Šlo o stovky až tisíce mrtvých.

Navíc tu v prostoru dnešních ulic Pernerova a Korybutova již v roce 1784 vznikl hřbitov pro pražské německé a později i české evangelíky. Spočinuli zde i členové zámožnějších rodin.

Fotogalerie

"Již v roce 1821 byl hřbitov přeplněn, ale přesto zde nalezli poslední odpočinek vojáci padlí v Praze za nepokojů v červnu 1848. V roce 1866 zde bylo pohřbeno téměř 300 pruských vojáků zemřelých za okupace Prahy," popsal Kacl.

Pět let před koncem 19. století byl hřbitov zrušen a ostatky měly být přeneseny na jiné hřbitovy, zejména na Olšany. Jak už to však v našich končinách bývá, práce byla vykázána, ale udělána jen zčásti.

Na Olšany údajně putovalo asi jen pět tisíc těl. A mezi nimi ostatky filozofa a kněze Augustina Smetany či historika a spisovatele Pavla Josefa Šafaříka. Pozůstatky stovek bezejmenných vojínů různých národností, jak ukázal současný archeologický výzkum, však zůstaly na místě doposud.

"Zatímco u některých hrobů můžeme sledovat určitou pietu při pohřbívání, tak v jiných jsou jedinci a části jejich těl naházeni bez jakékoliv úcty," řekl Kacl a dodává, že vykopali i zbytky hrobek, části oblečení, třeba knoflíky či krucifixy.

V Karlíně se pohřbívalo jednotlivě, ale i do masových hrobů a archeologové tak nyní vyzvedli skoro dva tisíce těl. Kosti vyčistili, osušili a postupně je převážejí do Antropologického ústavu. Vědecky významný materiál posléze uloží v Národním muzeu, kde ho budou dále detailně zkoumat.

Ostatní pozůstatky se pietně přepohřbí. Ačkoliv lze předpokládat, že většina vojáků zahynula v některé z bitev, předběžné výsledky výzkumu spíše naznačují, že tito mladí muži byli decimováni především nemocemi.

Místo hřbitova továrny

Po likvidaci hřbitova v roce 1905 vznikla na jeho místě obecní zásobní zahrada. Později byly pozemky využity pro stavbu továrních objektů strojírny Breitfeld, Daněk a spol. - následně ČKD.

Tovární haly s dieselagregátem umístěném ve hřbitovní kapli zde stály až do 90. let 20. století.

V nejbližší budoucnosti na místě vznikne moderní administrativní budova AFI Karlín Business Centre, jejíž investor hradí i náklady archeologického a antropologického výzkumu.