Mobilní Metro.cz

Jana Stibralová a Michal Kulík u studánky Petřínka | foto: Lucie Poštolková, Metro.cz

V metropoli je přes 200 studánek. Prošli jsme si prameny na Petříně

Vydáno 01.08.2016 Lucie Mottlová
Studánky a prameny byly pro Pražany donedávna důležitým zdrojem vody. „Když přestala téct voda a já zůstala s šamponem na vlasech, běžela maminka pod Vyšehrad k Topolce, aby mě vysvobodila,“ vzpomíná Alena Flosmanová na 50. léta. Topolka pořád teče, ale už není na pití.

Divoká Šárka, Prokopské a Radotínské údolí, Petřín, Kunratice, Modřanská rokle, to jsou místa, kde pramení asi nejvíc studánek. „Občas se objeví i nový pramen. Před rokem jsme našli novou studánku v Divoké Šárce, která tam před pěti lety nebyla. Ani pan Eduard Ureš, který se věnoval mapování studánek v Praze, na Brněnsku a dalších koutech republiky, se o ní nezmiňuje,“ vypráví Michal Kulík, který spravuje Národní registr pramenů a studánek (www.estudanky.eu).

O tom, jak pramení na Petříně patnáct studánek, se deník Metro přesvědčil na vlastní kůži. Strahovský klášter stojí na bažinách, aby se vyhnuli propadání a podmáčením, je obklopený odvodňovacími štolami. Ty jsou také pozůstatkem těžby kamene a uhlí.

Jeden z nejsilnějších a nejznámějších pramenů je Petřínka. „Lidi nám pořád píšou, jestli je voda ve studánce Petřínka pitná,“ říká Kulík, který společně s kolegyní Janou Stibralovou bude posílat vzorek na rozbor v rámci národního registru.

„Děláme sami malé měření na exkurzích s dětmi a seniory,“ říká Stibralová a varuje, že nejdůležitější je bakteriální rozbor z laboratoře. Petřínka má pH 7,9, vodivost je asi 800. Zde platí čím nižší, tím lepší. „V porovnání voda z kohoutku má 400, ale to jsme nikdy u takovéto přírodní vody nenaměřili,“ vysvětluje Stibralová a dodává: „Teplota je tu trochu vyšší, 14,5 až 15. Vypadá to, že pramen není přímo tady, ale že se to někde po cestě ohřívá.“

Studánky v okolí

Podrobný popis studánek s GPS souřadnicemi najdete v Národním registru pramenů a studánek. Nechybí ani informace o geocachingu.

Do národního registru může zadat studánku každý. Stačí ji vyfotit a poslat souřadnice.

Ne webu se mohou přihlásit zájemci i o prohlídku studánek na Petříně, v Divoké Šárce a dalších pražských lokalitách.

Více najdete na www.estudanky.eu.

Jako pitnou vodu lze označit jen ty zdroje, které mají pravidelné odběry vody pro rozbor akreditovaným pracovištěm. Parametry pitnosti pak určuje vyhláška. „Pokud místo není označeno tabulkou pitná voda, jde o pití na vlastní nebezpečí,“ doplňuje Vladimíra Zárubová, ředitelka odboru hygieny obecné a komunální z Hygienické stanice hl. m. Prahy.

Během horkých dnů bohužel vysychá studánka U Památného stromu a podobně nepřitéká voda ani v Kaštance pod Strahovským klášterem. Vlivem sucha klesá hladina podzemní vody permanentně několik let. „Tím pádem studánky vysychají, pokud nejsou nějakým hlubinným zdrojem mezi podzemními vrstvami,“ vysvětluje Kuklík. „Ale když jsou vedra, pozná se, co je skutečně pramen. Nejenže teče, ale když je vedro a má stále teplotu 9 až 11 stupňů, je vidět, že vyvěrá odněkud z hlubin,“ dodává Stibralová.

Soustavu pramenů nad zahradou Kinských moderně, ale vkusně renovovali. Najdete tu prameny Kinská, Hřebenka, Pod Jezírkem či U Jezírka, který lemuje schody. Příjemné posezení je u jezírka U Lachtana.

Sdílet článek

Komentáře