V Přírodní rezervaci Milovice se narodil první český pratur, který je součástí projektu zpětného šlechtění | foto: Dalibor Dostál

V Milovicích se narodil první český pratur, další jsou prý na cestě

  • 14
Po hříbatech divokých koní se v Přírodní rezervaci Milovice narodil i první český pratur. Mládě údajně nezůstane příliš dlouho samo, další samice jsou březí. Stádo vyšlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě, do Milovic přijeli loni z Nizozemska.

Má dlouhé vytáhlé nožky, béžovou srst a maminku s pořádnými rohy. Ve stepi mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se ve středu před polednem narodil první tuzemský pratur.

V Přírodní rezervaci Milovice je tak opět o něco živěji. Už od března se v bývalém vojenském prostoru prohánějí tři letošní mláďata divokých koní, kteří byli na pastviny u Milovic přivezeni z britského Exmooru. Trojice hříbat má před prvním malým praturem měsíční náskok.

Podle Dalibora Dostála, ředitele ochranářské organizace Česká krajina, se u zpětně šlechtěných praturů jednalo o první porod v České republice. Proto jej po celou dobu sledovali zástupci Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, kteří v rezervaci dělají chovatelský dohled.

Podle Karla Bendla, ředitele zmíněné správy, byl připraven i veterinární lékař, ale nakonec nebyl potřeba. „Jsme rádi, že to samice zvládla bez problémů. Až dosud poutalo pozornost návštěvníků rezervace devět hříbat, nyní mohou na pastvině vidět také mládě zpětně šlechtěného pratura,“ doplnil Dalibor Dostál, s tím, že mládě se těší dobrému zdraví.

Další pratuři na cestě

Brzy by mu na stepi mohli přibýt vrstevníci. V původním stádu, které je složené z jednoho býka a pěti samic, totiž pravděpodobně bude více pratuřích maminek.

„Zdá se, že ještě jedna nebo dvě samice jsou březí, ale těžko se to odhaduje. Abychom to věděli přesně, musel by je prohmatat veterinář, což nechceme,“ říká Dalibor Dostál. Je však velmi pravděpodobné, že středeční mládě nebude mezi pratury posledním letošním přírůstkem.

Zpětně vyšlechtění pratuři

  • Původně byl pratur rozšířen na většině území Evropy a středního Východu a je předkem domácího skotu.
  • Býci se vyznačují černou srstí s bílým pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata jsou typická bílým zbarvením okolí nozder a tlamy a také slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami.
  • Poslední pratur zahynul v roce 1627 v polské oboře Jaktorow, kde dožívaly poslední kusy poté, co byl druh ve volné přírodě vyhuben člověkem. O vyšlechtění praturů se neúspěšně pokoušeli již mezi světovými válkami v Německu. Nové zpětné šlechtění bylo zahájeno v roce 2008 od nuly, tentokrát na vědeckém základě a s využitím výsledků genetických výzkumů.
  • U Milovic bylo malé stádo zpětně šlechtěných praturů vypuštěno v říjnu loňského roku.

Stádo praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic přijelo loni v říjnu z Nizozemska, kde tamní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity.

Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi. „Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od loňského roku žijí všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy: zubři, divocí koně a pratuři,“ uvádí Dostál.

Byť rezervace nese jméno města Milovice, většina její rozlohy se nachází v katastru Benátek nad Jizerou, zaujímá tam 120 hektarů. Na území Milovic připadá 40 hektarů. Na menší z pastvin je v současnosti osm hříbat, na druhé je jedno.

Zatímco mládě pratura se teprve třetím dnem rozkoukává, trojice hříbat se už dnes dočká slavnostního křtu, který je veřejný a začne ve 13 hodin na pastvině u Ostravské ulice v Milovicích.

Jarek Nohavica kmotrem

Kmotrem hříbat se stane písničkář Jaromír Nohavica, autor písně Divocí koně. Spolu s ním hříbata pokřtí také hejtman Středočeského kraje a starosta Milovic.

Nějakého slavnostního křtu by se podle Dalibora Dostála v budoucnu mohlo dočkat i první mládě pratura, ale nad tím, kdo by mohl být jeho kmotrem, se zatím nezamýšlel. „Jarek Nohavica to asi nebude, o praturech nezpívá,“ říká Dostál.

Kdo by chtěl mláďata divokých koní či malého pratura vidět na vlastní oči, má možnost. Milovická rezervace má obdélníkový tvar a po celém jejím obvodu ji lze obejít. „Většinou lze dojít na nějaké místo, odkud jsou zvířata dobře vidět. Navíc ona často chodí i k okrajovým částem pastviny,“ láká Dostál.