Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neřezat, nesekat, klid. Vyhláška v Mladé Boleslavi má omezit hluk

  10:20aktualizováno  10:20
Mladá Boleslav se má ztišit, navrhuje v nové vyhlášce náměstek primátora. Politici zatím zvažují, v jakou dobu bude protihlukový předpis platit. Když ho schválí, připojí se k dalším městům Středočeského kraje, které se již podobnými vyhlášeními řídí.

Ilustrační foto | foto: Romana Navarová, iDNES.cz

Omezení by se týkalo například sekání trávy, řezání dřeva nebo pouštění hlasité hudby v otevřeném prostoru.

„Zatím zvažujeme omezení během nedělí a svátků v době od 6 do 12 hodin,“ řekl náměstek primátora Daniel Marek (TOP 09) a zdůraznil, že tento návrh se bude dál projednávat.

„Diskuse mohou vzniknout například nad navrhovaným časem, během něhož by měla být činnost hlučných strojů omezena. Tento čas také může být v různých místech rozdílný,“ řekl Marek, který s vyhláškou přišel.

Podobnou vyhlášku má ve Středočeském kraji například Rakovník či Rudná u Prahy, větší středočeská města jako Kladno, Beroun, Nymburk, Kolín či Příbram ji však nemají a aktuálně ji ani nechystají.

Bizarní kauza

Obec Rakovník se v minulosti potýkal s bizarní kauzou. Obyvatelé domů v blízkosti tamního skateparku v roce 2004 zažalovali město za rušení hlukem, který způsobuje mládež jízdou na skateboardech po překážkách. Případ se táhl přes čtyři roky a soudy nakonec nařídily, aby město hluku zabránilo.

Kraj je hlukem vůbec nejzatíženější region v zemi. Mohou za to průmysl i nejhustší dopravní síť.

„Hlukový limit je překročen u většiny průtahových komunikací na celém území Středočeského kraje a v zastavěných oblastech velkých měst pak podél většího počtu úseků,“ potvrzuje Alena Bulvasová z Krajské hygienické stanice.

V tomto ohledu zapadá Mladá Boleslav, podle hlukové mapy vůbec nejhlučnější město kraje, do statistik. Největší rámus tu nedělají sbíječky nebo sekačky, které chce vyhláška o nedělích zakázat, ale právě nákladní doprava.

Do místní automobilky i desítek dalších dodavatelských firem míří denně řada aut. Problémem je i tranzitní doprava na Českou Lípu a Mělník. Částečně pomohlo otevření obchvatu I/38 a už příští rok by obyvatelům měla pomoci i takzvaná severovýchodní tangenta, tedy silnice, která odvede auta z centra města kolem závodu Škodovky, kde téměř nikdo nebydlí.

Desatero problémů

„Město se vyhláškou začalo zabývat také proto, že se tento podnět již dva roky po sobě objevil v desateru problémů města Mladá Boleslav sestavovaném právě občany v rámci diskusního projektu Zdravé město,“ uvedla mluvčí Hana Koišová.

Marek chce návrh vyhlášky předložit do zastupitelstva, rada města ji totiž odmítla. Části radních vadilo, že představuje omezování svobody. „Neumím si moc představit, jak by se takové porušení vymáhalo. Navíc nedělní klid je velmi individuální, někdo si přispí ráno, jiný odpočívá po obědě. Jednoduše s tím nesouhlasím,“ řekl náměstek primátora Jiří Bouška (ANO).

„Chci najít podporu napříč zastupitelstvem,“ uvedl přesto Marek. Pro by měla hlasovat část ODS či ČSSD.

Své o hluku vědí i obyvatelé příměstské části Mladé Boleslavi Bezděčína. Zdejší průmyslová zóna se v minulých deseti letech rozrostla prakticky o sto procent a po zdejších komunikacích začaly jezdit stovky kamionů denně. Jedné z firem zde byl prodán pozemek se slevou za podmínky, že obyvatelům v dotčených domech zaplatí výměnu oken.

 Firma to však nikdy neudělala, až městu došla trpělivost a výměnu teď zaplatilo samo. „Považujeme to za chybu, město mělo donutit podnikatele splnit jejich závazky,“ kritizoval tento krok opoziční zastupitel Robin Povšík. Podle primátora Raduana Nwelatiho ale nebylo jiné řešení, tento problém se táhl už příliš dlouho.

Město tak na podzim schválilo na tamní protihluková opatření přes půl milionu korun. Peníze si rozdělilo 17 domů.

Emoce budí také silnice. Právě lidé z jejich okolí si na hluk stěžují nejvíce. „Z přehledu podaných podnětů vyplývá, že největší počet stížností na hluk jsme řešili v okresech Prahavýchod a Praha-západ, což souvisí s přítomností hlavních pozemních komunikací,“ říká hygienička Bulvasová.

Hodně hlučný kraj

Celková délka silniční sítě Středočeského kraje přesahuje 11 tisíc kilometrů, což je více než 20 procent celé silniční sítě České republiky. V oblastech s vysokou zátěží hluku přes 75 decibelů žije podle poslední dostupné studie 53 tisíc lidí.

Kde už regulují hluk?

Vyhlášku regulující hluk zejména v nočních hodinách mají už řadu let například v Rudné u Prahy.

V roce 2011 pak začali hluk regulovat také v Rakovníku. V čase od dvacáté hodiny večerní do osmé hodiny ranní se nesmí používat stroje způsobující hluk, jako jsou sekačky, pila, křovinořezy.

Za porušení může městská policie udělit pokutu až čtyřicet tisíc korun. Vyhlášku omezující hluk teď chystá i Mladá Boleslav. Část politiků s ní nesouhlasí.

V zátěži 70 až 74 decibelů pak kolem 49 tisíc obyvatel, a hluk 65 až 69 decibelů musí snášet kolem 127 tisíc obyvatel. Počet se však postupně mění s přibývajícími protihlukovými stěnami podél silnic.

Třeba občany Kolína dlouhodobě nejvíce trápí silnice I/38.

„Bolavým místem je především proluka v protihlukové stěně na Šťáralce, kde jsme měřením v loňském roce zjistili překročení hygienických limitů,“ uvedl místostarosta Kolína Tomáš Růžička. Město již celou věc předalo hygienikům a situace by se měla brzy vyřešit.

Zatímco většinu měst v kraji trápí hlavně doprava, najdou se i místa, kde kamiony nejsou tím největším problémem.

Idylické letní odpoledne s kávou na zahrádce se může pro náhodného návštěvníka Horoměřic změnit v pořádný šok. Je to totiž jedna ze středočeských obcí, které už roky trápí nadměrný hluk způsobený leteckou dopravou.

Podle místních někdy i pouhých 200 metrů nad jejich hlavami prolétávají velké dopravní letouny. Obvykle nad vesnicí míří na přistání na pražské Letiště Václava Havla.

A není to rozhodně zanedbatelný randál, tryskové dopravní letadlo může způsobit hluk blížící se hodnotě 140 decibelů, a přitom i jednorázový účinek 130 decibelů dokáže poškodit sluch. Naštěstí do Prahy létají stále modernější a tišší stroje a jejich letová výška je pořád dostatečná. Místní se tak s nekonečným hlukem naučili žít.

„Obyvatelé si na to jednoduše zvykli. Před lety byla přijata opatření na snížení hluku, například byla vyměněna okna za protihluková. Díky nim lidé v domech prakticky nic neslyší,“ říká místostarostka Horoměřic Jana Kohoutová.

Protihluková opatření financovalo letiště z poplatků vybraných za každé přistávající letadlo.

Zahradní pohoda se nekoná

Venku už to taková idylka není, stačí si dát kávu na zahradě nebo jen čekat na autobus, rachot přistávajících letadel je pak značně obtěžující.

„Náhodní návštěvníci obce se určitě mohou hodně divit, když jim nad hlavou proletí letadlo. Kdo na to není zvyklý, tak se asi lekne. Místní už si toho ani nevšímají,“ říká Kohoutová.

Horoměřice tak s Přední Kopaninou, Dobrovízí a dalšími přilehlými obcemi jednoznačně patří mezi obce ve Středočeském kraji nejvíce zatížené hlukem. Naději tu však lidé mají.

„Věříme, že nám pomůže připravovaná nová vzletová dráha,“ dodává místostarostka.

Záměr postavit na pražském letišti paralelní dráhu ke stávající hlavní dráze není žádnou novinkou. Už při stavbě současné hlavní dráhy v 60. letech se počítalo s tím, že v případě potřeby bude systém paralelní dráhou doplněn. Na počátku 70. let byla tato dráha zapracována do územně plánovací dokumentace.

V roce 2011 získal provozovatel Letiště Václava Havla kladný posudek od Ministerstva životního prostředí České republiky ke studii dopadu na životní prostředí EIA.

V roce 2013 výstavbu zbrzdil soud kvůli nedostatku posudků o dopadu na životní prostředí a zdraví obyvatel. Přípravy projektu přesto běží dál a nová ranvej by mohla být hotová kolem roku 2019.

Letiště po dokončení nové dráhy počítá s maximální kapacitou 820 vzletů a přistání v průběhu jednoho dne. Paralelní dráha má také odlehčit letovému provozu v době, kdy není v provozu hlavní vzletová a přistávací dráha, jako je tomu například i nyní, kdy se hlavní dráha opravuje. 







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.