Ivana Turková z Kriminalistického ústavu ukazuje padělky Kristiana Kodeta a...

Ivana Turková z Kriminalistického ústavu ukazuje padělky Kristiana Kodeta a Jana Zrzavého | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Samouk úspěšně padělal slavné malíře, teď bude mít v Praze výstavu

  • 6
Desítky padělaných obrazů vystaví od 18. listopadu Kriminalistický ústav v Praze. Jejich autorem je malíř Libor Prášil, který věrně dokázal napodobit například dílo Jana Zrzavého či Kristiana Kodeta.

Kauza Prášilových padělků je dosud největší odsouzenou aférou svého druhu v Česku. Sám malíř dostal u brněnského krajského soudu podmínku, a to i proto, že falza maloval "za pár šupů" (více o případu čtěte zde).

Až překupníci je pak prodávali důvěřivým sběratelům za statisíce korun. Hlavní aktér případu Jan Trojan dostal za třináctimilionové podvody sedm a půl roku vězení.

Dokonalá falza ani znalci nepoznali

Přestože samotné padělky mají oficiálně jen hodnotu plátna, barev a rámů, až nevyčíslitelně si je cení Kriminalistický ústav. Tamní znalci totiž na tento případ jen tak nezapomenou.

"Jedná se o výjimečně kvalitní padělky. I někteří znalci měli potíže je poznat," říká náměstek ústavu Marek Kotrlý.

I když padl poslední rozsudek již před třemi lety, nebyla falza až dosud běžně přístupná - ležela na úřadech v Brně.

"Přitom je důležité, aby je lidé viděli, protože padělatelství obrazů je aktuálně v Česku velký problém," říká Zdeněk Novák se sdružení Falzum.

Odhady expertů se různí, ale podle optimističtějších předpokladů je každé čtvrté plátno na českém trhu podvrh. Momentálně je vedle Zrzavého oblíbený František Kupka, Emil Filla či Josef Lada, ale i Picasso.

Zkoumání trvalo několik měsíců

Když před lety poslala policie Prášilova falza na expertizu do Kriminalistického ústavu, zkoumali je specialisté několik měsíců.

"Prohlíželi jsme je pomocí rentgenového průsvitu, abychom zjistili, zda se pod malbami neskrývá třeba jiný obraz. Chemickými rozbory jsme zjišťovali složení použitých barev," vzpomíná Ivana Turková z ústavu, jak pomáhali hledat vyšetřovatelům důkazy pro soud.

Následovalo i zkoumání jednotlivých vrstev barev, malby prohlíželi pod mikroskopem i UV světlem.

V ústavu tehdy zkoušeli téměř vše, aby potvrdili, že se jedná o padělky. A nic.

"I Kristian Kodet jako svědek u soudu měl problém rozeznat, který obraz maloval sám, a který je falzum," řekla mluvčí Krajského soudu v Brně Miroslava Sedláčková.

Až po několikaměsíčním pátrání objevili kriminalisté jednu zvláštnost, která se na všech Prášilových plátnech opakovala. Stala se důležitým důkazem pro policii a později i pro soud, o kterém již byla řeč.

"Bohužel. Nemohu říci, oč přesně se jednalo, protože bychom mohli dát návod jiným padělatelům," tají malířovu metodu náměstek Kotrlý.

"Maloval za mě duch Zrzavého"

Prášil je samouk, nikdy malbu nestudoval a o to víc je jeho případ zajímavý. Znalce překvapuje, jak dokázal padělat nejen Kodeta, ale i Zrzavého, a to v různých obdobích jeho tvorby.

Mezi podvrhy jsou plátna napodobující Zrzavého z období pobytu ve francouzské Bretani a z doby, kdy dělal portréty. Prášil u soudu před třemi lety prohlásil, že nemaloval jako Zrzavý, ale že do něj duch tohoto umělce vstupoval.

Asi patnáct falz z tohoto unikátního případu se stane součástí výstavy k 55. výročí Kriminalistického ústavu v Muzeu policie.

Malíři se tedy podaří zapsat se do dějin, i když ne do dějin výtvarného umění, jak si možná přál, ale dějin kriminalistiky. Jeho díla budou ve stejném muzeu, kde je k vidění například kufr ze slavné vraždy Otýlie Vranské.