V Praze jsou nejvyšší průměrné mzdy, proto v ní žijí nejbohatší rodiny (ilustrační foto)

V Praze jsou nejvyšší průměrné mzdy, proto v ní žijí nejbohatší rodiny (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Pražské rodiny za poslední roky zbohatly. A těch nejchudších ubylo

  • 21
Za posledních šest let pražské domácnosti zbohatly. Nejchudších ubylo o polovinu a téměř pětkrát přibylo nejbohatších. Ty měsíčně hospodaří s více než 50 tisíci korunami na osobu. Praha na rozdíl od jiných evropských metropolí nemá problémy se sociálně vyloučenými lokalitami. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu.

Metropole podle těchto měřítek nemá v zemi konkurenci. Jsou tu nejvyšší průměrné mzdy, proto tu logicky žijí nejbohatší rodiny.

Kvůli vysokým životním nákladům má však 62 procent Pražanů pocit, že s příjmy vychází s obtížemi, v chudém Ústeckém kraji je to jen o tři procenta lidí více.

České hlavní město je v rámci Evropy výjimečné. Na rozdíl od Paříže či Londýna tu nejsou sociálně vyloučené lokality, kde by se báli i policisté. "Praha nemá enklávy bohatství a chudoby nebo etnicky odlišné populace," říká sociolog Ivan Gabal.

A pak je tu ještě jedno vysvětlení. "Přestože se sociální nůžky rozevírají, jsou méně rozevřené než ve většině evropských zemí," říká starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Fakta

  • 40 procent domácností v Praze nemá osobní automobil
  • 32 345 korun byla v 1. pololetí 2013 průměrná mzda v Praze
  • 947 zubařů působí v metropoli v samostatných ordinacích.

Ještě před několika lety by se mezi problémové lokality mohl řadit třeba Karlín. A dnes? Ráno tu z domů vycházejí úspěšně vyhlížející lidé. Přerod Karlína odstartoval v roce 2002, po povodních.

"Praha 8 se stále velice výrazně mění. Povodně poškodily v Karlíně řadu domů. Byty bylo nutné opravovat, ale obyvatelé na to neměli, proto se stěhovali pryč," uvádí místostarostka městské části Vladimíra Ludková.

Podobně, i když ne kvůli povodním, se chudí stěhovali i z jiných částí města. Někdo podle sociologů úplně opustil Prahu, jiné rodiny dnes žijí na sídlištích - na Černém Mostě či Jižním Městě.

Podle statistiků bydlí v Praze 24 tisíc nejchudších rodin, které hospodaří maximálně s šesti tisíci korunami na osobu a měsíc. Auto nemá 40 % domácností, což je jedno z nejvyšších čísel v zemi, a bezmála 30 % Pražanů si nemůže jednou ročně dovolit týdenní dovolenou mimo domov. To je zase nejméně mezi českými kraji.

Když sociologové objasňují, proč v drahé Praze nejsou sociálně vyloučené lokality, říkají, že kromě jiného sehráli roli i majitelé nájemních domů. "Nuselské náměstí Bratří Synků bývalo sociálně vyloučeným místem. Kvůli soukromému vlastnictví domů a celkem drsnému nakládání se sociálně slabými se tito lidé vystěhovali mimo Prahu," uvádí sociolog Pavel Rusý.

Život v Praze je podle sociologa jízdou na tygru

Do potíží se přitom dá spadnout snadno. Život v hlavním městě přirovnává sociolog Gabal k jízdě na tygru - je obtížná, nevyzpytatelná a riskantní.

"Město má velkou hospodářskou výkonnost a sociální dynamiku. Lidé, kteří z tempa vypadnou nebo začnou žít z důchodu, jsou do určité míry v rizikovém pásmu a hrozí jim zhoršení životní úrovně," varuje Gabal.

Proto například na Černém Mostě, kde bydlí mnoho sociálně slabých či cizinců, pořádá David Kašpar na Plechárně kulturní a sportovní akce, na nichž se lidé sbližují. Sám říká, že vytváření nové komunity, kde se lidé podporují, jde pomalu, ale prý se daří trochu stírat anonymitu sídliště.

Praha 1 zase chudým rodinám nebo důchodcům snižuje nájmy ve svých bytech. Tím se snaží zabránit vylidňování středu města.

V celé Praze stoupl od roku 2006 počet rodin, které hospodařily s příjmem přes třicet tisíc korun na osobu a měsíc - z necelých pěti na skoro devět procent. To jsou čísla v jiných částech země nevídaná.

Mnoho bohatých se koncentruje v Praze 1. "Rodiny s nižšími příjmy, které privatizovaly byty, je prodávaly třeba za čtyřnásobek. Koupili si kvalitnější byt v levnější lokalitě a ještě jim zbyly peníze na důchod. Tak se nám posunulo složení rodin do vyšších příjmových skupin," popisuje starosta Lomecký proces, který začal před lety, ale stále běží.

"Lidé z Hradčan a Malé Strany jsou patrioti, devadesát procent z nich se tu narodí a žije. To na Starém Městě a Josefově se byty přeprodávají," líčí Lomecký. A nakonec Nové Město - tady v oblasti ulice Petrské, Lanové a v prostoru mezi Dlouhou a Řásnovkou žijí podle měřítek Prahy 1 nejméně movité rodiny.