"Pokud raci vyhynou v celém povodí, bude to největší průšvih, co se týče výskytu račího moru, od přelomu 19. a 20. století. Tehdy na toto onemocnění masově vymírali téměř v celé Evropě. Od té doby nevíme o tom, že by vyhynuli v tak velké řece a povodí, většinou šlo o jednotlivé drobnější toky," uvedl zoolog z Hornického muzea Příbram David Fischer.
Délka celého toku Litavky, která pramení v Brdech a vlévá se do Berounky, je totiž skoro 55 kilometrů a plocha povodí zabírá asi 630 kilometrů čtverečních. A právě přítoky řeky, v níž žijí významné populace našich raků - říčních a kamenáčů, bude třeba ochránit.
Račí morOnemocnění napadá pouze raky, žádné jiné živočichy. Pro euroasijské raky je smrtelné. Nemoc pochází ze Severní Ameriky a tamní raci jsou přenašeči. K přenosu spor dochází ve vodě. |
Teď problém řeší hlavně ministerstvo životního prostředí, ochrana původních druhů raků je totiž jednou z priorit druhové ochrany.
"Současnou snahou tedy musí být především omezit riziko přenosu račího moru výše po toku, do přítoků nebo do jiných povodí, a to například omezením vstupu či vjezdu mechanizace, jejich dezinfekce a vyloučení přesunů potenciálně kontaminovaného materiálu i ryb," řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.
Podle ní jde o nejvýznamnější případ račího moru současnosti. Odborníci nyní zjišťují, jaké jsou v povodí přirozené překážky a zda bude třeba vybudovat umělé migrační bariéry, které by zamezily přesunu raků a ryb.
Karanténa není možná, kvůli mezeře v předpisech
Řešením by bylo opatření, jako je karanténa, takovou možnost však ministerstvo nemá. "Veterinární opatření, která by se nabízela jako vhodné řešení, dosud nebyla na žádný takový případ aplikována a možnost jejich uplatnění je potřebné podrobit právní analýze - zřejmě se jedná o mezeru v předpisech," dodává Jendeková. Jakmile je rak jednou parazitem napaden, je jisté, že zemře.
"Takže všichni raci, od Příbrami až do Berounky, jsou potenciálně mrtví. Jediné, co teď můžeme dělat, je pokusit se zablokovat přítoky a raky v Litavce nechat umřít. Zhruba do měsíce, co umře poslední zvíře, zmizí z vody i parazit," vysvětluje Fischer.
Podle něj se nemoc nesmí rozšířit hlavně do Ohrazenického, Obecnického nebo Červeného potoka, které jsou plné domácích ohrožených raků.
"Kdyby se mor dostal do Stroupinského potoka, jehož přítoky zasahují na Křivoklátsko, vyhynuli by raci až po Točník," varuje Fischer s tím, že lidé by do Litavky vůbec neměli vstupovat.
Račí mor sice nemůže lidi ani jiná zvířata napadnout, ale nemoc se kvůli nim může rozšířit. Nemá ani smysl, aby lidé raky zachraňovali. Když je rak napaden parazitem, vždy zemře, přenosem do čisté vody mu nelze pomoci.
