Nevábná současná realita sportovní haly v Sadské.

Nevábná současná realita sportovní haly v Sadské. | foto: MF DNES

V Sadské stojí památník utrácení státních peněz. Nedostavěná hala

  • 48
Kdyby chtěl nějaký umělec vytesat sochu čtvrceného medvěda za dvacet milionů korun, asi by těžko hledal mecenáše. Ale ve městě Sadská na Nymbursku takový pomník vyrostl a jeho stavbu odsouhlasila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Není to figurální socha, pomník má tvar sportovní haly.

Hala už spolkla ze státní poklady 27 milionů korun. Nesportuje se v ní. Ti, kteří ji stavěli, se k ní nehlásí. Sportovci raději založili jiný "Sokol", aby se jí zbavili.

Připomíná nahodilost a nepromyšlenost, s jakou poslanci rozdělují peníze z rezervy státního rozpočtu. A ukazuje, že takové peníze mohou dostat lidé neschopní velkou stavbu a její vyúčtování vést.

Hala v Sadské

Halu pro basketbal a další sporty stavěl TJ Sokol Sadská z peněz, které získal díky bývalému poslanci Václavu Frankovi ze státního rozpočtu. Ten v parlamentu pro halu vymohl 47 milionů korun.

Sokolové nedokázali dodržet podmínky přidělení dotace. Tvrdí, že přehlédli základní údaje ve smlouvě. Hrubá stavba haly je pět let opuštěná.

Příběh začal v roce 2004. Předcházela mu dvojitá příznivá konstelace: basketbalisté ze Sadské byli v první lize a tamní zastupitel, bývalý předseda národního výboru, v parlamentu. Právě poslanec Václav Frank peníze na stavbu haly sehnal.

Porcování medvěda

"... dovolím si podat také žádost o zařazení nové položky ve stavbě státního rozpočtu na rok 2005. Je to Tělovýchovná jednota Sokol Sadská, stavba jednoduché víceúčelové sportovní haly," pronesl v listopadu 2004 Frank v Poslanecké sněmovně.

Bylo to při podávání pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu, při seanci, kterou sami poslanci nazývají porcování medvěda. Přihrávají tak peníze na projekty a stavby do svého regionu. Bez toho, že by žadatelé o peníze vypisovali podrobné a zdůvodněné žádosti o dotace. Bez toho, že by utrácení státních peněz někdo podrobněji zkoumal.

Výstavba za deset měsíců? To se nedalo stihnout

"Tělovýchova stavbu zkazila," říká nyní na adresu Sokola Frank. V Sadské je zastupitelem. "Získali jsme na to 47 milionů, necelých 27 se prostavělo, to je stav, ve kterém ta hala je. Dvacet jsem ještě zajišťoval na rok 2007, ale ty už se musely vrátit, protože nebyla dodržena lhůta výstavby," říká Frank.

Podle rozhodnutí o poskytnutí dotace měla být stavba hotová v říjnu 2006, to znamená za deset měsíců. Nikdo se nad krátkým termínem nepozastavil. "Byl to nesmysl, ale na tuhle skutečnost přišli až v březnu 2007, což je podle zákona nedodržování finančních pravidel a je zle," říká na adresu sokolů Frank.

Vizualizace, jak měla hala v Sadské vypadat. Zůstalo ale jen u kresby.

Podmínky přidělení dotace si zástupci Sokola zřejmě ani nepřečetli. "Bohužel jsme si toho nevšimli," řekl v roce 2008 MF DNES starosta Tělovýchovné jednoty Sokol Sadská Josef Číhal.

I tak by šlo stavbu legálně dokončit, stačilo včas podat žádost ministerstvu financí o prodloužení lhůty. To Sokol neudělal. Frank a sokolové ještě před třemi lety říkali, že seženou sponzory a halu dostaví. Nic takového se však nestalo.

Nikdo se za tristní realitu necítí odpovědný

Hala je již pět let opuštěná. Finanční úřad v Nymburce věc vyšetřuje ve správním řízení. Číhal ani další lidé z tehdejšího vedení Sokola se k věci nechtějí vyjadřovat. "Stavba se zastavila. Naději ji dokončit nevidím. Už to bylo psané dvacetkrát, nemíním se o tom bavit," řekl Číhal.

"Musíte se obrátit na vládu a úředníky, na tenhle spolek. Na shledanou," odmítá rozhovor o hale i odpovědnost Libor Pospíšil, člen někdejšího výboru Sokola.

Bývalý poslanec Frank si nemyslí, že je za promarněné peníze odpovědný. "Když vás osloví, že by toto zařízení chtěli, a slíbí vám, že mají management, který hlídá stavební odbornost, lhůty výstavby... Neměl jsem důvod jim nevěřit," podotýká Frank. Podle něj by teď měl stát potrestat viníky a vyřešit, co bude s halou dál.

Státní dotace na další halu

Příběh končí špatně i pro basketbalisty. V roce 2008 umírá zakladatel basketbalu v Sadské, jeho sponzor a majitel klubu Karel Vrba. Basketbalisté bez něj neumějí pokračovat a prodávají účast v první lize. Tím končí naděje pro ty, kteří si mysleli, že provoz haly bude mít ve Vrbovi věrného sponzora.

Štědrý stát ale na Sadskou nezanevřel. V listopadu 2007 začíná radnice stavět jinou, menší sportovní halu, jako přístavbu k základní škole, asi dvě stě metrů od torza první haly. A ze státního rozpočtu na ni získává 18 milionů korun. Pravda je, že u školy nevznikla pouze tělocvična, ale také několik tříd. Po jejím dokončení už však halu v Sadské opravdu nikdo nepotřebuje.

Nedostavěná hala je přítěží pro další existenci Sokola. Sportovci to vyřešili následovně: vedle Tělovýchovné jednoty Sokol Sadská vzniká organizace s podobným jménem TJ Sadská. A původní Sokol na ni převádí darem veškerý majetek kromě nedostavěné haly.

Nový klub měl zachránit sportování v Sadské

Vedoucí nové jednoty to vysvětluje jako způsob, jak sportování v Sadské zachovat. "S bývalým vedením nemáme žádné kontakty. Založili jsme TJ Sadská, protože jsme potřebovali zachránit oddíly, které chtěly sportovat. Starý Sokol se chtěl nechat zrušit," říká předseda TJ Sadská Jan Hendrych.

Podle něj byl celý projekt stavby nové haly od začátku předurčený ke krachu. "Bylo to nedomyšlené. Nikdo neřešil, jakým způsobem hala zaplatí provoz," říká Hendrych. Odhaduje, že na rok by bylo potřeba jeden a půl milionu korun.

Václav Frank však nápad stále obhajuje. "Nemyslím si, že by hala byla prodělečná. Mohla tady být soustředění národních mančaftů. Byla by to otázka managementu, který by halu řídil," říká Frank.

Velké betonové "kdyby" vidí lidé v Sadské denně před svými domy. "Na konci krásné ulice stojí monstrum, které obec vůbec nepotřebuje. Myslím si, že v zastupitelstvu snad nesedí jediný člověk, který by zvedl ruku pro, kdyby halu městu někdo nabízel," říká starostka Sadské Cecílie Pajkrtová.